Týden v Evropě (9. - 15. 7. 2003)

Týden v Evropě (9. - 15. 7. 2003)

Konvent se podepsal pod návrh ústavy EU

Evropský konvent, zřízený Evropskou radou na laekenském zasedání vprosinci roku 2001, po více než 16 měsících jednáních úspěšně zakončil svou činnost. Dne 10. července 2003 tento stopětičlenný orgán (v Konventu jsou zastoupeny parlamenty a vlády 15 současných a 10 budoucích členských států EU a tři kandidátské země) schválil definitivní návrh budoucí evropské ústavy.

První dvě části návrhu ústavy, které se zabývají institucemi a rozhodovacími procesy v EU, již byly schváleny vedoucími činiteli budoucí Unie čítající 25 zemí ve dnech 19. a 20. června 2003 na soluňském zasedání Evropské rady, kteří tam prohlásili, že návrh Konventu poslouží jako základ jednání mezivládní konference.

Soluňské zasedání Evropské rady prodloužilo mandát Konventu až do 10. července. Do té doby měl Konvent dokončit poslední dvě části návrhu ústavy, týkající se různých oblastí politiky EU a závěrečných ustanovení.

Konečná podoba textu prošla několika menšími úpravami ještě během posledního dne činnosti Konventu. Text je rozdělen do 338 článků definujících různé oblasti politiky EU a její instituce.

Konvent během posledního dne do textu zařadil zmínku o oficiálních symbolech EU včetně standardy (modrý podklad, žluté hvězdy uspořádané do kruhu), hymny (Beethovenova Óda na radost) a motta (United in Diversity, Jednotní v různosti) a Dne Evropy (9. května).

Během posledního dne činnosti Konvent rozhodl o uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou. Jednomyslné hlasování zůstane pravidlem vpoliticky citlivých oblastech, jako jsou zahraniční a bezpečnostní politika, přistěhovalectví a daně. Francie vyhrála bitvu o zachování svého práva veta na ochranu vlastní kinematografie, televize a hudby vmezinárodně obchodních jednáních.

Definitivní znění návrhu vybavuje Unii také vlastní diplomatickou službou se sídlem vBruselu, která bude pomáhat budoucímu ministru zahraničí EU.

Komise přijala opatření kfinančním machinacím v Eurostatu

Během uplynulých týdnů Komise vedla vlastní interní vyšetřování Statistického úřadu Evropských společenství Eurostatu. Předběžné výsledky těchto analýz jednoznačně ukazují na existenci systémových slabin managementu a podvodů v Eurostatu. Snáležitou úctou knezávislému a dosud probíhajícímu šetření zestrany Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF se Komise domnívá, že tyto obavy je třeba řešit ihned, a proto se dohodla na celé řadě opatření určených křešení nejnaléhavějších problémů. [Podkladový text IP/03/979]

Komise rozhodla o dalších krocích krozvoji politiky Širší Evropy

Po soluňském zasedání Evropské rady, které podpořilo přístup navrhovaný Evropskou komisí kposilování vztahů snovými sousedy rozšířené EU, přijala Komise významná rozhodnutí týkající se realizace její politiky Širší Evropy. Komisař Günter Verheugen byl pověřen, aby za pomoci Pracovní skupiny Širší Evropa dále rozvíjel politickou koncepci nové sousedské politiky a vypracováním akčních plánů spříslušnými zeměmi a regiony (východoevropské a středomořské země). Celkovou odpovědnost za vnější vztahy včetně dvoustranných vztahů suvedenými státy ponese nadále komisař Chris Patten.

Indikátor Komise předpokládá čtvrtletní růst HDP veurozóně ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku ve výši 0% až 0,4%

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP veurozóně, vyvinutý Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti, předpokládá ve druhém čtvrtletí roku 2003 růst HDP ve výši 0% až 0,4%, tj. oproti minulé zprávě beze změny. Z většiny ukazatelů uplatněných vmodelu pro tento časový horizont nadále vyplývá jen pomalý růst, i když zněkterých nedávných ukazatelů důvěry vyplývá mírné zlepšení. Pro třetí čtvrtletí roku 2003 model indikuje růst ve stejném rozmezí 0 až 0,4%. [Podkladový text IP/03/992]

Byla zahájena soutěž o logo Evropského roku vzdělání prostřednictvím sportu 2004

Tato soutěž je určena pro studenty grafického designu, kteří žijí vEvropské unii, některém novém členském státu nebo vzemi spadající do Evropského hospodářského prostoru. Vítěz bude oceněn 5,000 eury a cestou na aténské Olympijské hry nebo na mistrovství Evropy ve fotbale vPortugalsku. Ceny je také možno udělit za práce umístěné na druhém a třetím místě. Logo vybrané Komisí na základě doporučení poroty odborníků na design a marketing bude představeno na podzim letošního roku. Uzávěrka soutěže je 15. září 2003. Podrobnější informace včetně přesných podmínek účasti vsoutěži jsou kdispozici zde.[Podkladový text IP/03/987]

EUROPE DIRECT: Přiblížení Evropské unie občanům

Sukončením činnosti Konvent o budoucnosti Evropy rozšiřuje Evropská komise svou službu EUROPE DIRECT konkrétní příklad úsilí přiblížit Evropu blíže občanům. Služba EUROPE DIRECT již umožňuje lidem vcelé EU dotazovat se na záležitosti EU ve všech 11 úředních jazycích na bezplatné telefonní lince 008006789111 nebo pomocí elektronické pošty.

Minulý měsíc byla služba rozšířena tak, aby umožňovala návštěvníkům serveru Europa individuální rozhovor soperátorem telefonního centra služby EUROPE DIRECT, který pomůže při vyhledávání informací na webových stránkách EU.

Zprávy Eurostatu

Druhý odhad pro první čtvrtletí 2003: HDP veurozóně a ve zemích EU15 vzrostl o 0,1%; vporovnání sprvním čtvrtletím roku 2002 jde o nárůst o +0,8% resp. +1,1%

Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl za první čtvrtletí roku 2003 jak veurozóně, tak vzemích evropské patnáctky o 0, 1%, podle odhadů zveřejněných Eurostatem. Tyto výsledky navazují na růst o 0,1% vobou zónách ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002.

Vporovnání sprvním čtvrtletím roku 2002 vzrostl HDP o 0,8% veurozóně a o 1,1% v EU15, po růstu o 1,2% resp. 1,4% vpředchozím čtvrtletí. [Podkladový text STAT/03/79]

Zprávy o rozšíření

Kypr ratifikoval Smlouvu o přistoupení

Evropská komise poblahopřála 14. července Kypru k ratifikaci Smlouvy o přistoupení. Ratifikace ukázala silnou vůli Kypru připojit se k evropské rodině demokratických národů jako člen Evropské unie, který má stejná práva a povinnosti. Komise věří, že Kypr bude hrát důležitou roli v procesu evropské integrace. Jakmile bude v EU, bude Kypr těžit ze všech výhod členství. Komise znovu potvrdila svou podporu úsilí generálního tajemníka OSN, který usiluje o uspokojivé vyřešení kyperského problému a žádá o rychlé zahájení rozhovorů na základě jeho návrhu.

Estonské pochybnosti proti přesvědčení vedoucích činitelů

Estonské nadšení zpřistoupení k EU je téměř vyváženo skepsí. Vyplývá to zposledních průzkumů veřejného mínění vEstonsku. Do závazného referenda o vstupu země do EU zbývají jen dva měsíce (datum referenda je stanoveno na 14. září), přičemž 65% estonských voličů je rozhodnuto se referenda zúčastnit, 55% znich hlasovat pro vstup a 45% proti vstupu do EU. Negativně se kčlenství země vEU staví zejména obyvatelé venkovských oblastí a obyvatelé snižšími příjmy a vzděláním.

Kzískání podpory veřejnosti ke vstupu do EU vydal estonský prezident Arnold Rüütel, předseda parlamentu (tzv. Riigikogu) Ene Ergma a premiér Juhan Parts společné prohlášení, vněmž dávají jasně najevo svůj úmysl hlasovat vreferendu pro členství vEU. Vprohlášení všem estonským občanům doporučují totéž.

