U Balatonu je jako v tropech
22.08.2000 | Mladá fronta Dnes
Ulice maďarských měst se přes den vylidňují. Kdo může, nevychází. Není divu - teploty dosáhly v pondělí v Maďarska 39-40 stupňů. To je i pro tuto zemi ležící jižněji než Čechy něco neobvyklého. Vedra vyhovují turistům, pobývajícím na břehu Balatonu, jehož voda dosahuje teploty 27 stupňů. "Je to skvělé, jako kdybychom byli v tropech," směje se pod slunečníkem a ve společnosti několika orosených lahví piva Thomas Stein z Porýní. Počty návštěvníků "maďarského moře" se o víkendu včetně zahraničních návštěvníků pohybovaly v milionech. Většina země však rekordními vedry spíše trpí. Vedro mnozí snášejí špatně i psychicky a jsou podráždění. Například policisté a průvodčí ve vlacích byli proto svými nadřízenými upozorněni, že se od nich očekává více rozvahy a slušnosti při jednání s lidmi, než je tomu možná jindy. Plnou pohotovost mají zdravotníci, kteří zaznamenávají o 15 až 20 procent více výjezdů k vážným případům zaviněným teplem. Zatěžkávací zkouškou záchranářů byly nedělní oslavy nejvýznamnějšího maďarského svátku, dne svatého Štěpána, kdy se na pompézní akce a průvody do ulic maďarských měst vyšly podívat desetitisíce lidí. Jenom v Budapešti bylo v neděli v akci 45 sanitek. Přestože v celé zemi platí přísný zákaz zakládání ohňů, mají maďarští hasiči plné ruce práce, protože na mnoha místech hoří lesy a porosty. Naštěstí nejde nikde o rozsáhlé požáry, které by bezprostředně ohrožovaly obydlené oblasti. Největším víkendovým případem bylo vznícení 30 hektarů lesa v pohoří Pilis severně od Budapešti, které pravděpodobně zapříčinila jiskra projíždějícího parního vláčku. Vedro velice znepříjemňuje život i hasičům zápolícím s požárem ropného vrtu, který vzplál ve středu na jihu Maďarska u obce Pusztaszöllös. Mužům bojujícím s plameny šlehajícími několik desítek metrů vysoko může okolní vedro připadat jako příjemný chládek. Při několikaminutovém pobytu v azbestových oblecích v těsné blízkosti plamenů ztrácejí totiž až dva litry vody. I když se hašení účastní odborníci, kteří získávali zkušenost při hašení kuvajtských ropných polí po válce v Perském zálivu, počítá se s tím, že oheň nezvládnou dříve než do pěti dnů. Neobvyklé vedro také ničí v celém Maďarsku úrodu. Po pšenici se dnes rolníci strachují hlavně o kukuřici. "Tam, kde nelze pole zavlažovat, počítáme se ztrátou třetiny úrody," říká předseda družstva Agromaros István Vizi. Náklady na zavlažování zase zvedají cenu plodin na trhu. Závlahy i nízká úroda již zvedly ceny potravin v Maďarsku za poslední dva měsíce v průměru o dvacet procent.
Další články v kategorii Zemědělství
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- Chovatelé a přední odborníci jednali o plodnosti býků (17.05.2024)
- „Stříkáme víc, než smíme“. Zákazy pesticidů mají na polích opačný efekt (16.05.2024)
- Farmář na jihovýchodě Turecka pouští slepicím Mozarta, aby snášely více vajec (15.05.2024)
- Mýty a fakta o Evropské unii. Jak to bylo s křivými banány a okurkou (15.05.2024)
- Blíží se uzávěrky přihlášek do soutěže Farma roku 2024 a programu Pestrá krajina 2024 (15.05.2024)