Týden v Evropě 8. - 15. 7. 2002

Týden v Evropě 8. - 15. 7. 2002

Stručné zprávy z EU

“K trvale udržitelnému zemědělství”: Komise předložila střednědobé hodnocení zemědělské politiky Evropské unie

Evropská komise předložila průběžné hodnocení Společné zemědělské politiky EU (SZP). Komise se domnívá, že veřejné výdaje na zemědělství je třeba lépe zdůvodnit. Kromě vylepšení příjmů v zemědělství se musí zlepšit návratnost těchto výdajů, pokud jde o jakost potravin, zachování přírodního prostředí, péči o zvířata, zachování krajiny a kulturního dědictví či zlepšování sociální rovnováhy a spravedlnosti. Reforma SZP by měla přispět k uvolnění byrokratických překážek, jimiž jsou zemědělci svázáni. Povzbudí je k produkování kvalitních produktů za nejvyšší tržní cenu, nikoliv k produkci za účelem dosažení co největších dotací. Pro evropské spotřebitele a daňové poplatníky zajistí zrevidovaná SZP lepší poměr hodnoty a ceny. K dosažení těchto cílů Komise navrhuje 1) zrušit vazbu mezi výší produkce a výší přímých plateb, 2) podmínit přímé platby dodržováním norem ochrany životního prostředí a péče o zvířata, nezávadnosti potravin a bezpečnosti práce, 3) podstatně zvýšit podporu Evropské unie rozvoji venkova pomocí diferenciace přímých plateb, s výjimkou drobných hospodářů, 4) zavést nový systém kontrol zemědělských hospodářství, 5) zavést nová opatření na rozvoj venkova vedoucí ke zvýšení kvalitní produkce, nezávadnosti potravin, péče o zvířata a k pokrytí nákladů na kontroly zemědělských hospodářství. V souvislosti s tržní politikou, která zůstává základním pilířem politiky SZP, Komise navrhuje 1) ukončení procesu reforem v obilnářství, zejména pomocí definitivního 5 % snížení intervenčních cen a nového systému ochrany hranic, 2) snížení dodatečných plateb za tvrdou pšenici a zároveň zavedení nových jakostních prémií, 3) kompenzované snížení intervenčních cen rýže, 4) úpravy v oborech výroby sušeného krmiva, plodin bohatých na bílkoviny a ořechů. Návrhy plně respektují cíle, směrování politiky a finanční rámec SZP stanovené v Agendě 2000. Další informace o průběžné reformě (návrh Komise, prezentace komisaře Fischlera, podkladové materiály apod.):

http://europa.eu.int/comm/agriculture/mtr/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/1026]

Evropská hlavní města kultury: nový způsob výběru

Komisařka odpovědná za školství a kulturu Viviane Redingová přijala delegaci ze Štýrského Hradce z Rakouska. Štýrský Hradec se v roce 2003 stane evropským hlavním městem kultury. Až do roku 2004 byla evropská města kultury vybrána na základě mezivládního rozhodnutí. Od roku 2005 bude platit nová výběrová procedura založená na názoru celého Společenství. Po Bruggách a Salamance v roce 2002, Štýrském Hradci v roce 2003 a Lille a Janově v roce 2004 bude v roce 2005 hostitelem evropského hlavního města kultury Irsko. Irským městem vybraným podle nového procedury je Cork. Myšlenka každoročně vyhlásit jedno nebo více měst evropským hlavním městem kultury vznikla v roce 1985 z iniciativy Méliny Mercouriové a Evropského parlamentu. Vzhledem k bohatství evropských kultur a významné úloze měst při jejich vytváření a rozvíjení je cílem akce evropské hlavní město kultury soustředit pozornost jak místních obyvatel, tak návštěvníků na některé zvláštnosti daného města, regionu a země a podporovat akce, v nichž se angažují představitelé kultury z dalších evropských měst.

