Týden v Evropě 8. - 14. 4. 2002

Týden v Evropě 8. - 14. 4. 2002

Stručné zprávy z EU

“Inteligentní energie pro Evropu”: Komise navrhuje nový akční program energetiky

Komise navrhuje nový mnohaletý program opatření v oblasti energetiky, “Inteligentní energie pro Evropu” (na období let 2003 až 2006), jenž naváže na právě probíhající rámcový program pro energetiku, který skončí k 31. prosinci 2002. S rozpočtem ve výši 215 mil. € představuje “Inteligentní energetika pro Evropu” realizaci strategie uvedené v Zelené knize o zabezpečenosti zásobování energiemi, jež vychází z obnovitelných energetických zdrojů a energetických úspor. Další informace o Zelené knize jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/energy_transport/en/lpi_lv_en1.html.

[Podkladový text IP/02/524]

Evropská komise navrhuje jednání s Švýcarskem ve čtyřech nových oblastech

Evropská komise se rozhodla navrhnout Radě zahájení jednání se Švýcarskem ve čtyřech nových oblastech. Doporučuje tyto oblasti: Realizace Schengenské dohody, kritéria a mechanismy určování státu, jenž je povinen zvažovat žádosti o azyl, zavedení dohody o volném obchodu se službami a bilaterální dohoda o audiovizuálních dílech. Další informace na

http://europa.eu.int/comm/external_relations/switzerland/intro/index.htm

[Podkladový text IP/02/531]

Sto dní eura: každodenní realita pro 305 milionů Evropanů

Podle nejnovějších výsledků šetření Eurobarometru, zveřejněných Evropskou komisí v eurozóně, se potvrzují celkově rozšířené kladné pocity z nové měny. 84 % občanů eurozóny se domnívá, že přechod na euro byl hladký a celkově úspěšný, dokonce ještě více (87 %) prohlašuje, že pro ně osobně celá operace proběhla zcela hladce. Výsledky potvrzují celkové pocity, že logistické a technické operace při zvládnutí této historické výzvy obstály na výbornou. 72 % občanů eurozóny prohlašuje, že na euroden, 1. ledna 2002, bylo připraveno dobře, zatímco 88 % uvádí, že bylo dobře informováno. Snad ještě významnější je skutečnost, že přechod na euro se ukázal jako událost týkající se všech - do poskytování informací a pomoci spoluobčanům během prvních dní se zapojili všichni aktéři: sdělovací prostředky, rodina, banky, státní a místní orgány. Motorem celé operace bylo nadšení Evropanů. V odpovědi na otázku, která byla položena vůbec poprvé, 81 % občanů eurozóny souhlasí, že přechod na euro představoval v dějinách Evropy významnou událost. Toto nadšení občanům nadále pomáhá řešit některé zbývající praktické obtíže. Většina lidí stále používá svou bývalou národní měnu k porovnávání cen, zatímco 17 % občanů přemýšlí v eurech během všech každodenních transakcí. Nedošlo však v důsledku toho k žádné změně nákupních vzorců chování - ke změně nákupních zvyklostí v důsledku zavedení nové měny nedošlo u více než dvou třetin občanů. Téměř 50 % občanů však přesto dává přednost tomu, aby obchody, banky atd. nadále uváděly ceny v obou měnách, v souladu s doporučením Komise. V cenové oblasti se tři čtvrtiny občanů domnívá, že po 1. lednu byly ceny zaokrouhleny nahoru. Je sice skutečností, že ceny některého zboží, za které občané denně platí, se v lednu 2002 zvedly - některé kvůli zaokrouhlení nahoru (restaurace, kavárny), některé z jiných důvodů (zelenina kvůli špatnému počasí) - celkový inflační vliv přechodu na euro se však odhaduje na pouhých 0,16 % (statistický úřad Eurostat, STAT 23/2002). Lidé se stále ještě cítí lépe s bankovkami než s mincemi euro. Poslední průzkum Eurobarometru byl proveden v období 11. až 19. března 2002. Úplné znění průzkumu je na

http://europa.eu.int/comm/public_opinion/index_en.htm.

