Týden v Evropě 8. – 14. 10. 2003

Stručné zprávy z EU

Polsko a Španělsko trvají na současném přiřazení vah při hlasování v Radě

Mezi Španělskem a Polskem na straně jedné a největšími členskými státy EU na straně druhé přetrvává hluboký rozpor vnázorech na hlasovací práva vRadě. Na základě Smlouvy zNice jsou hlasy každé z obou zemí váženy tak, že se téměř vyrovnají hlasu zemí jiných, mnohem lidnatějších včetně Německa. Nová Ústava by to však změnila a vyžadovala by, aby spřijetím rozhodnutí Rady souhlasila nejméně jedna polovina členských států představujících 60 procent obyvatelstva EU.

Jak francouzský prezident Jacques Chirac, tak německý kancléř Gerhard Schröder nepřímo poukázali na vazbu mezi schválením Ústavy a prioritami vrámci příštích finančních perspektiv (tj. rozpočtu) na léta 2007-2013.

Vreakci na to pohrozil polský premiér Leszek Miller, že nebude-li polské stanovisko dokonečné verze Ústavy promítnuto, uspořádá o ní vPolsku referendum.

Španělská ministryně pro evropské záležitosti Ana Palacio varovala, že pravidlo 60 procent by dalo nepřiměřeně velkou váhu hlasu velkých zemí, a zmínila se o případném budoucím vstupu Turecka, které by se jednoho dne mohlo stát nejlidnatějším členským státem EU. Další informace naleznete na adrese www.euractiv.com.

Česká republika zvažuje referendum o Ústavě EU

Česká republika se připojila krostoucímu počtu zemí, včetně Velké Británie, Francie a Nizozemska, které uvažují o upořádání referenda o nové Ústavě EU.

Během svého projevu na její zvláštní schůzi poslanecké sněmovny parlamentu ČR dne 7. října premiér Vladimír Špidla oznámil, že jeho kabinet navrhne nový zákon o obecném referendu, umožňující uspořádat všelidové hlasování nejen o Ústavě EU, ale případně i o dalších otázkách.

Hlavními zastánci referenda o Ústavě EU jsou dvě hlavní opoziční strany, občanští demokraté a komunisté. Narozdíl od sociálních demokratů by dali přednost úpravě dovolující uspořádat vždy jen jedno referendum podle jednoho zákona. Letos včervnu byl přijat konkrétní zákon umožňující konání referenda o přistoupení k EU.

Česká republika se vybavena plnými hlasovacími právy vsoučasné době účastní mezivládní konference, jíž byl svěřen úkol rozhodnout o případných změnách Konventem vypracovaného návrhu Ústavy EU.

Prezident České republiky Václav Klaus, který je známý svým rezervovaným postojem kprohlubování evropské integrace, se slavnostního zahájení mezivládní konference dne 4. října nezúčastnil.

Francouzi chtějí referendum o Ústavě EU

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění zadaného deníkem Le Monde, zveřejněných 7. října, si 74 procent Francouzů přeje mít možnost se vyjádřit knové Ústavě EU.

Tři čtvrtiny Francouzů by podle stejného průzkumu uvítalo referendum o Ústavě. Ačkoliv nejhlasitějšími zastánci referenda byli euroskeptici, myšlenku Ústavy pro Evropu vzásadě podpořilo plných 72 procent respondentů. Zprůzkumu také vyplynulo, že zhlediska hospodářského růstu Francie považuje 47 procent respondentů Evropskou unii za faktor příznivý, zatímco 46 procent si myslí pravý opak. Pro 61 procent respondentů je EU „zdrojem naděje“, zatímco pro necelých 30 procent je „zdrojem obav“. Přes 40 procent respondentů prohlásilo, že se jim od politiků nedostává dostatečného množství informací o EU.

Uskuteční-li se referendum, nebude to poprvé, co budou Francouzi dotázáni na svůj názor na nějakou otázku EU. V roce 1992 francouzští voliči jen malou většinou podpořili Maastrichtskou smlouvu, přičemž nejrůznější průzkumy předpovídaly podporu ve výši až 70 procent. Současný průzkum byl veden telefonicky mezi 953 lidmi reprezentujícími francouzskou společnost, a to ve dnech 3. a 4. října. Diskusemi o případném referendu o Ústavě EU se nyní zabývá i řada dalších stávajících a nastávajících členských států včetně Nizozemska, Velké Británie a České republiky.