[Podkladový text MEMO/02/162]

Státní správy evropských zemí by měly sdílet otevřený software, uvádí zpráva Komise

Státní správy evropských zemí by měly sdílet software licencovaný na základě otevřených zdrojů, aby tak snížily prudký nárůst nákladů na informační technologie elektronické státní správy (jen letos mají vzrůst o 28 % na 6,6 mld. eur), uvádí nezávislá studie financovaná ze zdrojů programu Komise s názvem IDA (Interchange of Data between Administrations, Výměna údajů mezi státními správami), která také doporučuje zřízení clearingového centra, jemuž by státní správy mohly “darovat” software k dalšímu využití. Centrum by se soustředilo na konkrétní aplikace upravené pro potřeby veřejného sektoru a mohlo by podporovat přebírání dobré praxe ve službách elektronické správy. Poznatky studie Pooling Open Source Software (Sdružování otevřeného software) jsou přístupné na webové stránce programu IDA na

http://europa.eu.int/ispo/ida.

[Podkladový text IP/02/1010]

Konvent mládeže o budoucnosti Evropy: Evropskou komisi zastupovaly čtyři mladé ženy

Ve dnech 9. až 12. července se v Bruselu sešlo na 210 mladých lidí, aby se zúčastnili Konventu mládeže o budoucnosti Evropské unie. Naskytla se jim tak příležitost k vyjádření vlastních názorů na další vývoj Evropy. Tito mladí lidé ve věku od 18 do 25 let zastupovali členy evropského Konventu, jemuž předsedá Valéry Giscard d'Estaing, a jejich náhradníky. Za Evropskou komisi byly tyto čtyři mladé ženy (Němka, Britka, Dánka a Češka) jmenovány komisařem Michelem Barnierem a Antóniem Vitorinem.

Další informace naleznete na webové stránce Konventu mládeže: Youth Convention: http://www.youth-convention.net/en/home.html

[Podkladový text IP/02/1019]

Eurobarometr se zaměřil na věkovou skupinu 15 až 24letých: mladí lidé chtějí hmatatelnou Evropu

Ještě před zahájením Konventu mládeže chtěla Evropská komise poznat názory mladých lidí ve věku od 15 do 24 let na fungování EU i jejich vlastní představy o Evropě. Průzkum byl proveden v období od 27. května do 16. června 2002 na reprezentativním vzorku 7558 mladých lidí, kteří odpovídali na dvě hlavní otázky: jaká praktická opatření mohou přispět ke ztotožnění mladých lidí s Evropou a kterými základními otázkami by se měl Konvent zabývat? Podle tohoto bleskového vydání Eurobarometru mají mladí lidé ve věku od 15 do 24 let pocit, že zásadní pro celý evropský projekt je zaměstnanost, solidarita, mobilita a úcta k demokratickým hodnotám. Úplné výsledky studie jsou k dispozici na stránce:

http://europa.eu.int/comm/public_opinion/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/1017]

Zprávy Eurostatu

Druhý odhad za první čtvrtletí roku 2002: HDP v euro zóně a v EU15 vyšší o 0,3 %; ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2001 nárůst o 0,3 % resp. 0,4 %

Během prvního čtvrtletí roku 2002 vzrostl HDP jak v euro zóně, tak v EU15 o 0,3 %, podle odhadů vypracovaných Eurostatem. Tyto výsledky následují po poklesu o 0,3 % v euro zóně a o 0,2 % v EU15 zaznamenaném v posledním čtvrtletí roku 2001. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2001 vzrostlo HDP v euro zóně o 0,3 % a v EU15 o 0,4 %, po nárůstu o 0,4 % resp. 0,6 % v předchozím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/02/82]

Zprávy o rozšíření

“Náklady na rozšíření?” Jedna tisícina celkového HDP rozšířené EU, uvádí předsednictví

Nové dánské předsednictví Evropské unie se dne 1. července ujalo své funkce za výrazného důrazu na prioritu, kterou přikládá splnění cílů EU v oblasti rozšíření.

Předsednictví ve svém programovém prohlášení nadepsaném Jedna Evropa uvádí, že “hlavní prioritou je uzavřít jednání o rozšíření až s deseti novými členy,” a uzavřít tak kruh od Kodaně v roce 1993, kdy byly stanoveny podmínky pro vstup do EU, do kodaňského summitu v roce 2002. “Úspěšné završení jednání o rozšíření přispěje k vytvoření jedné ucelené a nerozdělené Evropy,” konstatuje Dánsko.