Indikátorová predikce HDP v eurozóně na první a druhé čtvrtletí roku 2002

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v eurozóně, vypracovaný Generálním ředitelstvím EK pro hospodářské a finanční záležitosti, předpokládá pro první čtvrtletí 2002 procentuální změnu HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím v rozsahu 0,2 % až 0,5 % (oproti odhadovanému rozmezí publikovanému dne 12. března 2002 jde o revizi směrem nahoru o 0,1 %). Tyto předpoklady následují po snížení HDP eurozóny o 0,2 % ve čtvrtém čtvrtletí 2001 podle druhého odhadu Eurostatu, který byl zveřejněn 11. dubna. Na druhé čtvrtletí 2002 se růst HDP předpokládá čtvrtletně v rozsahu 0,5 % až 0,8 %. Výhledy potvrzují, že se upevňuje hospodářské oživení. Malý posun směrem vzhůru ve srovnání s spolední březnovou prognózou lze přičíst mírnému vzestupu maloobchodního ukazatele a silnějšímu oživení v USA (zachycené v Indexu vedoucích nákupu ve zpracovatelském průmyslu). Úplné znění materiálu je na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/euroareagdp_en.htm.

Druhý odhad na čtvrté čtvrtletí 2001: HDP eurozóny poklesl o 0,2 % a v EU15 o 0,1 %; vzestup o 0,6 % resp. 0,7 % ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2000

Během čtvrtého čtvrtletí 2001 došlo v eurozóně k poklesu HDP o 0,2 % a o 0,1 % v EU15, podle odhadů Eurostatu. Hospodářský růst dosáhl v předchozím čtvrtletí v obou zónách výše 0,2 %. V porovnání se čtvrtým čtvrtletím 2000 vzrostl HDP v eurozóně o 0,6 % a v EU15 o 0,7 %, po zvýšení o 1,4 % resp. 1,5 % v předchozím čtvrtletí. Během roku 2001 se HDP v eurozóně zvýšilo o 1,5 % a v EU15 o 1,6 %, po růstu 3,3 % v obou zónách v roce 2000.

Komise uvítala hlasování parlamentu o vyřazeném elektrotechnickém zařízení a omezení nebezpečných látek

Evropská komise přivítala hlasování plenární schůze Evropského parlamentu, které podpořilo návrh Komise na zavedení povinného sběru, nového využití a recyklace vyřazeného elektrotechnického a elektronického zařízení a přístrojů v celé Evropské unii. Komise také přivítala skutečnost, že parlament s několika pozměňovacími návrhy schválil související návrh na omezení použití nebezpečných látek v nových elektronických zařízeních. Vyřazené elektrotechnické a elektronické zařízení v současné době představuje nejrychleji rostoucí podíl na celkových odpadech. Každý Evropan vyprodukuje v průměru asi 14 kg těchto odpadů. V současné době se 90 % těchto odpadů likviduje uložením na skládkách nebo ve spalovnách, aniž by před tím prošly nějakým zpracováním.

EU uvolnila palestinskému obyvatelstvu potravinovou pomoc ve výši 5 mil. €

Evropská komise schválila potravinovou pomoc ve výši 5 mil. € pro palestinské obyvatele západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Tímto rozhodnutím se má potřebným osobám zajistit přísun dostatečných potravinových dodávek v nadcházejících měsících. Finanční prostředky poslouží na nákup 7400 tun pšeničné mouky a 3200 tun rýže. Tyto potraviny budou rozděleny mezi nejchudší rodiny usazeného palestinského obyvatelstva (tj. ne palestinských utečenců) ve výše uvedených oblastech. Podle odhadů jde celkově asi o 265 tisíc lidí. Příspěvek pomůže těm domácnostem, které jsou stále více vystaveny nebezpečí nedostatku potravin během narůstající krize. Touto iniciativou Komis reaguje na nouzovou výzvu vydanou Světovým potravinovým programem ke konci roku 2001 v důsledku nedávného zhoršení situace v zásobování potravinami na těchto územích.