[Podkladový text www.euractiv.com]

Digitální technologie po 11. září: Posílení bezpečnosti a oslabení soukromí evropských občanů?

Budou nové technologie ve světě po 11. září představovat ochranu, nebo omezení soukromí? Trendy vtechnologiích informační společnosti velmi výrazně ovlivní rovnováhu mezi bezpečím občanů a jejich soukromím, tvrdí se ve zprávě zveřejněné Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC). Studie „Bezpečnost a soukromí občana vdigitálním věku po 11. září: Perspektivní přehled“, jejíž vypracování zadal Evropský parlament, analyzuje důsledky tří nově vznikajících technologií pro bezpečnost a soukromí občanů: řízení identity (on-line služby vycházející zidentifikace uživatele), služby založené na sledování místa aktuálního pobytu a pohybu uživatele a virtuální pobyt v prostředí vnější inteligence (s „chytrými“ a mobilními elektronickými přístroji napojenými na náš domov, kancelář, automobil atd.). Podle zprávy existuje potřeba obnovit rovnováhu ve prospěch soukromí, neboť využití těchto technologií pro účely některých opatření státu nebo činností komerční sféry již přesahuje možnosti současné legislativy zajistit adekvátní ochranu osobním údajům. Další informace jsou uvedeny na adrese

http://www.jrc.es/home/publications/publication.cfm?pub=1118.

[Podkladový text IP/03/1344]

DPH: Komise uvítala přijetí pravidel týkajících se zásobování plynem a elektřinou

Evropská komise přivítala hlasování Rady, kterým přijala Směrnici upravující pravidla uplatňování daně zpřidané hodnoty (DPH) na dodávky plynu a elektrické energie tak, aby umožnila fungování vnitřního trhu senergiemi. Nová pravidla vycházejí znávrhu Komise ze dne 5. prosince 2002 (viz IP/02/1823) a odstraní současné problémy dvojího zdanění (a případně žádného zdanění) spolu sproblémem deformace hospodářské soutěže mezi obchodníky. Tyto problémy pravidla řeší tak, že mění místo zdanění plynovodního zemního plynu a elektrické energie, a to přesunutím místa zdanění zmísta vyslání dodávky do místa její spotřeby. Současná pravidla fungovala adekvátním způsobem vprostředí jednotlivých států, nejsou však vhodná vsoučasné době, kdy dochází kliberalizaci trhu a kneustálému zvyšování přeshraničních dodávek plynu a elektřiny. Členské státy musí nová opatření zavést do 1. ledna 2005. Úplné znění Směrnice bude brzy dostupné na webové stránce Europa na adrese

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/whatsnew.htm.

[Podkladový text IP/03/1349]

Cinedays 2003: Ať žije evropský film!

Již podruhé se na základě iniciativy Evropské komise konají vEvropě oslavy její kinematografie: vdobě od 10. do 24. října bude téměř 600 kin, filmových archivů, sdružení, festivalů, regionů a škol ve 310 městech a obcích v 24 evropských zemích a 41 televizních stanic promítat a vysílat evropské filmy jak velká klasická díla, tak novější filmy. Zároveň budou pořádány besedy, soutěže a výuka voblasti kinematografie. Po úspěchu prvního festivalu, do nějž se zapojilo na 100 000 mladých lidí na téma vzdělávání voblasti vizuálního umění, se program Cinedays 2003 vyznačuje větší angažovaností budoucích členských států EU. Další informace na http://www.cinedays.org.

[Podkladový text IP/03/1354]

Elektronické komunikace: Evropská komise zahájila přestupkové řízení proti osmi členským státům

Poté, co vstoupil vplatnost nový právní rámec elektronických komunikací, učinila Komise kzajištění uplatňování nových předpisů rozhodné kroky zahájila přestupkové řízení proti Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Lucembursku, Nizozemsku a Portugalsku. Důvodem je, že tyto země Komisi neoznámily svá opatření realizovaná za účelem přenesení těchto nových pravidel do vlastní legislativy (tzv. transpozice). Komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen uvedl: „Po liberalizaci evropských telekomunikačních trhů vroce 1998, která působila jako hnací síla růstu a modernizace a zajištění široké dostupnosti služeb veřejnosti, Komise vsoučasné době považuje za prioritní povzbuzovat včasnou transpozici nového rámce elektronických komunikací. Transpozice nového rámce poskytne právní předvídatelnost a regulační pružnost nezbytnou pro další investice do tohoto odvětví a zároveň doplní ten cíl akčního plánu eEurope, který hovoří o dosažení trvalého a co nejlevnějšího konkurenceschopného místního připojení kinternetovým službám pomocí širokopásmových sítí.“

[Podkladový text IP/03/1356]

Bezpečnost dochucovacích látek suzeným aromatem: Komisař Byrne vítá přijetí nového Nařízení v Radě

Rada přijala Nařízení o dochucovacích látkách suzenou příchutí a vůní, které zajistí harmonizaci podstatně odlišných národních pravidel schvalování a využití dochucovacích látek dodávajících uzené aroma. Tyto dochucovací látky se do potravin jako maso, ryby a různé svačinky přidávají, aby jim dodaly uzenou chuť a vůni. Vyrábějí se kondenzací čerstvého kouře ve vodě a následným vyčištěním takto kondenzovaného kouře. Právě kvůli procesu čištění se využití těchto dochucovadel obecně považuje za méně zdravotně závadné než tradiční proces uzení. Nařízení nabude účinnosti 20 dní po zveřejnění vÚředním věstníku Evropské unie (Official Journal). Členské státy musí nová pravidla začít uplatňovat do 18 měsíců, tedy nejpozději na začátku roku 2005. Další informace jsou zveřejněny na příslušné webové stránce zaměřené na dochucovací látky a vedené Generálním ředitelstvím pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele:

http://europa.eu.int/comm/food/fs/sfp/addit_flavor/flavourings/index_en.html

[Podkladový text IP/03/1370]

Zprávy o rozšíření

Portugalsko ratifikovalo Smlouvu o přistoupení

Dne 3. října 2003 portugalský parlament jednomyslným hlasováním ratifikoval Protokoly o přistoupení kEU. Smlouva o přistoupení, podepsaná 16. dubna 2003 v Aténách, musí být ratifikována všemi 15 současnými a 10 budoucími členskými státy EU ještě do doby rozšíření k1. květnu 2004. Vsouladu stím se proto Portugalsko připojilo kNěmecku a Dánsku, jejichž parlamenty již přistoupení deseti nových členských států schválily.

Zpráva o programu Sapard vítá přínos tohoto nástroje kprocesu rozšíření

Tuto výroční zprávu o programu „Special Pre-Accession Programme for Agriculture and Rural Development“ (tj. Sapard, Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) vypracovalo Generální ředitelství pro zemědělství a zveřejnila ji Evropská komise. Zpráva popisuje práce provedené vrámci programu vroce 2002 spolu sdosaženými výsledky. Scílem podat čtenáři ucelený obrázek operačních funkcí programu byly do výroční zprávy zařazeny také informace o některých aktivitách z počátku roku 2003. Jde o první výroční zprávu, která se týká všech deseti příjemců pomoci a výsledků fungování programu zhlediska jejich příprav na vstup do EU. Zpráva se kromě jiného zabývá předáním řízení poskytované pomoci do rukou deseti kandidátských zemí a novelizací právního rámce programu včetně zavedení celé řady technických změn prostřednictvím Ročních dohod o financování na rok 2002. Popisuje a uvádí další konkrétní iniciativy zahájené Komisí na pomoc přirealizaci programu Sapard, jako je pomoc při zřizování a činnosti Monitorovacích výborů, poradenství těmto výborům a zajištění následných aktivit vrámci všech iniciativ zahájených vtéto souvislosti. Ve zprávě je také zvláštní kapitola uvádějící jednotlivé souhrnné zprávy vypracované státy, které pomoc přijímají. Plné znění zprávy je na adrese

http://europa.eu.int/comm/agriculture/publi/reports/sapard2002/full_en.pdf.

Komise vrámci příprav na rozšíření a zefektivnění své činnosti schválila výraznou reorganizaci svých tlumočnických a konferenčních služeb

Evropská komise schválila transformaci Společných tlumočnických a konferenčních služeb (známé pod zkratkou SCIC) na Generální ředitelství pro tlumočení (DG INCO). Návrh podal místopředseda Komise pro reformu Neil Kinnock. Mezi hlavní cíle tohoto kroku patří zajištění bezproblémového zapojení tlumočníků devíti nových jazyků unie již od prvního dne rozšíření a posílit řídící kapacity tak, aby zvládly nárůst objemu a složitosti stanovených úkolů zvýšeným počtem pracovníků nárůst by měl činit asi 40 procent na celkem 900. Nové Generální ředitelství bude organizováno na základě tří ředitelství rozdělených podle hlavních oblastí činnosti Generálního ředitelství: vedení tlumočníků, kteří budou seskupeni do pěti tlumočnických odborů vrámci jednoho ředitelství pro tlumočení; ředitelství zajišťující služby, které bude mít na starosti koordinaci jednání a nasazování tlumočníků na tato jednání a zlepšování efektivnosti této činnosti; vnitřní správa Generálního ředitelství, zajišťující vnitřní kontrolu, školení, profesní rozvoj a řízení informačních technologií. Nový reorganizovaný systém začne fungovat od 15. října 2003.