Na vysvětlení svého přesvědčení tito tři vedoucí činitelé uvádějí, že Estonsko bylo, je a vždy bude součástí Evropy. Kobavám zrozplynutí kulturní identity národa konstatují toto: „Spolupráce se evropskými zeměmi, které snámi sdílejí podobné hodnoty, nám umožní ochránit a zabezpečit nezávislost, rozvíjet náš jazyk a kulturu. Estonština se stane oficiálním jazykem EU, a to nám zajistí budoucnost naší mateřštiny.“

Prohlašují také, že vstup do EU „udělí naší ekonomice nový impuls, což zaručí prosperitu každého Estonce a přispěje ke zvýšení životní úrovně vEstonsku na úroveň bohatých států vEU.“ Jako členský stát EU „budeme moci chránit zájmy Estonska vEvropě i vcelém světě“.

Nevstoupí-li Estonsko do EU, důsledky budou negativní, varují vedoucí činitelé. Zůstat mimo EU znamená „závažný negativní dopad na ekonomiku“, „bezpečnostní vakuum“, „zúžení perspektiv estonského jazyka a kultury“ a „konec možnostem Estonska vyjadřovat své názory vEvropě“.

Analýza tohoto posledního průzkumu je na adrese http://www.gallup-europe.be/epm. Další informace o Estonsku naleznete na adrese http://europa.eu.int/comm/enlargement/estonia/index.htm.

Prodi povzbuzuje Chorvatsko na „jeho cestě kčlenství vEU“

Chorvatsko vstoupí do „Evropské unie, která se rozšiřuje a sílí, za několik let,“ uvedl minulý týden předseda Evropské komise Romano Prodi ve svém projevu kchorvatskému parlamentu vZáhřebu. Žádost o členství vEU, kterou Chorvatsko předložilo vúnoru loňského roku, „znovu potvrdila evropské směřování Chorvatska“ a vpodstatě se rovná prohlášení, že „dlouhé a vyčerpávající období válek, rozdělení a nacionalismu je skutečně a doopravdy minulostí,“ uvedl Prodi.

„Cesta však nebude vždy snadná,“ varoval Prodi. „Znamená sladit legislativu a zavádění nových pravidel se standardy unie. Tímto procesem přizpůsobování pravidlům EU nezůstane nedotčena ani jedna oblast života správy země.“ Zdůraznil oblasti, jako jsou reforma soudnictví, svoboda sdělovacích prostředků, respekt kprávům menšin, návrat uprchlíků a spolupráce smezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Bude to však stát za to, uvedl dále: „Všechny země, které prošly tímto namáhavým a někdy i bolestným procesem zněj vyšly silnější a s obrovsky posílenou kapacitou na zvládání náročných úkolů mezinárodního života. Platí to o všech zemích EU, počínaje zakládajícími členy a konče těmi, které se řádnými členy teprve stanou.“ Jde podle něj o „proces neustálého růstu a přizpůsobování se“.

Podle Prodiho budou přípravy na vstup do EU procesem učení pro obě strany. „Vzájemně se o sobě dozvíme více ... o svých systémech ... Naši spoluobčané se vzájemně lépe poznají, pochopí, odkud vycházíme - naše různé dějiny, kultury a tradice a jak jsme se dostali tam, kde jsme nyní.“ Podle něj se takto členské státy „učí žít vedle sebe vunii rozdílností a menšin, protože ani jeden členský stát EU není dost velký na to, aby sám rozhodoval bez koordinace sostatními“.

Sjednocování Evropy nebude možno považovat za završené, dokud se řádnými členy EU nestanou země balkánského regionu, uvedl Prodi: „Balkán nesmí být rozdělen žádnými zdmi, žádnými bariérami. To by bylo nemyslitelné.“ A i když Chorvatsko hraje významnou úlohu jako leader celé oblasti, „proces rozšíření je pro balkánské země jediný a nedělitelný. Nakonec musí být do unie plně začleněn region jako celek.“

Chorvatsko musí nyní odpovědět na komplexní a široce pojatý dotazník Komise, obsahující více než 2 500 otázek týkajících se politické, ekonomické a správní situace vzemi. Odpovědi poslouží jako základ, zněhož bude Komise vycházet při stanovení doby zahájení vstupních jednání.

Názory Komise na stávající kandidátské země byly zveřejněny vroce 1997.

Klíčová úloha regionů zhlediska soudržnosti vrozšířené EU

Setkání představitelů všech evropských regionů ze současných a přistupujících členských států minulý týden vBruselu přivítal předseda Komise Romano Prodi jako velmi smysluplné, „neboť činí rozšíření mnohem reálnějším a hmatatelnějším“. Ve svých poznámkách ke konferenci Komise o úloze regionů zhlediska soudržnosti a o ústavě Prodi uvedl, že rozšíření představuje „velký úspěch této Komise, zejména vzhledem kširoce rozšířené rezervovanosti či ostýchavosti a obtížím, jež se při rozšíření vyskytly.“ Regiony zásadním způsobem přispívají kdalšímu obohacení rozmanitosti zkušeností, jazyků a kultur, která představuje významnou devizu Evropské unie. „Rozmanitost je jedním ztěch výrazných rysů Evropy, na něž jsem nejvíce hrdý.“ Další výzvou je však zajistit, aby institucionální reforma proběhla vsouladu spotřebami rozšířené EU. A vtomto rámci „musíme více zdůrazňovat politiku evropského občanství, která spojuje všechny evropské národy jako svorník nad rozdíly mezi nimi. Začíná to být zásadní otázka vzhledem ke skutečnosti, že v rozšířené EU se bude scházet 25 i více států, aby se snažily vyrovnat své rozdíly.“

Prodi vyzval kpozornosti cíli trvale udržitelného rozvoje založeného na růstu, solidaritě a zachování přírodních zdrojů EU. „Regiony hrají při dosahování tohoto cíle životně důležitou úlohu. Regionální politika a politika soudržnosti je velmi významná, neboť trvalého a vyváženého růstu nedosáhneme, aniž by se na něm podílely všechny regiony.“ Zástupcům regionů sdělil: „V této oblasti nesete velkou odpovědnost, neboť ze zkušenosti vyplývá, že regiony snejvětším růstem jsou ty, které rozvinuly vlastní správní a řídící schopnosti a kapacity natolik, že mohou plně využívat dostupných zdrojů.“

Příležitosti a odpovědnost vrozšířené EU

Možnosti a výhody vyplývající zrozšíření unie jsou jasné, ale ne dost lidí si uvědomuje, co rozšíření EU znamená nebo jaké nové významné příležitosti zní brzy vyplynou pro Velkou Británii a regiony, uvedl britský ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane minulý týden na konferenci v Sheffieldu. „Hospodářské přínosy vyplynou ztoho, jak budeme vytvářet stále více prosperující spotřebitele žádajícího stále více britského zboží a služeb,“ předpověděl ministr. Ekologické přínosy porostou v souladu stím, jak všichni kandidáti členství budou zlepšovat čistotu pláží, vodních cest a průmyslových závodů, aby splnili cílové unijní hodnoty. Přínosy se také budou týkat bezpečnosti, neboť kandidáti budou muset vyhovět normám EU voblasti hraničních kontrol a spolupracovat se stávajícími členskými státy vboji proti ilegálnímu přistěhovalectví, pašování drog a obchodování s lidmi pocházejícími dále zvýchodu. „Nic ztoho by nebylo možné bez jejich vstupu do EU,“ prohlásil. Dodal však, že naším cílem vtéto nové rozšířené Evropě by mělo být vytvoření společnosti, vníž každý jednotlivec bude mít bez ohledu na rasový nebo etnický původ možnost realizovat svůj potenciál tím, že bude požívat rovných práv a mít stejné možnosti a povinnosti. Všechny nové členské státy budou muset prosazovat unijní normy rovného zacházení, což je „dobrá zpráva pro menšinové komunity a pro lidi vcelé Evropě“. MacShane zdůraznil: „Musíme vytvořit Evropu, vníž všichni občané bez ohledu na rasový nebo etnický původ budou mít rovný přístup kjednotnému trhu včetně všeho zboží a služeb a včetně svobody pohybu po celé Evropě.“

Landaburu přechází na vnější vztahy, jeho současnou funkci přebírá Barbaso

Eneko Landaburu, ředitel generálního ředitelství Evropské komise pro rozšíření od doby jeho zřízení vlednu 2000, se má 1. září stát ředitelem generálního ředitelství pro vnější vztahy. Landaburu, jenž působil během vstupních jednání jako hlavní vyjednavač a jako klíčová osobnost při stvrzení dohody sdeseti přistupujícími státy na kodaňském summitu vprosinci loňského roku bude ve funkci nahrazen Fabriziem Barbasem, který se stane úřadujícím generálním ředitelem pro rozšíření. Fabrizio Barbaso je Ital (53 let) působící vKomisi již řadu let. Než vroce 1976 do Komise nastoupil, pracoval jako právník a vobchodní sféře. VKomisi měl na starosti průmyslové záležitosti a mezinárodní vztahy a byl členem kabinetů komisařů Giolittiho a Ripa di Meany. Vsoučasné době zastává funkci náměstka generálního ředitele pro zemědělství.

Kdo je kdo také vnových členských státech

Také vnových členských státech dochází na nejvyšších funkcích ke změnám: do Bruselu dorazila celá řada nových diplomatů, aby převzali vedení misí svých zemí při EU a aby zde zůstali jako stálí představitelé, jakmile se jejich země stane vkvětnu příštího roku řádným členským státem EU. Novým velvyslancem Slovenské republiky je Miroslav Adamis, který funkci převzal minulý týden od Juraje Migaše. Česká republika jako vedoucího mise při EU již dosadila Pavla Teličku, který před tím působil jako hlavní vyjednavač a náměstek ministra zahraničních věcí České republiky. Maďarsko má velvyslancem vBruselu Pétera Balázse již od poloviny dubna, kdy tuto funkci převzal od Endre Juhasze (který se vrátil do Budapešti, aby nastoupil jako náměstek ministra zahraničních věcí po letech, kdy hrál klíčovou dvojí úlohu: jako vedoucí mise vBruselu a jako hlavní maďarský vyjednavač). Současný velvyslanec Polska Marek Grela však vBruselu zůstává ve funkci stálého představitele své země a totéž se týká Väino Reinarta zEstonska a Theophilos V. Theophilouse z Kypru.

EBRD otevírá zastoupení v Kaliningradu

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) otevřela své nové zastoupení zaměřené na poradenské služby vpodnikání v Kaliningradu, ruské enklávě na baltském pobřeží hraničící sLitvou a Polskem. Zastoupení je vrámci technické spolupráce finančně podpořeno sumou 500 000 eur zFinska, Lucemburska a Švédska a rozvine program, vjehož rámci bude spolupracovat přibližně s 75 kaliningradskými podnikateli na projektech vlastního zlepšování těchto podnikatelů. Jeho působení spadá do rámce snahy rozvíjet tamní hospodářství stimulací růstu malých a středních podniků. Program využívá místní konzultanty a spolupracuje přímo sjednotlivými malými a středními podniky. Poskytuje praktické podnikatelské rady např. jak odstranit překážky růstu a rozvoje a jak firmy zefektivnit a učinit je více konkurenceschopné. Obvykle se pomoc zaměří na krátkodobé projekty, jako je modernizace počítačových systémů ke zkvalitnění finanční kontroly, provádění průzkumu trhu, zavádění systémů řízení kvality a podnikovou reorganizaci. Místním konzultantům také nabídne možnost prokázat vlastní kvality, dále rozvinout vlastní znalosti a dovednosti a získat takové postavení, které jim umožní naplňovat budoucí potřeby podnikatelské komunity vKaliningradu, uvádí vedoucí zastoupení Natalia Makova.