Dánský harmonogram předpokládá, že Evropská rada na podzim letošního roku rozhodne o kandidátských zemích, s nimiž je možno jednání uzavřít. Jeho cílem je během července a září uzavřít všechny dosud nedořešené otázky nesouvisející s finančním balíkem. Následně bude formulováno stanovisko Evropské unie ke všem finančním otázkám týkajícím se rozšíření a bude předloženo kandidátským zemím nejpozději na počátku listopadu. Období od bruselského summitu do kodaňského summitu pak bude věnováno vyjednáváním s kandidátskými zeměmi. Předsednictví uvádí: “K těmto jednáním budeme potřebovat několik týdnů v době před prosincovým zasedáním Evropské rady. Jde o citlivé záležitosti, i v kandidátských zemích. Nemůžeme proto čekat na rozhodnutí Evropské unie o těchto otázkách až do prosince.”

Dánsko také trvá na tom, že “z hlediska procesu rozšíření je životně důležitá podpora ze strany veřejnosti,” a slibuje, že se vynasnaží “zajistit, aby závěrečná fáze vstupních jednání byla vedena způsobem vedoucím k zachování podpory obyvatelstva jak v kandidátských, tak i ve stávajících členských státech”. Po uzavření vstupních jednání bude zapotřebí dvou až tří měsíců na dopracování smlouvy o přistoupení k EU. Ta bude po schválení Evropským parlamentem podepsána v kandidátských a členských státech a předložena k ratifikaci. Ve většině kandidátských zemích bude součástí ratifikace i referendum a “bez podpory obyvatelstva se část účelu tohoto obrovského mírového a sjednocovacího procesu zcela rozplyne,” varuje Dánsko.

Dánsko jasně zdůraznilo velikost tohoto náročného úkolu. “Završení jednání o rozšíření je úkol, které nemůže nést na svých bedrech jen samotné Dánsko,” připouští. Dánsko bude vyžadovat “podstatné úsilí a ochotu ke kompromisům od všech zúčastněných”. “Rozšíření není darem Západu Východu. Rozšíření je v zájmu Evropy jako celku,” poznamenal dne 3. července dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Podobně se vyjádřili i další čelní představitelé dánské vlády. Dánský ministr pro evropské záležitosti Bertel Haarder 2. července v Londýně prohlásil: “Nesplníme-li dohodnutou lhůtu, znamenalo by to riziko odložení celého procesu rozšíření o celé roky. Jde o důvěryhodnost Evropské unie,” prohlásil. Zdůraznil také, že přímé náklady na zemědělství vyvolané rozšířením budou činit méně než 0,1 % HDP běžného rozpočtového období - “skutečně jde o velmi omezenou výši nákladů v porovnání s rostoucími příležitostmi k obchodu a investicím, které přinese rozšíření,” tvrdil ministr.

Ministr zahraničních věcí Per Stig Moller se také ve svém prohlášení z 3. července snažil poskytnout ujištění o finančních otázkách: “Návrh Komise k finančním otázkám zůstává uvnitř finančního rámce Evropské unie na léta 2004-2006, a to i když současná pracovní hypotéza zahrnuje deset nově vstupujících zemí.” Čtyřicet miliard určených na přistoupení nových států v uvedených třech letech “představuje asi jednu tisícinu celkového HDP členských států a kandidátských zemí. Za znovusjednocení Evropy to není cena vysoká.”

Předsednictví je také tvrdohlavé v otázce kritérií, jež musí kandidáti splnit. “Ne o všech v současné době jednajících kandidátských zemích se předpokládá, že budou schopny uzavřít vstupní jednání ještě za dánského předsednictví,” uvádí Dánsko. Deset zemí zmíněných na zasedání Evropské rady v Laekenu “bude muset zachovat rychlé tempo jednání a reformních procesů, aby tak dosáhlo cíle uzavřít jednání ještě v roce 2002,” varovalo minulý týden.

Dánský premiér varoval, že “i malé zpožděním může pozdržet celý proces,” a trvá na tom, že “nelze na žádné zemi žádat, aby čekala na ostatní,” neboť by to nebylo férové k těm zemím z řad laekenské desítky, které přípravy dokončí. “Budou-li připraveny jen některé z této desítky, tak budeme muset jednání uzavřít s nimi tak, aby mohly být do EU přijaty,” uvedl. Z tohoto důvodu je třeba vynaložit zvláštní úsilí k zajištění “pokračování a intenzifikace” pokroku směrem k členství těchto zemí v EU (mezi nimiž jistě nebude chybět Bulharsko a Rumunsko). Mezitím musí Turecko “tak jako ostatní kandidátské země splnit politické podmínky členství tak, aby bylo možno zahájit vyjednávání”.

Viz také webovou stránku dánského předsednictví http://www.eu2002.dk/main/

Regiony jsou pro rozšíření životně důležité

Plenární zasedání Výboru EU pro regiony, které se konalo ve dnech 3. a 4. července, se velmi zaměřilo na rozšíření EU. Zúčastnil se ho komisař pro rozšíření Günter Verheugen, dánský ministr pro evropské záležitosti Bertel Haarder a zástupci regionů z kandidátských zemí. Komisař Verheugen zdůraznil význam místní a regionální úrovně státní správy a samosprávy během příprav kandidátských zemí na vstup do EU. Vyzval však také k racionálnějšímu přístupu k celému projektu rozšíření. Vedoucí členové Výboru vyzvali k posílení své úlohy při zajištění funkčnosti rozšíření, zejména v souvislosti se zajištěním přiměřené informovanosti občanů EU a kandidátských zemí.

Zástupci kandidátských zemí nabídli souběžný pohled. I přes rozdílnost situace v jednotlivých státech vyplynulo z jejich příspěvků jedno společné téma - přání hrát doma aktivnější úlohu v procesu rozšíření a podpora další decentralizace správy.

Úplná zpráva o plenárním zasedání je na http://www.cor.eu.int/corz203.htm.

Téma místní a regionální účasti na procesu rozšíření se také objevilo na konferenci konané dne 5. července pod záštitou předsednictví a Komise. Pod názvem Rozšíření z místního a regionálního hlediska přivedla konference ke společnému jednání představitele regionální místní správy a samosprávy ze současných a budoucích členských států, kteří se zaměřili na účast v procesu rozšíření a v EU po vstupu.

(Viz http://www.kk.dk/5julyconference/)

Pomalejší růst v zemích s přechodovou ekonomikou?

Po uspokojivých výsledcích zemí s přechodovou ekonomikou dosažených v roce 2000 se jejich hospodářský růst vzhledem k vnějším podmínkám v roce 2001 zpomalil. Tento trend nebyl v prvním čtvrtletí roku 2002 zastaven, uvádí publikace s názvem Transition Countries in 2002: Losing Steam (Země s přechodovou ekonomikou v roce 2002: Zpomalení), kterou vydal vídeňský výzkumný ústav WIIW v rámci své edice rešeršních prací. Oslabila průmyslová výroba, v některých zemích dokonce poklesla. Hlavním faktorem růstu byla zvyšující se spotřeba, avšak zároveň se zeslabovala nebo dokonce snižovala tvorba kapitálu. “Není to předzvěstí ničeho dobrého pro hospodářský růst ve střednědobém horizontu.” Publikace uvádí prognózu, že současné deficity běžných účtů budou nadále financovány zejména - “a bezpečně” - přílivem přímých zahraničních investic. Varuje však, že přetrvávající nezaměstnanost sice celkově nepovede k politicky destabilizačním důsledkům vyplývajícím z doprovodných sociálních problémů, přesto však toto nelze s jistotou tvrdit o Polsku.