Eurobarometr: Nejnovější průzkum ukazuje na rostoucí podporu klíčovým politikám EU vpřistupujících zemích

Vdeseti přistupujících a třech kandidátských zemích nadále roste podpora veřejnosti celé řadě hlavních priorit politiky Evropské unie. Uvádí se to vnejnovější průzkumu veřejného mínění Eurobarometru. Jde o poslední průzkum vsérii podobných průzkumů provedených vdeseti zemích, které mají do EU vstoupit vkvětnu roku 2004, i v Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Vrámci průzkumu byla položena celá řada otázek týkající se postojů občanů kmnoha záležitostem souvisejícím s EU a její politikou a také jejich životního stylu a názorů. Průzkumu se vobdobí od 16. června do 18. července zúčastnilo 12 126 lidí ve 13 zemích. Zvýsledků vyplývá další nárůst podpory přistoupení kEU a kjednotné měně euro a společnému rozhodování v EU voblasti zahraniční a obranné politiky. Úplné znění zprávy je vtištěné podobě kdostání vangličtině a je také umístěno na webové stránce Komise snázvem „Public Opinion“ na adrese

http://europa.eu.int/comm/public_opinion,

i na webové stránce věnované rozšíření na adrese http://europa.eu.int/comm/enlargement/opinion.

[Podkladový text IP/03/1366]

Mladí Evropané se baví stejně, ale zastávají odlišné názory

Televize, hudba, setkávání spřáteli to jsou aktivity, jimiž se ve volném čase zabývají mladí lidé vEU a vbudoucích členských státech a které je sjednocují, uvádí nový průzkum Eurobarometru, jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden.

Nejběžnější formou užívané techniky je mobilní telefon, i když jen 75% mladých lidí vpřistupujících zemích používá mobil každý týden, oproti 80% v EU15. Mladí lidé vbudoucích členských státech zato tráví více času na počítači (63% alespoň jednou týdně, oproti 56% v EU15), kdy pravidelně sledují Internet (50% resp. 37%) a využívají elektronické pošty (34% resp. 31%).

Mladí lidé vpřistupujících a kandidátských zemích nechodí tak často do kina, na koncerty a do divadla, ale trochu více se jich naopak věnuje četbě a dvakrát tolik jich pomáhá vdomácnosti.

Také znají více cizích jazyků. Jeden, dva nebo tři cizí jazyky zná větší podíl mladých lidí vpřistupujících a kandidátských zemích než vestávajících členských státech unie (dvě třetiny jsou schopny konverzovat i vjiném jazyku než ve své mateřštině a jen 17% znich nehovoří vůbec žádným cizím jazykem, oproti 32% v EU15). Tak jako v EU15 je nejrozšířenějším cizím jazykem mezi mladými lidmi angličtina (47%, resp. 50% v EU15). Dalšími nejběžnějšími druhými jazyky jsou němčina (17%), ruština (8%) a francouzština (7%).

Zprůzkumu však také vyplývá, že jejich sociální postoje se výrazně liší. Větší podíl mladých lidí vpřistupujících a kandidátských zemích než v EU15 se domnívá, že jejich generace podporuje povinné testování na AIDS (66% resp. 61%), povinnou léčbu pedofilů (74% resp. 62%), regulaci porodnosti vchudých rodinách (32% resp. 27%) a trest smrti (47% resp. 27%). Zároveň si naopak menší podíl myslí, že jejich generace podporuje eutanázii (39% resp. 50% v EU15), manželství homosexuálů (38% resp. 59%) a adopci dětí homosexuálními páry (19% resp. 40%). Přitom 49% mladých lidí vpřistupujících a kandidátských zemích se domnívá, že vjejich zemi nežije mnoho cizinců, oproti pouhým 9% respondentů v EU15 a 46% (oproti 27% v EU) si myslí, že cizinci by měli mít stejná práva jako jejich vlastní spoluobčané.

Mladí lidé vpřistupujících zemích mají na Evropskou unii pozitivnější názor než jejich vrstevníci v současných členských státech. Na unii nahlížejí hlavně jako na naději lepší budoucnosti (61% ve všech 13 zemích a 47% v 10 zemích vstupujících do EU vroce 2004, oproti 28% v EU15). Jako hlavní důvody uvádějí pracovní příležitosti, svobodu pohybu a vyšší kvalitu života a více peněz.

„Mladí lidé vpřistupujících a kandidátských zemích sdílejí podobný vkus a životní styl jako mladí v 15 stávajících členských státech EU,“ konstatovala komisařka pro školství a kulturu Viviane Reding během oznamování výsledků. „Od unie však očekávají velmi mnoho a tato očekávání je třeba vzít vúvahu při zpracovávání další generace evropských programů, které spadají do mé působnosti a jichž se již většina těchto zemí účastní,“ uvedla komisařka. Plný text průzkumu je na adrese

http://europa.eu.int/comm/public_opinion/cceb_en.htm.

Rozšíření hlavním tématem schůzky na nejvyšší úrovni EU-Ukrajina

Rozšíření EU bylo leitmotivem schůzky ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy s hlavními zahraničně politickými činiteli EU italským premiérem Silviem Berlusconim, předsedou Evropské komise Romanem Prodim, vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou a komisařem pro vnější vztahy Chrisem Pattenem. Není to žádné překvapení Ukrajina se od 1. května 2004 stane bezprostředním sousedem EU a bude hraničit s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Ve společném prohlášení po skončení summitu, který se konal vJaltě, se zmínili o „pozadí uzavření nové vlny rozšíření Evropské unie“ a zdůraznili, že „při sdílení společných cílů a hodnot“ nastanou „nové příležitosti a povinnosti pro zajištění míru, stability a prosperity vnedělitelné Evropě“.

Představitelé Ukrajiny zopakovali dlouhodobý strategický cíl plně se integrovat do EU a zástupci EU tyto evropské aspirace uznali a přivítali tuto „evropskou volbu“. Obě strany znovu potvrdily své odhodlání, vyhlášené vdubnu letošního roku vAténách na Evropské konferenci, prosazovat politické a hospodářské smíření a postupnou integraci společenských a hospodářských struktur.

Dále se shodli na tom, že iniciativa EU „Širší Evropa sousedství“ napomůže Ukrajině při postupné účasti na vnitřním trhu unie a její politice a programech. Tuto iniciativu vybudovat nové vazby se všemi novými sousedy EU, od Ruska na severovýchodě po Maroko na jihozápadě, Evropská unie opatrně formulovala jako postup zcela oddělený od rozšíření EU toto rozlišení Ukrajina během summitu vzala na vědomí.

Společné prohlášení „přivítalo proces rozšíření EU a souhlasí stím, že udržování tradičně úzkých vztahů mezi Ukrajinou a novými členskými státy EU je životně důležité pro regionální stabilitu a usnadní další integraci Ukrajiny sEU“. Budou pokračovat jednání o dopadu rozšíření EU na všechny aspekty vztahů mezi EU a Ukrajinou. Obě strany podpořily princip spolupráce při propojování infrastrukturních sítí mezi Ukrajinou a EU vsouvislosti srozšířením EU, zejména energetických a dopravních.

Estonci se těší na jednodušší cestování

Estonská služba ochrany hranic prohlašuje, že je již připravena na změny vyplývající zčlenství země v EU. Náčelník ochrany hranic plukovník Aare Evisalu uvedl, že nové uspořádání „významně zjednoduší cestování estonských občanů včlenských státech EU“. Průchod hraničními přechody se zrychlí pro všechny občany EU, neboť se zjednodušují postupy hraniční kontroly. „Hraniční kontrola estonských občanů cestujících zEstonska do některého členského státu EU se zredukuje na potvrzení totožnosti na základě cestovního dokladu,“ uvedl. Při cestě do Finska, sotva hodinu rychlým trajektem z Tallinnu, „se již na hranicích nikdo nebude vyptávat, zda cestovatel má dost peněz, proč do země cestuje a kdy ji hodlá zase opustit,“ prohlásil Evisalu. Připustil však, že hraniční a celní kontroly na estonských hranicích zmizí docela až poté, co budou vplném rozsahu uplatňována pravidla Schengenské dohody, kčemuž dojde nejdříve vroce 2007.