Udrží si český mák postavení i ve sjednocené Evropě?

Ačkoli to tak možná na první pohled nevypadá, Česká republika je makovou velmocí. V současné době pěstuje, zpracovává a vyváží nejvíc máku ze všech evropských zemí. Našimi hlavními konkurenty na světových trzích jsou Turecko a Austrálie. Představitelé zájmového sdružení Český mák však upozorňují, že tento stav se může po vstupu Česka do Evropské unie rychle změnit. Mák jako tržní plodina není v EU ani u nás nijak podporován. A právě nepoměr v dotacích vůči ostatním zemědělským plodinám může podle odborníků na olejniny i podle ekonomů způsobit odliv zájmu o jeho pěstování. Zvláště pokud se našim vyjednavačům podaří pro obilí a cukr sjednat potřebné produkční kvóty a dotace. Mák se v ČR v posledních letech pěstuje na zhruba třiceti tisících hektarech, což obnáší asi jedno procento z celkové výměry orné půdy. "Polí osetých mákem přibylo hlavně v době, kdy se u nás do krize dostalo pěstování a zpracování cukrovky," uvedl výkonný ředitel sdružení Český mák Zdeněk Kosek. Tehdy podle něj řada zemědělských podniků v Čechách, ale zejména na Moravě, namísto cukrovky zasela mák. Ten se jim za to odvděčil slušnou rentabilitou, byť i ta meziročně kolísá nejen v závislosti na kolísání výnosů, ale i cen máku a makoviny u nás a ve světě.

Komodita na export, ale i léčivá rostlina

Makových produktů, tedy především makových semen a makoviny pro farmaceutické účely (což jsou rozbité makovice s horní částí stonku), se ročně z ČR exportuje za 600 miliónů korun. Mák se vyváží hlavně do Polska, Německa, Ruska, Rakouska či Holandska. Bez zajímavosti není ani to, že právě Holanďané si z reexportu máku z českých polí udělali výhodný byznys. Obdobně jako kakao jej pod obchodním označením "holandský mák" vyvážejí krajanům do Severní Ameriky. Makovina se vyváží hlavně na Slovensko, kde je jejím zpracovatelem Slovakofarma Hlohovec, která se v budoucnu zřejmě stane součástí a. s. Léčiva Praha. Podle slov zástupce hlohovecké firmy v ČR Petra Šimka hodnota farmaceutické výroby z makoviny je ještě větší, než kolik činí příjmy za semeno. Připravuje se z ní široké spektrum léků na bázi morfinových alkaloidů a jejich derivátů, mj. analgetika proti bolesti, codein či spasmoveralgin.

Zneužití k výrobě drog prý nehrozí

Řekne-li se mák, řadě lidí se vybaví i jeho pěstování na plantážích kdesi v nedostupných horách Afghánistánu. Tam slouží jako základní surovina pro výrobu řady druhů opiátů. U nás prý zneužití máku pro výrobu drog není aktuální, a to hned z několika důvodů. Pěstování a prodej máku u nás upravuje zákon o návykových látkách. Od roku 1998 u nás pro pěstování máku a konopí platí tzv. ohlašovací povinnost, stát určuje podmínky při vývozu a dovozu makoviny. ČR také dodržuje veškeré povinnosti, které vyplývají z mezinárodních úmluv o návykových a omamných látkách. Sdružení Český mák úzce spolupracuje též s Národní protidrogovou centrálou Policie ČR, s ministerstvem zdravotnictví is celními odborníky z Generálního ředitelství cel. "Český mák má kromě toho odlišné složení a vlastnosti, je to mák sladký, neopiový," vysvětluje docent Jan Vašák z České zemědělské univerzity. Lýko u nás pěstovaného máku je tvrdší, neroní tolik latexu s vysokým obsahem alkaloidů, což znesnadňuje jeho případné zneužití k výrobě drog.

Bez podpory státu to zřejmě nepůjde

Podle odborníků rozhodně nelze očekávat, že se naši zemědělci ve sjednocené Evropě prosadí s tradičními agrárními produkty, jakými jsou třeba obilí, brambory či cukrovka. Větší šance na úspěch dávají okrajovějším plodinám a národním specialitám, které jsou významné pro celou EU. "K těm u nás patří sladovnický ječmen, řepka, hořčice a právě mák," podotýká docent Vašák. Po vstupu naší země do EU však dojde ke značnému posunu ekonomických poměrů u většiny zemědělských výrobků. A právě toho se výrobci máku obávají. "Pokud se ještě před naším přistoupením nepodaří mák subvenčně podpořit tak, aby ekonomický výnos byl srovnatelný s výnosem u obilovin, řepky či lnu, potom reálně hrozí, že jej zemědělci přestanou pěstovat," zdůraznil Vašák. Potřebná výše dotací na mák podle něj vychází z nákladových srovnání a z analýz zpracovaných Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky. Nepřesáhla by 4000 korun na hektar komplexně sklizené plochy. Výrobu semen máku by při rozumné agrární politice bylo podle něj možné udržet na úrovni okolo 30 tisíc tun z výměry 30 tisíc hektarů. S uplatněním této olejniny na trhu EU i mimo něj podle zástupců sdružení Český mák se není třeba obávat. "Pokud by ale u nás nastal odliv pěstování máku, bude nezbytné jej do rozšířené Evropy dovážet ročně za zhruba 35 miliónů eur. Pak lze předpokládat, že se zdvojnásobí i jeho cena až na 70 miliónů eur," dodává Kosek. Těžce by to podle něj postihlo rovněž farmaceutický průmysl, který by musel makovinu a léčiva z ní připravovaná ve velkém dovážet.

Vývoj výroby máku v ČR

V letech 1989 až 2001 v tisících tun

1989 7,9

1997 9,5

1998 20,5

1999 28,5

2000 13,6

2001 21,3