Zároveň z nového souboru údajů institucí WIIW a WIFO o přímých zahraničních investicích ve střední a východní Evropě a v bývalém Sovětském svazu vyplývá, že celosvětový pokles přímých zahraničních investic v roce 2001 neměl na země s přechodovou ekonomikou žádný výrazný dopad. Na druhé straně však stagnace předních ekonomik a ztráta tržní hodnoty celé řady nadnárodních korporací vedla k redukci investičních plánů na rok 2002, což ovlivnilo přímé investice do východoevropských zemí. Ve středoevropských zemích s přechodovou ekonomikou činil příliv přímých zahraničních investic za první tři měsíce letošního roku jen asi polovinu objemu roku loňského.

Zpráva uvádí, že “vyhlídky Polska - státu, jenž si hospodářskou stagnaci vytváří sám - jsou nepříznivé i po zbytek letošního roku”. “V České republice by mohlo k dalšímu povzbuzení dojít díky privatizaci energetiky. Maďarsko zcela jistě nedosáhne rekordního přílivu přímých zahraničních investic roku 2001.” Hlavními výjimkami klesajícího trendu jsou Slovensko a Slovinsko. Na významný nárůst přímých zahraničních investic na Slovensku bylo založeno privatizací 49% majetkového podílu na státní plynárenské společnosti Slovenký plynárenský priemysel (která hlavně provozuje tranzitní přepravu zemního plynu) - k prodeji došlo v březnu za 2,7 mld. dolarů. Spolu s předpokládanou privatizací elektroenergetiky by se roční příliv zahraničních investic mohl ve srovnání s loňskem zdvojnásobit. Slovinsko zaznamenalo rekordní výši přímých zahraničních investic v roce 2001 a je pravděpodobné, že v roce 2002 tento rekord dokonce překoná. Slovinsko konečně zahájilo proces privatizace bankovnictví a také firmy privatizované do rukou rozptýlených drobných vlastníků a různých fondů nacházejí v novém zahraničním kapitálu reálné vlastníky. Rumunsko a Bulharsko sledují pomalou privatizační politiku, která v posledních letech přitahuje jen skromné přímé zahraniční investice. Jejich ekonomika však roste a nízké mzdy lákají investory ke vstupu do lehkého průmyslu náročného na podíl lidské práce.

Nedávný vývoj neovlivnil základní ukazatele přímých zahraničních investic v přepočtu na jednoho obyvatele ve střední a východní Evropě. Česká republika, Estonsko a Maďarsko vykazují nejvyšší úroveň akciového kapitálu v přepočtu na jednoho obyvatele, za nimi následují Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko a Polsko. Podle zprávy jde o země s intenzivní podnikovou integrací s Evropskou unií. Přímé zahraniční investice v ostatních zemích jsou slabé. Zahraniční společnosti v nich však mohou získat velký hospodářský význam i tehdy, když neinvestují moc. Například výše přímých zahraničních investic do rumunského zpracovatelského průmyslu činí pouhé 2 mld. dolarů, avšak výsledkem je, že 38 % odbytu a 44 % exportu se realizuje místními pobočkami zahraničních subjektů. V případě Bulharska bylo investováno do bankovnictví jen asi 800 mil. dolarů, ale touto částkou získaly pobočky zahraničních subjektů 70 % bankovního majetku. K dosažení podobného stupně ovládnutí ve Slovenské republice bylo zapotřebí 1,23 mld. dolarů, zatímco v České republice tyto investice činí více než 4 mld. dolarů.

Podrobnosti o možnostech získání úplné zprávy jsou na

http://www.wiiw.ac.at/datafdi.html

Další podpora Phare českým silnicím

Na začátku července se otevírají nové mosty na mezinárodní komunikaci E442 procházející Českou republikou. Projekt obdržel podporu ve výši 2,1 mil. eur z programu Phare a úvěr od Evropské investiční banky a pomůže zajistit plynulejší a bezpečnější dopravu mezi Českou republikou a Německem. Tato investiční akce spadá do rámce vybudování vysokokapacitní čtyřproudové komunikace k hraničnímu přechodu v Hrádku nad Nisou na česko-německé hranici. Již zcela nevyhovující starý tříproudý most byl během uplynulých pěti let stržen a nahrazen novým, a to bez přerušení silničního provozu.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz