Učitelskou profesi ohrožuje nedostatečné odměňování

Škola je obrazem společnosti, ale platí to i opačně. Těmito slovy skončil kulatý stůl, který se pod názvem Učitel: Ohrožená profese? konal v Ústavu výzkumu a rozvoje školství Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PeadF UK). Byl zatím posledním z těch, které probíhají v letošním roce s cílem navázat na dosavadní diskuse o změnách v českém školství. Jejich výsledkem sice byly návrhy, jak situaci řešit, ale stále se nedaří v praxi stav českého školství výrazně zlepšovat.

Mnohokrát už bylo konstatováno, že jsou to lidé a jejich vzdělání, kteří se mohou stát konkurenčních výhodou Česka v soutěži o důstojné místo v globalizujícím se světě. Co tedy podle odborné veřejnosti ohrožuje ty, kteří se mají starat o jejich vzdělávání? A je to jen typicky český problém?

Podle ředitele Střediska vzdělávací politiky PedF UK Jan Kouckého ohrožení profese učitele existuje v celém rozvinutém světě. Tuto skutečnost si uvědomuje i organizace zemí OECD, a proto se chce v nejbližších letech těmto otázkám intenzívněji věnovat. Situace v České republice je však z různých historických a dalších důvodu ještě horší. Proto se hledají cesty, jak zabránit dalšímu snižování úrovně a existenčním problémům českého školství.

Je to pouze katastrofická vize, nebo má základy v realitě? Diskuse na toto téma začala úvodními informacemi k tématu, které zároveň obsahovaly návrhy, jak dospět k nápravě alarmujícího stavu. Podle profesora PaedF UK Jiřího Kotáska roste zejména na druhém stupni základních škol počet nekvalifikovaných učitelů, a to se projevuje i ve výsledcích vzdělávání. Čeští učitelé vycházejí z průzkumů jako pedagogové, kteří ve srovnání se zahraničím "dávají" žákům nejméně a jsou málo nároční. Takzvaná Výzva pro 10 miliónů zformulovala problémy našich učitelů do šesti základních bodů, které se však nedaří uspokojivě plnit. A tak stále podle J. Kotáska čekají na řešení následující otázky: Jak zvýšit přitažlivost učitelského povolání pro schopné jedince? Jak dosáhnout kvalitnějšího a dalšího vzdělávání učitelů a jejich certifikaci? Jak lépe organizovat nábor, výběr a ustanovování učitelů? Jak udržet kvalitní učitele ve školské službě?

Při srovnání se zahraničím poukázal Jan Koucký na to, že učitel je profese, kterou u nás vážně ohrožuje nedostatečné odměňování. Ve vztahu k průměrnému platu v ČR nedochází u učitelů ke zlepšení, spíše k mírnému zhoršování. To se projevuje ve stárnutím učitelů, feminizací této profese a jejím uzavíráním se do sebe. Podle studie TIMSS je celospolečenské ocenění práce českých učitelů jedno z nejhorších ve srovnávaných zemích. To se projevuje nejen v jejich nízkém společenském statusu, ale i v nízkém sebehodnocení.

Podle názoru ředitele základní školy v Chrudimi Zdeňka Brože existují na základních školách dva druhy učitelů. První přemýšlejí o tom, co učit, druzí s kým a jak budou pracovat. Ti první se nechtějí dál vzdělávat a jsou jich plné školy, protože se jinde neuplatní. Ti druzí se aktivně vzdělávají i ve svém volném čase, používají aktivní metody výuky, ale odcházejí na střední školy a nezřídka i mimo školství. Proto je jich tak málo.

Diskuse u kulatého stolu ukázala, že problémy učitelů jsou odbornou veřejností správně chápány. Ta si však uvědomuje, že má jen minimální možnosti k nápravě současné situace ve školství. Diskutující poukázali na řadu otázek souvisejících s prací pedagogů: Kdo může vykonávat funkci ředitele a jak je připravovat; kdo nastupuje na pedagogické fakulty a jaké má představy o své budoucnosti a o setrvání v resortu školství.

Kulaté stoly pedagogů jsou významné pro poznání a způsob řešení problémů v našem školství. Je užitečné, když je s výsledky těchto fór seznámena širší odborná veřejnost. Základním problémem zůstává nezájem či malá snaha kompetentních institucí situaci ve školství zlepšit. Do voleb však změnu postojů vlády a Parlamentu čekat nemůžeme.

jan.prikryl@economia.cz