Týden v Evropě 7. - 14. 1. 2003

Týden v Evropě 7. - 14. 1. 2003

Stručné zprávy z EU

Vnitřní trh: desetiletí bez hranic změnilo Evropu - ale to je jen začátek

Díky vnitřnímu trhu bylo v Evropě od otevření hranic k 1. lednu 1993 vytvořeno přibližně 2,5 milionů pracovních míst. HDP Evropské unie je o 1,8 procentních bodů, neboli 164,5 miliard eur vyšší, než by činilo bez vnitřního trhu. Došlo k tvorbě blahobytu navíc, v hodnotě 877 miliard eur - vypočteného součtem hodnot přídavného ročního HDP generovaného vnitřním trhem od roku 1992. V průměru to znamená 5 700 eur na jednu domácnost. Evropská komise tyto údaje - představující jen konzervativní odhad - zveřejnila ve shrnutí nazvaném “Vnitřní trh - deset let bez hranic”, které popisuje úspěchy vnitřního trhu za deset let od pádu evropských hranic, jenž evropské hospodářství osvobodil od celé řady překážek. Materiál také uvádí výhledy do budoucna a zdůrazňuje oblasti, v nichž stále ještě existují nevyužité rezervy potenciálu vnitřního trhu. Identifikuje prioritní oblasti dalších opatření, zejména v sektoru služeb. Úplné znění materiálu Vnitřní trh - deset let bez hranic (The Internal Market Ten Years without Frontiers) a další podrobnosti o vnitřním trhu deset let po jeho vytvoření jsou uvedeny v MEMO/03/2 a na adrese http://europa.eu.int/comm/10years.

[Podkladový text IP/03/07]

Evropská hospodářská zóna: zahájení jednání o rozšíření

V Bruselu byla zahájena jednání o přistoupení deseti budoucích nových členských států EU, tj. Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska k dohodě o Evropské hospodářské zóně (EEA). EEA byla zřízena v roce 1994 a její členové jsou členské státy EU spolu s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem. Tito nečlenové EU požívají díky EEA plných výhod vnitřního trhu. Hlavní otázka jednání se týká navrhovaného navýšení finančních příspěvků těchto tří států ke strukturálním a kohezním programům na rozšířeném vnitřním trhu. Mezi další projednávané otázky patří přechodná období, mořské produkty a zemědělské výrobky.

Další informace naleznete na adrese http://europa.eu.int/comm/external_relations/eea/index.htm

[Podkladový text IP/03/25]

Stanovení totožnosti žadatelů o azyl - EURODAC byl uveden do provozu

Dne 15. ledna byl uveden do provozu první Evropský automatický systém stanovení totožnosti pomocí otisků prstů (AFIS). Má název EURODAC a je určen k uchovávání otisků prstů žadatelů o azyl a některých kategorií ilegálních přistěhovalců, kteří vstoupí do kterékoli účastnické země. To umožní uplatňovat Dublinskou úmluvu o kritériích a mechanismech určování, který stát má na starosti tu kterou žádost o azyl, a také nařízení Společenství, které tuto úmluvu v průběhu roku 2003 nahradí. EURODAC je systém pro porovnávání otisků prstů žadatelů o azyl a některých skupin ilegálních přistěhovalců. Dne 15. ledna byl zprovozněn v členských státech EU (zatím kromě Dánska) a také v třetích zemích vázaných Nařízením EURODAC (Norsko a Island).

[Podkladový text IP/03/37]

Zprávy Eurostatu

Listopad 2002: nezaměstnanost v eurozóně stagnuje na úrovni 8,4 %

Sezónně korigovaná nezaměstnanost v eurozóně činila v listopadu roku 2002 8,4 % a ve srovnání s říjnem se nezměnila, podle zprávy Eurostatu. V listopadu roku 2001 činila 8,0 %. Míra nezaměstnanosti v EU15 dosáhla v listopadu 2002 výše 7,7 % a ve srovnání s říjnem se také nezměnila. V listopadu roku 2001 činila 7,4 %. V listopadu roku 2002 byla nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Lucembursku (2,6 %), Nizozemsku (2,9 % v říjnu), Rakousku (4,1 %), Irsku (4,4 %) a Dánsku (4,7 % v říjnu). Nejvyšší nezaměstnanost v EU byla nadále ve Španělsku a dosáhla 11,8 %.

[Podkladový text STAT/03/3]

Indikátorová prognóza čtvrtletního růstu HDP v euro zóně: 0,1 až 0,4 % ve 4. čtvrtletí a -0,1 až 0,3 % v prvním čtvrtletí 2003

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v euro zóně, který vyvinulo Generální ředitelství pro hospodářství a finance, předpokládá ve čtvrtém čtvrtletí 2002 růst HDP v rozsahu 0,1 % až 0,4 % oproti předchozímu čtvrtletí. Z malého počtu nově registrovaných automobilů a nepříliš silné důvěry v maloobchod vyplývá jen slabá poptávka a tyto faktory jsou příčinou mírného posunu předpokládaného rozmezí směrem dolů. V prvním čtvrtletí roku 2003 se mezičtvrtletní růst předpokládá v rozsahu -0,1 % až 0,3 %. V eurozóně se očekává jen slabý začátek nového roku, přesto zůstává v souladu se základním scénářem postupného oživení v průběhu letošního roku, podle předpokladů zveřejněných Komisí v podzimních výhledech.

[Podkladový text STAT/03/23]

Zprávy o rozšíření

Poslední rok EU15

Rozhodnutí přijatá ke konci roku 2002 v Kodani znamenají, že půjde-li vše podle plánu, stane se rok 2003 posledním rokem, kdy v EU rozhoduje pouze současných 15 členských států. Již v první polovině dalšího roku se mapa Evropské unie úplně změní. Známé obrysy EU sestávající z Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie se stanou minulostí. Evropská unie od té chvíle bude kromě uvedených zemí zahrnovat i nové: Kypr, Českou republiku, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Současné členské státy EU a spolu s nimi i nově přistupující země se již nyní, na začátku nového roku, intenzivně zabývají nezbytnými přípravami. V rámci EU probíhají přípravy v širokém rozsahu, počínaje administrativními změnami kancelářských prostor a konče personálním zabezpečením administrativy, od řídících systémů po vytváření politiky tak, aby bylo možno rozšířenou členskou základnu umístit a začlenit. EU bude Smlouvu z Nice uvádět do života právě v době, kdy se diskuse o budoucnosti Evropy bude blížit vyvrcholení. Probíhají přípravy na vypracování základního textu ústavního charakteru, který zakotví principy EU a její nové cíle. V nově přistupujících státech je zase vyvíjen tlak na dokončení reforem, jichž je zapotřebí ještě před jejich vstupem do EU, a ve většině z nich i ke kladnému výsledku národních referend, která mají schválit podmínky vstupu dohodnuté v Kodani. Zároveň bud probíhat ze strany EU proces sledování a kontroly, jehož výstupem bude ke konci roku konečná zpráva o připravenosti nových členských států na vstup.

V letošním roce také budeme svědky změn způsobu rozhodování v EU. Po podepsání Smlouvy o přistoupení - slavnostní podpis je naplánován na 16. dubna v Aténách - se nově přistupující státy budou zúčastňovat jako pozorovatelé prakticky všech odborných, poradních a politiku formujících orgánů EU.

Navíc se v EU stane atmosféra změny vlastně normální. Bulharsko a Rumunsko budou nadále pokračovat ve vyjednávacím a integračním úsilí, Turecko se bude snažit o zajištění příznivé zprávy o reformách, která mu v roce 2005 umožní zahájit vstupní jednání, západobalkánské země se také budou ucházet o statut kandidáta, přičemž Chorvatsko již přislíbilo, že oficiální žádost o členství v EU předloží již na začátku roku 2003.

Řecko uvádí rozšíření jako nejvyšší prioritu svého předsednictví

Priority řeckého předsednictví EU, které probíhá od ledna do konce června 2003, uvádějí “Rozšíření: Smlouva o přistoupení a den poté” na nejvyšší příčku jeho agendy. “Největší rozšíření v historii EU, rozšíření, které vymaže umělé rozdělení Evropy a sjednotí společnosti a ekonomiky, které po desetiletí působily v naprosto odlišných systémech, představuje výzvu, jež nezmizí po završení jednání a přijetí rozhodnutí o přijetí. Řecké předsednictví učiní vše, co je v jeho silách, aby dodrželo harmonogram a usnadnilo postupnou integraci nových členských států do procesů ve Společenství,” uvádí se v programovém prohlášení předsednictví.

První prioritou řeckého předsednictví bude zajistit harmonogram přistoupení deseti kandidátů v souladu s kodaňskými rozhodnutími. Je třeba vypracovat novou Smlouvu, Komise musí vydat své stanovisko, Evropský parlament musí se smlouvou vyjádřit souhlas a schválit ji také musí Rada. Dojde-li navíc k vyřešení politického problému na Kypru ještě před dokončením Smlouvy o přistoupení, budou do ní zapracovány dohodnuté podmínky v souladu s principy, na nichž je EU založena.

Předsednictví v rozšíření spatřuje oživení přístupu k politice EU v mnoha oblastech. Uvádí, že “další realizace lisabonské strategie a jarní summit v roce 2003 se budou odehrávat v nových politických a hospodářských souvislostech a přinesou jak velké výzvy, tak i příležitosti. Politické a hospodářské nejistoty ohledně růstu a stability v Evropě a ve světě budou vykompenzovány evropskou měnou, která se prokázala jako jedna z nejsilnějších světových měn, a perspektivou rozšíření EU”.

Předsednictví má v úmyslu na červnovém zasedání Evropské rady “poprvé rozvinout podrobnou debatu o budoucnosti Evropy, vycházejíc přitom z návrhů Konventu. Otázky nanesené v Laekenu se týkají budoucnosti institucí a budoucnosti politiky rozšířené EU”.

Podobně se vyjadřuje k politice EU v oblasti přistěhovalectví, udělování azylu a ochrany vnějších hranic. “Politika Společenství v této oblasti se dosud nevyrovnala s velikostí jevu přistěhovalectví, před kterým stojíme. Fungování jednotného trhu včetně volného pohybu pracovních sil znamená, že máme společnou odpovědnost. V Seville jsme přijali rozhodnutí, jež je třeba realizovat ještě před zasedáním Evropské rady v Soluni,” uvádí předsednictví.

Předsednictví bude také realizovat novou posílenou předvstupní strategii pro Bulharsko a Rumunsko a zaměří se na uzavření zbývajících kapitol unijního práva, acquis. Souběžně s posílenou podporou Turecku - a novým Přístupovým partnerstvím - provede analýzu, do jaké míry Turecko uvedlo v život legislativní iniciativy ke splnění kodaňských kritérií.

Řecko také ve svém programu zdůrazňuje otázku inkluzivnosti. Podle něj patří zvolené téma Naše Evropa “všem evropským národům bez výjimek a vyloučení. V této budoucnosti každému o něco jde. Rozšíření tuto vizi velmi přibližuje. 'Naše Evropa' vítá nové členské státy a věří, že dospěje k nové syntéze a nové dynamice; stejné dynamice, kterou tyto státy prokázaly během svého rychlého sociálního, politického a hospodářského přechodu. Je na nás všech, abychom z rozšíření učinili katalyzátor urychlující evropskou integraci, sílu zajišťující schopnost Evropy vyrovnat se s náročnými úkoly nové éry ve světových záležitostech.”

V oblasti vnějších vztahů se předsednictví soustředí na “regiony v bezprostřední blízkosti”: “Balkán, středomoří a Střední východ, Rusko a černomořské země vyžadují v zájmu ochrany míru a demokracie naši neustálou pozornost. Zároveň však nabízejí velké možnosti vzájemných výhod v hospodářské oblasti.”

“Rozšíření konečně považujeme za velký krok směrem k evropské integraci a za žádných okolností nesmí být umožněno vytvářet nové dělicí čáry. Naším cílem je, aby rozšíření sloužilo jako východisko k vybudování silnějších vztahů v širším evropském prostoru od Ruska po středozemí, na základě společných hodnot a hospodářských zájmů,” uvádí Řecko ve svém programu.

Prodi hledí do budoucna, k dalšímu rozšíření

Ve svém projevu v Aténách po tradičním zasedání předsednictví a Komise dne 10. ledna se předseda Komise Romano Prodi zabýval výhledy za horizont letošního roku z hlediska toho, co by mohlo přinést další rozšíření.

Zaměřil se zejména na budoucnost Balkánu a prohlásil: “Musíme prokázat, že dveře Evropy jsou otevřené.” Jednoznačně konstatoval, že Balkán je součástí Evropy a že nakonec se členy EU stanou všechny balkánské státy. Chorvatsko, které má v úmyslu v nadcházejících týdnech předložit svou žádost o vstup do EU, “je součástí Evropy, to je zcela jasné. Tento proces musíme zahájit … jde o prioritu Komise i řeckého předsednictví”.

Předseda Komise však dodal, že tento proces stále závisí na tom, že se na každou zemi pohlíží z hlediska jejích vlastních úspěchů. Znamená to, že balkánské státy asi do EU nevstoupí jako skupina. “Postup vyřízení žádosti trvá několik let - tyhle věci trvají dlouho” a mezi balkánskými zeměmi jsou rozdíly z hlediska stupně hospodářského rozvoje, uvedl. Nicméně “z výhledu na členství v EU vyplývá naděje a jejich ekonomiky postupují kupředu.”

“Všechny evropské země mohou, chtějí-li, přistoupit v pravou chvíli, za předpokladu splnění správných podmínek,” pokračoval Prodi. “Chceme členy, kteří akceptují naše zásady, právní stát, ekonomické a politické podmínky, jenž jim umožňují účastnit se na evropském rozvoji.” Dal však najevo, že existují “zeměpisné, politické a kulturní hranice,” které vymezí, kam až se celý proces může nakonec dostat.

Z rozšíření vyplývá naléhavá potřeba revize dopraví infrastruktury

Dne 10. ledna se v Bruselu sešla nová skupina na vysoké úrovni dopravních odborníků EU a kandidátských zemí, aby uvedla do pohybu naléhavou revizi potřeb dopravní infrastruktury ve světle nadcházejícího rozšíření EU. Nové skupině předsedá bývalý místopředseda Evropské komise Karel Van Miert a jejím úkolem je pomoci identifikovat prioritní projekty transevropské sítě v rozšířené EU.

Skupina byla ustavena místopředsedkyní Komise odpovědnou za dopravu a energetiku paní Loyola de Palacio. Skupina se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a každého ze 12 států, které mají do unie vstoupit do roku 2007 (spolu s jedním zástupcem Evropské investiční banky) a zaměří se na stanovení omezeného počtu prioritních projektů ve významných koridorech, jimiž budou proházet intenzivní dopravní toky mezi jednotlivými státy rozšířené EU.

Na jaře roku 2003 skupina Komisi doporučí seznam prioritních projektů. Vybrané projekty budou muset významně přispět k podstatnému zlepšení dopravních podmínek ve velkých přeshraničních koridorech, odstranění úzkých míst na hlavních trasách a ke zlepšení vzájemné provázanosti regionálních sítí, a přitom brát ohled na životní prostředí. Skupina musí mít stále na mysli cíl hospodářské a sociální soudržnosti, zejména s ohledem na zapojení odlehlých regionů a celého území kandidátských zemí. Komise do konce letošního roku předloží návrh na dalekosáhlou revizi hlavních směrů rozvoje transevropské sítě.

Až dosud bylo z projektů plánovaných do roku 2010 dokončeno jen 20 %. Největší skluz mají přeshraniční a železniční projekty. “Kromě těchto skluzů, jejichž příčinou je především nedostatek zdrojů na finanční zabezpečení hlavních zlepšení transevropské sítě, teď máme navíc výzvu vyplývající z rozšíření,” uvádí Komise.

“Výstavba vhodné dopravní infrastruktury představuje jeden z klíčů k úspěšnosti vnitřního trhu a konkurenceschopnosti rozšířené EU v budoucnosti. Aby se jí podařilo zmobilizovat investory, musí unie jasně definovat a razantně prosazovat, které významné projekty považuje za prioritní z hlediska dopravního provozu mezi členskými státy, a zajistit jejich vyvážený a trvale udržitelný rozvoj. V tomto procesu sehrají doporučení předložená Van Miertovou skupinou rozhodující úlohu,” prohlásila de Palacio.

Jednání s Bulharskem a Rumunskem stále probíhají

Rumunsko během jednání s EU na úrovni náměstků dne 20. prosince předběžně uzavřelo kapitolu o kultuře a audiovizuální politice. Jednalo také o zemědělství, volnosti v poskytování služeb a o finančních a rozpočtových ustanoveních - k nim se však bude třeba ještě vrátit, až Rumunsko poskytne další informace.

Bulharsko se téhož dne také zúčastnilo vyjednávání. Tato schůzka byla zaměřena výhradně na veterinární a fytosanitární otázky zemědělské kapitoly, kterou však nebylo možno uzavřít, neboť Bulharsko bude muset předložit další informace.

Složitá tabulka, pomocí níž se vykazují pokroky dosažené při vyjednávání - neodmyslitelná součást celé historie rozšiřování po čtyři roky - doznala nyní výrazného zjednodušení, neboť v Kodani uzavřelo deset kandidátských zemí všechny kapitoly. V současné době má vlastně jen dva sloupce, jeden pro Bulharsko a druhý pro Rumunsko. Jednoduše se také provádí shrnutí: Bulharsko otevřelo 30 z 31 kapitol a uzavřelo 23, Rumunsko otevřelo 30 a uzavřelo 16.

Přistoupení Kypru “nepochybné”

Řecký premiér Costas Simitis ve svém projevu 10. ledna v Aténách po schůzce předsednictví s Evropskou komisí odmítl jakékoliv náznaky váhání ohledně budoucího členství Kypru v EU. “V Kodani bylo přijato jednomyslné rozhodnutí, že se Kypr stane členem EU, a toto rozhodnutí bylo přijato v souladu s helsinskými závěry,” prohlásil a dodal: “Postupujeme na základě těchto dvou rozhodnutí.” Nebude-li nalezeno řešení politického problému, Smlouvu o přistoupení podepíše Kyperská republika a acquis se nebudou vztahovat na severní část ostrova. Slíbil však, že “Řecko k dosažení dohody podnikne všechny možné kroky. Jednání jsou nezbytná. Obě strany si přejí jednat. Dosud se však vyskytují obtíže na straně kyperských Turků. Tvrdí, že chtějí jednat, ale dosud nezačali.”

Hladký průjezd Maďarskem

Maďarsku by se v nadcházejících letech mělo dostat čistších tramvají a kvalitnější kanalizace. Vyplývá to z nové dohody se zástupci programu Evropské komise ISPA a Evropské investiční banky. EIB má poskytnout úvěr ve výši 395 mil. eur na dopravní a ekologické projekty a program ISPA zajišťuje spolufinancování. Částka 195 mil. eur půjde na opravu silnic a železnic v celém Maďarsku a také na ekologické projekty, včetně několika kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod, i na likvidaci pevných odpadů. Budapešť by měla obdržet 125 mil. eur na modernizaci druhé linie podzemní dráhy a 75 mil. eur na pořízení 40 nových tramvajových vozů. Tyto úvěry znamenají, že v roce 2002 dosáhly půjčky EIB Maďarsku výše 515 mil. eur.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420) 221 610 142 Fax: (+420) 221 610 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz