Týden v Evropě 7. - 13. 10. 2002

Týden v Evropě 7. - 13. 10. 2002

Stručné zprávy z EU

Konference o elektronické státní správě stanovila cíle pro veřejné služby po internetu a zahájila provoz nového celoevropského portálu

Elektronické služby státní správy musí zohlednit jazykovou různorodost Evropy a musí být přístupné co nejblíže ke klientovi. To jsou dva hlavní závěry nedávné konference IDA (Interchange of Data between Administrations - Vzájemná výměna údajů mezi státními správami), konané pod heslem “Celoevropské elektronické služby státní správy pro občany a podniky: úloha IDA,” která se konala v Bruselu. Konference se zaměřila na potřeby uživatelů elektronických služeb státní správy, překračující hranice jednotlivých států unie. Úplné znění sborníku konference IDA je na

http://europa.eu.int/ISPO/ida/jsps/index.jsp?fuseAction=showDocument&parent=news&documentID=579

Portál Public-Services.eu je přístupný z http://europa.eu.int/public-services

[Podkladový text IP/02/1435]

Fiskální politika v Evropě: Do jaké míry jsou účinné automatické stabilizátory?

Obecně se uznává, že vzhledem ke ztrátě monetárního nástroje bude cyklická stabilizace v oblasti EMU (Evropská měnová unie) více záviset na fiskální politice. Rozpočtový rámec EMU zároveň zdůrazňuje potřebu spoléhat se na automatické fiskální stabilizátory, nikoliv na aktivní politiku změkčující dopady konjunkturálního cyklu. Publikace přístupná na níže uvedené adrese prokazuje, že automatické stabilizátory jsou relativně výkonným nástrojem v případě otřesů v soukromé spotřebě, méně však v případě otřesů v oblasti soukromých investic a exportu. V případě otřesů na nabídkové straně jsou automatické stabilizátory celkově neúčinné, což však vlastně může být přínosné v tom smyslu, že poruchy na nabídkové straně ekonomiky vyžadují její strukturální přizpůsobení, nikoliv cyklickou stabilizaci. Plné znění dokumentu je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers177_en.htm

Přistoupení Evropského společenství k organizaci Eurocontrol: K jednotnému celoevropskému nebi

Zplnomocněnci 31 členských států EUROCONTROL a Evropské společenství zastoupené místopředsedou Evropské komise a předsedou Rady pro dopravu podepsali dne 8. října Protokol o přistoupení Evropského společenství k organizaci EUROCONTROL. Slavnostní akt se odehrál na Diplomatické konferenci uspořádané v sídle organizace Eurocontrol v Bruselu za předsednictví belgické ministryně mobility a dopravy paní Isabelle Durantové. Podpisem přístupového protokolu vyvrcholila rozsáhlá jednání zahájená před dvěma lety, kdy byla uznána potřeba zajistit konzistentnost mezi pracovním uspořádáním a funkcemi obou organizací ve věcech souvisejících s leteckou dopravou v Evropě. Cesta vedoucí k přistoupení byla schůdná díky odhodlání a nasazení všech zúčastněných. Webová stránka organizace EUROCONTROL je na www.eurocontrol.int

[Podkladový text IP/02/1440]

Směrem k rozšířené unii - komise doporučuje dokončení přístupových rozhovorů s deseti kandidátskými zeměmi

Evropská komise dnes doporučila, aby EU do konce roku uzavřela přístupová jednání s Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Polskem, Slovenskou republikou a Slovinskem.

Podle názoru komise budou tyto země připraveny na členství v unii počínaje rokem 2004. Doporučení se zakládá na zevrubném a objektivním posouzení připravenosti jednotlivých kandidátských zemí. Přípravy deseti zemí na členství budou pokračovat a komise je bude bedlivě sledovat. Co se týče Bulharska a Rumunska, komise bude tyto dvě země všestranně podporovat v jejich snaze o vstup do Evropské unie do roku 2007. V případě Turecka komise doporučuje, aby EU posílila svou podporu předpřístupovým přípravám Turecka a vyčlenila k tomuto účelu další zdroje. Zjištění a doporučení obsažená v pravidelných hodnoceních a strategickém dokumentu, který dnes komise přijala, prozkoumá na svém zasedání Rada Evropy v Bruselu 24. - 25. října.