USA a Evropská komise se dohodly na posílení spolupráce v oblasti regulace obchodu

Orgány USA a Evropské komise oznámily, že vypracovaly směrnice určené k rozvoji účinnější spolupráce mezi USA a EU v oblasti regulace. EU a USA budou mít vzájemně snazší přístup do procesu vypracovávání předpisů. Komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen, komisař pro obchod Pascal Lamy, obchodní představitel USA Robert B. Zoellick a ministr obchodu USA Don Evans tyto směrnice přivítali jako významný mechanismus rozvíjení pozitivnější obchodní agendy mezi USA a EU. Jednání o Pokynech pro spolupráci a transparentnost v oblasti regulace probíhala od konce roku 1999 a jejich završení představovalo prioritu jak pro USA a Evropskou komisi, tak i pro všechny zainteresované strany na obou stranách Atlantiku. Pokyny jsou na internetu na stránkách http://www.ustr.gov a

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/gov_relations/regulcooptransat.htm

[Podkladový text IP/02/555]

Zprávy Eurostatu

Dopravní struktura v Evropě v letech 1990 a 1999: o 25 % více dálnic a o 4 % méně železnic v EU; hustota dálnic je v EU šestkrát větší než v kandidátských zemích střední Evropy

Délka dálniční sítě v EU vzrostla v letech 1990 až 1999 o více než 25 %, na téměř 50 tisíc km v roce 1999. Délka železniční sítě se v 90. letech snížila o 4 % a do roku 1999 činila o něco málo méně než 154 tisíc km. Hustota dálniční sítě v EU byla v roce 1999 šestkrát vyšší než průměr kandidátských zemí střední Evropy. Na druhé straně byla hustota železniční sítě v EU o čtvrtinu menší. Tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o rozvoji dopravní infrastruktury v Evropě, publikované Eurostatem.

[Podkladový text STAT/02/43]

Zprávy o rozšíření

Evropský parlament “podporuje rozšíření”

Nové webové stránky Evropského parlamentu potvrzují jeho silnou podporu rozšíření. “V prosinci roku 1997 si Evropský parlament ihned uvědomil morální právo žadatelských zemí na vstup do EU, při zdůraznění povinnosti splnění kritérií členství. Doporučil zahájení jednání se všemi kandidáty splňujícími kritéria přistoupení. O dva roky později v Helsinkách přijalo stejný názor všech 15 členských států,” uvádí se na webových stránkách.

Parlament také zdůrazňuje ekonomické argumenty rozšíření. “Ze studií vyplývá prognóza dlouhodobých makroekonomických výhod, jichž budou požívat všichni na tomto novém jednotném trhu s asi 500 miliony spotřebiteli, tak jako tomu bylo v případě předchozích rozšíření. Výhody převáží nad dodatečnými náklady, které stávající členské státy ponesou,” tvrdí parlament. Přiznává však, že je obtížné některé výhody přesně vyčíslit: patří mezi ně například pozitivní vliv na hospodářskou soutěž, demokracii a mír a perspektivy zvýšeného růstu a jednotné měny na celosvětově největším společném trhu. Dospívá však k závěru, že “podle názoru parlamentu by nerozšíření EU představovalo právě tu nákladnou alternativu”.

Nejnovější přehled o rozšíření, vypracovaný parlamentem, však nebere v úvahu, že je třeba se postavit některým náročným úkolům. Zdůrazňuje, že kandidátské země musí vynaložit značné úsilí ke splnění požadavků na členství v EU a zajistit u sebe účinnost právního řádu EU. Konkrétně zdůrazňuje potřebu rozšíření správní kapacity, zavedení evropského práva do praxe, využití pomoci a sledování způsobu jejího využití, reformy soudnictví a policie, boje proti organizovanému zločinu a hospodářské a finanční kriminalitě a obchodu se ženami, uplatnění přísných bezpečnostních standardů v jaderných elektrárnách a odstavení vysoce nebezpečných reaktorů sovětského typu a “úcty k právům menšin, zejména Romů”.

Dále bere v úvahu výzvy vyplývající z programů strukturální pomoci EU. “Jedna věc je jistá: rozšíření povede k podstatnému zvýšení počtu znevýhodněných regionů. Na regiony, které v současné době přijímají pomoc EU v rámci její regionální politiky, se v kontextu rozšířené EU možná již nebude nahlížet jako na znevýhodněné, nedojde-li k přehodnocení kritérií oprávněnosti. Podle názoru Evropského parlamentu je třeba podporovat znevýhodněné regiony kandidátských zemí, zatímco znevýhodněné regiony stávajících členských států by měly nadále pobírat pomoc při zachování kritérií soudržnosti, která se v současné době na těchto 15 států uplatňují,” uvádí parlament. V souvislosti s finančním rámcem, který je právě předmětem intenzivních diskusí, parlament velmi schvaluje názory Evropské komise a většiny členských států: “Výdaje vynaložené v souvislosti s rozšířením nesmí znamenat překročení horního limitu na výdaje Společenství stanoveného do roku 2006, tj. 1,27 % HDP Evropské unie. Současný rozpočet se tomuto hornímu limitu ani zdaleka nepřibližuje, a proto se parlament domnívá, že tento cíl je reálný.”

Parlament také uvádí svou vlastní úlohu v celém procesu. Po uzavření jednání s jednotlivými státy se Evropský parlament podle vlastních slov rozhodne, zda udělí nebo neudělí svůj souhlas se smlouvou o přistoupení. “Z tohoto důvodu pečlivě sleduje každou fázi strategie rozšíření a procesu vyjednávání,” uvádí parlament a poznamenává, že od 80. let vede s parlamenty nynějších kandidátských zemí pravidelný dialog prostřednictvím meziparlamentních delegací. “Parlament a jeho výbory pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku využívají tohoto dialogu k ovlivňování a dohledu nad přístupovou strategií a vyjednáváním.” Od roku 1995 probíhá politický dialog mezi Evropským parlamentem a parlamenty kandidátských zemí i na úrovni předsedů těchto orgánů.

(Viz http://www.europarl.eu.int/presentation/15plus/default_en.htm)

Podmínky přistoupení v oblasti justice a vnitřních věcí

Během přístupových jednání dne 21. března v Bruselu byla kapitola o justice a vnitřních věcí jednou z těch, které byly provizorně uzavřeny s Maltou a Estonskem. Politika EU se v těchto oblastech dotýká některých velmi citlivých otázek z hlediska veřejného mínění - jak udržet a rozvíjet Evropskou unii jako zónu svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. V jednáních tedy nejde o dohodu o přechodných obdobích - nesnaží se o ně ani kandidátské země, ani EU - nýbrž o nalezení způsobu budování důvěry mezi členskými státy ve schopnost kandidátských zemí zavést do praxe acquis.

V otázkách jako hraniční kontrola, nelegální migrace, obchod s drogami a praní špinavých peněz, organizovaný zločin, policie a spolupráce v soudnictví, ochrana údajů a vzájemné uznávání soudních rozhodnutí Evropská unie trvá na potřebě zajistit, aby kandidátské země byly vybaveny na dosažení přiměřené a přijatelné úrovně uplatňování příslušných norem. Správní kapacita kandidátských zemí musí tyto normy splňovat ještě před přistoupením k EU. EU dále trvá na zavedení nezávislé, spolehlivé a efektivní organizace soudnictví a policie.

Jednou z nejvíce viditelných složek politiky EU v oblasti spravedlnosti a vnitra je tzv. Schengenská dohoda, která vede ke zrušení vnitřních hraničních kontrol v rámci EU. Přistoupení k EU ke zrušení hraničních kontrol mezi starými a novými členskými státy nepovede ihned. Zrušení hraničních kontrol bude předmětem zvláštního jednomyslného rozhodnutí Rady, které bude přijato v době po přistoupení a na základě pečlivého prozkoumání právní a praktické připravenosti nových členských států. Hlavním nástrojem, kterým jednotlivé kandidátské země prokáží svou připravenost v oblasti Schengenských dohod, bude jejich Akční plán realizace Schengenských dohod. Plány musí prokázat úplné povědomí o důsledcích Schengenských dohod a předložit reálný harmonogram zavádění jejich ustanovení, přičemž většina z nich by měla být v platnosti ještě v době před přistoupením.

Dosud byla kapitola o justici a vnitřních věcech provizorně uzavřena s Kyprem, Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem. Komise bude plnění závazků přijatých těmito státy pečlivě sledovat, za podstatné podpory ze strany odborníků z členských států, pomocí tzv. monitorovacích tabulek, kontrolních misí, seminářů a odborných setkání na téma nového acquis. S ostatními kandidáty nebyla toto kapitola dosud uzavřena, kromě Rumunska, které o ní ještě rozhovory nezahájilo. Všechny kandidátské země již však předaly Akční plán realizace Schengenských dohod.

Maďarský přístup k financování odmítá “posvátnou” berlínskou dohodu

Po vstupu kandidátských zemí do EU by se na ně měla zemědělská a strukturální politika EU vztahovat v plném rozsahu, uvedl na zasedání rozpočtového výboru Evropského parlamentu, který se konal ke konci března, maďarský velvyslanec při EU a jeho hlavní vyjednavač Endre Juhász. “Zajištění nezbytných finančních prostředků je na Evropské unii,” prohlásil. “Maďarsko se snaží o plné začlenění do Evropské unie,” uvedl a dodal: “Právě toto nazýváme uplatněním principu rovného zacházení.” Odmítl námitku Evropské unie, že finanční rámec stanovený v roce 1999 v Berlíně je nedotknutelný, s tím, že podle něj šlo o akt Evropské unie, nikoliv o akt kandidátských zemí. “S námi to vyjednáno nebylo.” a “Není to závazné pro kandidátské země.” A i kdyby se berlínský finanční rámec bral jako počáteční východisko, stejně nebyl podle Juhasze plně využit v dokumentu Komise o finančním rámci z 30. ledna. Zpochybnil logiku přizpůsobování vlastní dohody Evropské unie počtu přistupujících zemí (nyní jich je místo šesti deset), aniž by došlo k úpravě výše přidělených finančních prostředků. “Finanční rámec by měl být upraven tak, aby bral v úvahu větší počet obyvatel v deseti nových členských státech,” trval na svém. Podle jeho odhadu by to vyžadovalo navýšení částek uvolněných na léta 2004, 2005 a 2006 asi o 20 % - tedy navýšení rozpočtu na rozšíření asi o 8,5 miliard eur. Maďarský vyjednavač také tvrdil, že “nejcitlivější oblastí, kde je nutno návrh Komise napravit, je oblast přímých plateb v zemědělství”. Akceptoval sice, že “tak jako v jiných oblastech acquis nevylučujeme krátkodobé a oprávněné přechodné období,” ale trval také na tom, že mají-li být přímé platby zaváděny postupně, jak navrhuje EU, jejich zavádění by se nemělo protáhnout až do roku 2013. “Období postupného zavádění nesmí překročit okamžik uplynutí současné finanční perspektivy, tedy konec roku 2006.”

Kandidátské země schválí Evropskou chartu malého a středního podnikání

Na významné konferenci, která se bude ve dnech 23. a 24. dubna 2002 konat ve slovinském Mariboru, mají kandidátské země schválit Evropskou chartu malého a středního podnikání. Mezi hlavní témata konference patří výchova k podnikatelství, přístup k financování, zjednodušení administrativních postupů pro začínající podniky a zavedení efektivních podpůrných služeb pro podnikatele. Jak uvedl předseda Evropské komise Romano Prodi na barcelonském zasedání Evropské rady v březnu 2002, podpora priorit sledovaných Chartou je zásadní v úsilí o širší zapojení kandidátských zemí do politiky a pracovních metod, které tvoří jádro lisabonské strategie.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz