ÚČINNÁ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK PŘI POUŽÍVÁNÍ HERBICIDŮ

Effective Measures for Risk Reduction at Herbicides Utilization

Prof. Ing. Václav KOHOUT, DrSc.

Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, ČZU v Praze

Souhrn

Navrhovaná opatření ke snížení rizik při používání herbicidů spočívají v komplexu preventivních a přímých úkonů dodržujících technologickou kázeň. V pěstitelských opatřeních respektovat rytmus růstu a vývoje plevelů během vegetace a regulační opatření přizpůsobit škodlivým plevelným druhům. Volit herbicidy a jejich směsi podle zastoupených plevelů a aplikovat je moderní technikou, která umožňuje i rozdílné dávkování při nerovnoměrném zaplevelení.

Výzkum skupiny herbologů bude pokračovat v těchto úsecích: biologické testování účinnosti nejnovějších herbicidů a stanovení délky jejich reziduí v půdě, testování a doporučení adjuvantů s cílem snížení dávek herbicidů na jednotku plochy, studium společné aplikace herbicidů s růstovými stimulátory, optimální dávkování herbicidů ve vztahů k růstovým fázím plodiny a plevelů.

regulace plevelů, herbicidy - rezidua v půdě, adjuvanty, snížení dávek

Summary

Proposed measures for risk reduction at herbicides utilization consist in complex of preventive and direct operations that keep technological discipline. In cultivation measures to respect growth and development rhytm of weeds during vegetation and control measures to adapt to injurious weed species. To choose herbicides and their mixtures according to represented weeds and aplly them by means of modern machinery, which makes possible even different dosage at uneven weed infestation.

Research of a herbologist s group will continue at these sections:

Biological testing of efficiency of the latest herbicides and determination of length of their residues in soil, testing and recommendation of adjuvants with goal reduction of herbicide rates per unit of area, investigation of joint application of herbicides with growth stimulators, optimum dosage of herbicides in relation to growth stages of crops and weeds.

weed control, herbicide - residues in the soil, adjuvants, reduction of dosage

Úvod

Používání herbicidů se stalo součástí integrované rostlinné produkce a ani u menších zemědělských podniků si nelze představit pěstování cukrové řepy, ozimé řepky, kukuřice, ale i jiných plodin, bez použití některého z herbicidů. V seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin v ČR postupně převládají přípravky s co nejmenší ekologickou zátěží, s krátkým poločasem rozpadu, krátce setrvávající v půdě či rostlině. Je zaváděna aplikační technika nejnovější generace, umožňující přesné rozptýlení po ploše, i změnu dávkování a event. i poměr aplikovaných látek počítačovým systémem.

V předloženém příspěvku jsou formulovány záměry dlouhodobého úkolu (v rámci výzkumného záměru MSM 41200002 "Stabilizující a omezující faktory tvorby výnosu a jakosti rostlinné produkce"- vedoucí doc. Pulkrábek) na úseku herbicidů s cílem jejich optimálního využití a zabránění ekologické zátěži.

Metodika a cíl příspěvku

V návaznosti na předchozí, ale i současně dokončované a řešené výzkumné úkoly (grant GA ČR ve spolupráci s Univerzitou Pardubice - doc.J.Socha), rozvést stávající stav v této problematice, včetně vybraných literárních údajů členů katedry a formulovat záměry nejbližších úkolů.

Možnosti snížení rizik při používání herbicidů:

Opatření pěstitelská

V integrované regulaci zaplevelení v podniku využít dřívějších zkušeností z období, kdy se herbicidy nepoužívaly. Jde o preventivní metody ( používání kvalitního osiva a statkových hnojiv bez semen plevelů, cílevědomé střídání plodin, zpracování půdy aj.) a přímé nechemické metody popsané v herbologických pracích, které mohou omezit potřebu herbicidů.

Podrobněji poznat tzv. historii pozemku, tj.dlouhodobou evidenci zaplevelení, včetně druhové skladby dlouhověkých semen v půdě, plevelohubná opatření včleňovat cíleně jen na zaplevelené části pozemku, omezovat aplikaci herbicidů “na jistotu”. Podle skladby plevelů volit i sledy plodin (např. při přemnožení r.Echinochloa, Setaria, Chenopodium, Amaranthus, Polygonum aj.) raději nezařazovat okopaniny, zeleninu, kukuřici, ale sledy ozimů, které zabrání hustotou porostů hlavní vlně vzcházení zjara. Maximálně využít konkurence porostu ( včetně meziplodin) a cílených úkonů zpracování půdy.

Respektovat rytmus růstu a vývoje plevelů během vegetace a regulační opatření přizpůsobit tzv. “vlnám” vzcházení (Kohout- 1996), které je možno usměrňovat agrotechnikou (tab.). Rotační technikou je možno porušit celistvost kořenového systému vytrvalých plevelů, vyprovokovat hromadné vzcházení, snížit tak konkurenci kulturní rostlině a zvýšit účinnost tzv. listových herbicidů nebo mechanické regulace (obr.1).

Respektovat změny v biologii zastoupených plevelných druhů (rezistence k herbicidům, změny v dormanci rozmnožovacích orgánů, posuny v rytmech vzcházení během vegetace - obr.2 - apod.) při návrhu optimálních způsobů regulace zaplevelení v daných podmínkách.

Obr.1. Kolísání růstové aktivity pýru plazivého během roku s “průměrnými” povětrnostními podmínkami

Obr.2. Posun ve vzcházivosti rdesna blešníku na orné půdě - lokalita Králíky (křivka 2), křivky 1 a 3 jsou kontrolní varianty - lokalita Suchdol -zahrada

Racionální volba herbicidů a způsobů aplikace

Cílem je doporučit nejvhodnější a přitom levné kombinace herbicidů podle skutečného zaplevelení pozemků.

Jednotlivé účinné látky střídat, respektovat event. delší reziduální účinky herbicidů v půdě, aby se účinky těchto látek v půdě nekumulovaly a nepoškozovaly plodiny následné. Zajistit použití aplikační techniky nejnovější generace, která zaručuje rovnoměrnost aplikace po ploše a respektuje event. rozdíly ve zjištěné skladbě plevelů.

Základní výzkumný program herbologické skupiny v tomto úkolu

Pokračovat ve studiu změn biologie významných plevelů event. i zaplevelujících plodin ( dormance, vzcházivost, rytmy růstu a vývoje během vegetace, citlivost k herbicidům) a připravit návrhy přesného termínu aplikace podle růstových fází plevelů event. tyto fáze agrotechnikou "načasovat".

Pokračovat ve zkoušení směsí herbicidů s adjuvanty a růstovými stimulátory s cílem lepší účinnosti herbicidů a snížení jejich dávkování. Pokračovat ve studiu reziduí herbicidů v půdě biologickými testy.

Literatura

KOHOUT,V.: Problémy s vyššími dávkami atrazinu na orných půdách. Sborník z věd. konf. k 30. výročí založení katedry zemědělských soustav, AF VŠZ Praha, 8.9.1983, s.223- 229.

KOHOUT,V.: Cesty k ekologicky nezávadné aplikaci herbicidů. Sborník konf. AF VŠZ Brno, 1989, s. 88-89.

KOHOUT,V.: Podíl adjuvantů na zvýšení účinnosti herbicidů. Sborník z mezinárod. sympozia VCHZ Pardubice "Nové směry při používání adjuvantů v ochraně rostlin", Brno, 1993, s.16-19.

KOHOUT,V.: Kulturní rostliny jako plevel následných plodin . Stud.inf. ÚZPI, Praha, RV, č.1, 1996, 30 s.

KOHOUT, V. a kol.: Herbologie - Plevele a jejich regulace.Skriptum ČZU Praha. SPS AF Praha, 1996, 116 s.

KOHOUT, V., BALÍKOVÁ, M.: Variabilita dormance nažek rdesna blešníku (Polygonum lapathifolium). Sborník ref. z XIII. čes. a slov. konference o ochraně rostlin v Praze.12.-15.9.1994, s.338-339.

KOHOUT, V.,BERÁNEK, J.: Význam herbicidů s delšími reziduálními účinky při pěstování cukrovky. Listy cukr. a řepařské, r. 114, č.4, s. 108-109.

KOHOUT,V.,KLUZÁKOVÁ,E.,BALÍKOVÁ,M.: Reziduální účinky herbicidu Command EC v půdě. Sborník VŠZ Praha, AF, řada A, 56, 1994, s. 41-45.

KOHOUT,V.,BALÍKOVÁ,M., KLUZÁKOVÁ,E.: Dynamics of residues of chlorsulfuron and rimsulfuron in soil. 9th Symposium EWRS "Challenges for Weed Science in a Changing Europe" Budapest, 10.-12. 7. 1995, Proceedings, s. 265- 268.

KOHOUT,V.,KLUZÁKOVÁ,E.,BALÍKOVÁ,M.,PILAŘOVÁ,H.: Biologické stanovení herbicidů. Závěrečná zpráva o řešení inter.grantu, AF ČZU Praha, 1998, 15s.

PILAŘOVÁ,H.: Residual effect of tribenuron and sulfosulfuron in soil and their effect on subsequent crops.11th Sympozium EWRS, Basel,1999, s.144

ROUBOVÁ,H.,SOUKUP,J.: Herbicidy na bázi sulfonylmočovin - Obecná charakteristika a biologická aktivita. Čas. AGRO,č.2.1999,r.4., s.12-13.

Adresa: prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., Česká zemědělská univerzita v Praze,

165 21 Praha 6 - Suchdol

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060 / 10 /18679 / 0 a výzk. záměrem MSM 412100002.