Komise schválila pomoc obětem povodní v Německu

Evropská komise schválila čtyři programy pomoci zaměřené na úhradu škod obětem nedávných povodní v Německu v oblasti zemědělství a průmyslu. Komise chce tímto projevem svého odhodlání podpořit a co nejrychleji zpracovat opatření přijatá na pomoc obětem v Německu vyjádřit solidaritu s občany postiženými touto přírodní katastrofou. Německá vláda ve dnech 4. a 6. října Komisi oznámila svůj záměr realizovat tyto čtyři programy tak, aby poskytla kompenzaci firmám postiženým povodněmi ve spolkových zemích Sasko, Sasko-Anhaltsko, Brandenburg, Duryňsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Bavorsko, Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko. Většinou jde o východoněmecké země. Komise oznámila, že tyto programy byly urychleně posouzeny a že dospěla k závěru, že kompenzace navrhované Německem je možné vyplatit v plném rozsahu. Programy navrhla německá federální vláda a jednotlivé spolkové země na pomoc firmám v průmyslu a zemědělství a prošly posouzením ze strany orgánů Komise odpovědných za ochranu hospodářské soutěže resp. zemědělství.

[Podkladový text IP/02/1451]

Indikátorová prognóza HDP v eurozóně ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2002

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v eurozóně, který vyvinulo Generální ředitelství pro hospodářství a finance, předpokládá ve třetím čtvrtletí 2002 růst HDP v rozsahu 0,2 % až 0,5 % oproti předchozímu čtvrtletí. Jde o mírnou revizi směrem dolů ve srovnání s výhledy zveřejněnými 6. září 2002. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 se mezičtvrtletní růst předpokládá ve stejném rozsahu. Ekonomické vysvětlení těchto revizí spočívá ve zhoršení spotřeby domácností a zahraniční poptávky v posledních měsících, což je v modelu zachyceno pro 3. čtvrtletí v podobě prodeje automobilů (který toto léto poklesl) a pro 4. čtvrtletí v podobě indexu US ISM (který v září poklesl pod prahovou hodnotu 50%, představující předěl mezi růstem a poklesem ve zpracovatelském průmyslu). Úplné znění dokumentu je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/euroareagdp_en.htm

Ambiciózní politika městské dopravy: zahájení fóra CIVITAS

Evropská komise zahajuje provoz fóra CIVITAS, platformy pro všechna evropská města odhodlaná zavést náročnou politiku a novou techniku v městské dopravě. “Evropská komise podporuje a blahopřeje představitelům prvních 19 měst, která dnes ráno podepsala Deklaraci fóra CIVITAS. S potěšením oznamuji, že v roce 2003 máme v úmyslu vydat novou výzvu CIVITAS v rámci 6. rámcového programu výzkumu a vývoje,” uvedla místopředsedkyně pro energetiku a dopravu Loyola de Palacio.

Iniciativa CIVITAS je zaměřena na města, která zavádějí radikální opatření k rychlému zlepšení městské dopravy. Cílem je dosáhnout výrazné změny podílu jednotlivých způsobů dopravy ve prospěch trvale udržitelných modelů dopravy. K dosažení svých cílů sledují města zapojená do CIVITAS náročný a konzistentní přístup k energetice a dopravní politice.

[Podkladový text IP/02/1453]

Zprávy Eurostatu

Život mužů a žen v Evropě - Statistický portrét mužů a žen ve všech životních fázích.

Eurostat a Generální ředitelství EU pro zaměstnanost a sociální věci dne 8. října vydaly novou publikaci o životě žen a mužů v Evropě (The life of women and men in Europe). V publikaci je načrtnut jejich portrét v různých fázích života - mládí, dospělost a důchod a jsou v ní uvedeny statistiky o rozdílech a podobnostech mezi muži a ženami v EU. Údaje jsou také pokud možno uváděny i o kandidátských zemích.

[Podkladový text STAT/02/121]

Druhý odhad pro druhé čtvrtletí 2002: HDP v eurozóně a EU15 vzrostl o 0,4 %, o 0,7 % resp. 0,8 % v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2001

Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl během druhého čtvrtletí letošního roku o 0,4 % jak v eurozóně, tak i v zemích EU15, podle odhadů vydaných Eurostatem. Tyto výsledky navazují na zvýšení o 0,4 % v eurozóně a o 0,3 % v EU15 v prvním čtvrtletí letošního roku. Oproti druhému čtvrtletí roku 2001 vzrostl HDP o 0,7 % v eurozóně a o 0,8 % v EU15, po nárůstu o 0,3 % resp. 0,4 % v předchozím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/02/122]

Zprávy o rozšíření

Jednání na ministerské úrovni se ještě více zaměřují na rozšíření

Jednání na ministerské úrovni s 11 kandidátskými zeměmi, které se konalo 1. října v Bruselu, vedlo k provizornímu uzavření některých z několika dosud otevřených kapitol. Zřetelněji tak vystupují úkoly, jež je třeba dořešit, mají-li být jednání s kandidátskými zeměmi uzavřena na kodaňském summitu.

Předseda Rady EU Per Stig Mřller, ministři a vysocí diplomaté členských států EU a komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen vedli postupně rozhovory s ministry zahraničí popř. ministry po evropské záležitosti kandidátských zemí připravených na uzavření jednotlivých kapitol. Velká část výsledků těchto jednání se týkala potvrzení výsledků již dosažených na úrovni hlavních vyjednavačů a velvyslanců v EU ve dnech 28. června a 29. července. Došlo však i na uzavření několika nových kapitol a téměř všichni uchazeči o členství se přiblížili k uzavření jednání o 30 kapitolách, které s většinou z nich již byly otevřeny. Stig Mřller prohlásil: “Uzavřeli jsme čtyři nové kapitoly a potvrdili výsledky již dříve dohodnuté na úrovni zástupců u dalších 24 kapitol. V zásadě jsme vyčistili stůl, s výjimkou kapitol souvisejících s financemi, které čekají na zasedání Evropské rady v Bruselu, a s celou řadou kandidátů s výjimkou kapitoly o politice hospodářské soutěže.” Dále vyjádřil svou důvěru, že uzavření kapitoly o hospodářské politice bude možné do doby konání říjnového summitu v Bruselu. Další jednání na úrovni zástupců se plánuje na polovinu října.

Vstupní jednání - aktuální stav

Ministři zahraniční členských zení EU potvrzují plány na bruselský summit

Na svém zasedání dne 30. září potvrdila Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy plány dánského předsednictví na upořádání bruselského summitu ve dnech 24.-25. října (viz poslední vydání Týdne v Evropě). Dánský ministr zahraničí Per Stig Mřller uvedl, že ministři zahraničí zemí EU se shodli na zaměření zasedání Evropské rady na dvě témata: rozšíření a Kaliningrad.

Ministři jednali o dosud nevyřešených rozpočtových a institucionálních otázkách rozšíření. K dohodě nedospěli, uvedlo předsednictví, “ale z diskuse vyplynula široká podpora návrhu předsednictví a z toho budeme vycházet v další práci”. Zpráva předsednictví o tomto jednání uvádí, že Rada bude muset rozhodnout o kandidátech splňujících kodaňská kritéria, s nimiž je možno jednání uzavřít do doby kodaňského zasedání Evropské rady v prosinci. Rada bude také muset rozhodnout o nedořešených finančních a rozpočtových otázkách (v oblasti zemědělství, strukturálních fondů a fondů soudržnosti, vnitřní politiky i v otázce rozpočtových kompenzací) s ohledem na předložení relevantních společných stanovisek kandidátským zemím na počátku listopadu. Rada by také měla zaujmout stanovisko k institucionálním otázkám vyplývajícím z rozšíření EU až na 25 členů. Všemi těmito otázkami se Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy bude opět zabývat na svém zasedání ve dnech 21. a 22. října.

Ve věci Kaliningradu se ministři zahraničí shodli na základních principech, z nich musí řešení vycházet. Jakákoli dohoda s Ruskem o pohybu jeho občanů do a z Kaliningradu přes území členských států EU musí být v souladu s acquis, nesmí vytvářet překážky přistoupení kandidátských zemí k Schengenské dohodě a je podmíněna souhlasem dotčených kandidátských zemí.

Předsednictví nyní začne jednat s litevskými orgány o možnostech zahájení studie proveditelnosti týkající se návrhu na vybudování rychlostní železniční tratě spojující Kaliningrad s Běloruskem a procházející Litvou a o zajištění bezproblémového přechodu na tranzitní průkazku, kterou Komise navrhuje pro občany Kaliningradu. Podle Per Stig Mřllera je však “ruské obavy třeba řešit konzistentně s procesem rozšíření a s politickým cílem vytvořit strategické partnerství a posílit spolupráci, v neposlední řadě i v otázkách hraničního režimu.”

Zapojení kandidátů do výzkumných programů EU

V současné době se uzavírají nové dohody s kandidátskými zeměmi o jejich zapojení do nedávno schváleného 6. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj na léta 2002-2006. Otevření těchto programů však není zadarmo. Každý stát bude muset do nich finančně přispět. Výše příspěvku (v eurech) se nyní odhaduje takto: Turecko: 262 mil.; Kypr: 16,55 mil.; Slovinsko: 36,55 mil.; Rumunsko: 77,24 mil.; Lotyšsko: 14,79 mil.; Maďarsko: 100,75 mil.; Malta: 6,53 mil.; Polsko: 312,99 mil.; Česká republika: 109,40 mil.; Litva: 21,75 mil.; Bulharsko: 26,55 mil.; Slovensko: 39,86 mil.

Češi se probíjejí záplavami blíže k přistoupení

Česká republika setrvává na cestě k završení vstupních jednání s EU ještě v letošním roce, a to i přes přídavné problémy v důsledku letních záplav, uvedlo dánské předsednictví EU. Avšak po svém nedávném setkání s ministrem zahraniční České republiky Cyrilem Svobodou dal dánský ministr zahraničí Per Stig Mřller najevo, že nic nelze ještě brát jako samozřejmé. “Jsem potěšen, že Česká republika výrazně pokročila v přípravách na členství v EU,” uvedl předseda Rady ministrů. “Strašlivé záplavy, které Českou republiku v srpnu postihly, daly české vládě náročný úkol rekonstrukce a obnovy. To však v přípravách země na vstup do EU nezpůsobilo žádné zpomalení.” Ministr opět potvrdil, že dánské předsednictví EU zůstává odhodlané dokončit jednání s první skupinou uchazečů ještě do konce letošního roku, dodal však, že “než tento cíl naplníme, stojí před námi některá obtížná jednání”. Uvedl, že jeho rozhovory s Cyrilem Svobodou “potvrdily, že Česká republika se těchto jednání zúčastní na základě realistického a konstruktivního přístupu”.

EU mezitím dne 30. září vypsala výběrové řízení na projekty pomoci při obnově po povodních, navrhované organizacemi občanské společnosti v České republice. Nevládní a neziskové organizace působící v Jihočeském, Ústeckém, Libereckém, Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Karlovarském kraji a v Praze byl vyzvány k předkládání návrhů projektů rekonstrukce, které budou až z 90 % financovány Evropskou unií. Celkově se na tento program počítá s částkou 1 mil. eur, vyčleněnou na základě programu Phare. Při zahájení programu uvedl vedoucí delegace Evropské komise v České republice velvyslanec Ramiro Cibrián: “Nevládní a neziskové organizace hrají velkou úlohu v úsilí při odstraňování škod způsobených zničujícími záplavami z poloviny srpna, neboť působí v blízkosti občanů a jsou seznámeny s jejich potřebami.” Program se týká obnovy a rekonstrukce zaplavených budov, organizace dobrovolníků hlásících se na práce v povodňových oblastech, poradenských služeb v oblasti zaměstnanosti, sociálních a právních záležitostí, odstraňování sutě a dalšího odpadu po povodních i jiných činností na pomoc postiženým obcím.

Úroveň odborné přípravy se v jednotlivých kandidátských zemích různí

Z nové zprávy Eurostatu vyplývá, že na žebříčku účasti v odborné přípravě se některé kandidátské země umisťují dobře. Nejvyšší příčky zaujímají podle zprávy Švédsko, Dánsko, Finsko a Norsko: padesát i více procent jejich zaměstnanců se zúčastňuje programů odborné přípravy. Ale kandidátským zemím jako České republice a Slovinsku se vede téměř stejně dobře jako Irsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Německu a Rakousku, kde tato účast činí 30 až 40 procent. Naproti tomu uchazeči jako Estonsko, Polsko, Bulharsko, Lotyšsko a Maďarsko vykazují nižší míru účasti - podobně jako Španělsko a Portugalsko - nedosahující ani třiceti procent. Na spodních příčkách pomyslného žebříčku je Litva a Rumunsko, kde je účast nižší než deset procent. Dánské předsednictví již ohlásilo celou řadu iniciativ na podporu odborné přípravy, včetně setkání v Kodani ve dnech 29. a 30. listopadu, na němž mají ministři školství členských a kandidátských zemí podepsat deklaraci o silnější spolupráci v oblasti odborné přípravy a školství.

Rozšíření je klíčem ke zkvalitnění životního prostředí v budoucí Evropské unii

“Na počátku jednání o rozšíření se mnoho lidí obávalo, že jednou z nejobtížnějších otázek k vyřešení bude oblast ochrany životního prostředí,” vzpomínala komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová během svého projevu na konferenci britské Labour Party v Blackpoolu. Podle ní “existovaly reálné politické obtíže” a kandidáti a EU “občas čelili čiré nemožnosti splnit úkoly v praxi” a museli se dohodnout na prodlouženém termínu zavádění některých směrnic EU v oblasti životního prostředí. Podle jejího názoru však i přes strach v EU z ekologického dumpingu - tj. slabších ekologických norem dávajících firmám v kandidátských zemích konkurenční výhodu - “k tomuto nedošlo”. “Již v počátečních fázích jednání EU stanovila, že přechodná období pro některé ekologické směrnice jsou vyloučena. Například nelze akceptovat přechodná období v případě, kdy by měla výrazný vliv na jednotný trh. Proto EU například odmítla povolit přechodná období u směrnic vztahujících se na normy týkající se paliv. Na druhé straně přechodná období v legislativě vyžadující velmi náročné investice byla povolena. Tato období byla sjednána případ od případu a akceptována tam, kde jsou dostatečně časově i věcně omezena.”

Závazky přijaté uchazeči během jednání o životním prostředí jim přinesou celou řadu výhod, vyčíslených na 134 až 681 mld. v období 1999-2020, či 12 až 69 mld. ročně, uvedla komisařka. Podle ní zpřísnění národních ekologických norem na úroveň požadavků v EU povede ke snížení znečištění ovzduší, zlepšení odpadového hospodářství a milionům lidí zajistí kvalitnější pitnou vodu. Odstraní nejhorší zdravotní rizika a zkvalitní prostředí pro život lidí, například snížením četnosti onemocnění dýchacích cest. Kandidátské země naopak významným způsobem přispějí k životnímu prostředí v EU, počínaje nabídkou oblastí vynikajících přírodních krás a biotopů divoké fauny a flóry a konče jejich často větším využitím veřejné dopravy. “Jde o velmi reálné přínosy. Nevezmeme-li je v úvahu, nikdy zcela nepochopíme skutečné účinky rozšíření,” uvedla komisařka Wallströmová.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz