Uhájí Česko před EU originalitu svých potravin?

Česko bojuje v EU o ochranu zeměpisných označení svých produktů. Tím by bylo zaručené, že například Pardubický perník se bude vyrábět jen v dané oblasti a ne třeba v Rakousku. Českým vyjednavačům hrozí, že budou muset podstoupit složitá jednání, aby ochránili originalitu tradičních domácích potravinářských výrobků na evrospkém trhu.

Asi šedesát českých výrobců usiluje o to, aby výlučnost jejich zboží chráněná označením původu nebo zeměpisným označením (mj. Moravské uzené maso, Český med, Brněnské pivo, Všetatská cibule, Valašská klobása) uznala Evropská unie. Pokud by se dotyčné potraviny objevily v registru EU, nesmí se vyrábět nikde jinde než v oblasti původu. Tím bude zaručeno, že třeba všechny Karlovarské oplatky budou jen z Karlovarska a nikoli z Bavorska, či Bretaně nebo ze Znojma. Zatím platné unijní předpisy umožňují tzv. zkrácený způsobu získávání ochrany v EU. To znamená, že značení původu mohou být registrována v EU přímo, bez předchozího vyjadřování jednotlivých členských států. Norma se má ale změnit.

",Problémem je, že Evrospká komise vydala letos v březnu návrh novelizace Nařízení Rady (EHS) z roku 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Tato novela ruší článek, který upravoval bezrizikový zrychlený postup," uvedl náměstek ministra zemědělství Rudolf Jánský. Hrozí, že novela začně platit dřív než Česko vstoupí do EU. Česko by pak produkty s národní tradicí mohlo nechat zaregistrovat až na základě řízení, ve kterém se vyjádří všechny členské státy unie. Tato řízení se ale mohou konat až po našem vstupu do EU. S tím je spojená řada rizik. Nikdo totiž není schopen říci, zda v některé zemi unie už není zaregistrované označení původu, která v sobě má název regionu, aniž by odtud výrobek pocházel. Navíc není jisté, jestli se vstupem do EU nepřestanou platit dvoustranné dohody o uznání těchto označení, které Česko s některými zeměmi v minulosti uzavřelo. Mnohým výrobkům nehrozí,že by je někdo chtěl napodobit ale například Bohemia sekt, karlovarská minerálka, nebo pardubický perník by mohly být zajímavým artiklem pro spekulanty.

"V současné době evidujeme asi padesát žádostí o registraci, které mají reálnou naději k zapsání do seznamu pro EU," uvedl Jánský. Je mezi nimi například Krušovické pivo, Karlovarské oplatky, Olomoucké tvarůžky.

Zvláštní kapitolou, jak dodal náměstek, je Budějovický Budvar, jehož označení používá v některých zemích EU i americká společnost Anheuser-Busch. "Vzhledem ke složitosti právních sporů s AB se ministerstvo zemědělství nemůže k úspěšnosti takto použité ochrany jednoznačně vyjádřit," uvedl náměstek.

Některé jiné firmy například Plzeňský Prazdroj, ale o registraci regionálního značení nežádají. Podle zástupců pivovaru to nemá smysl, protože výraz pilsen, který se objevuje na většině ležáků ve světě, totiž zlidověl a bere se spíše jako označení druhu piva.

Ani Hamé Babice nemá zájem. "Nebojíme se, že by Kunovjanka, Hradišťanka, Moravanka a další zeleninové sterilované směsi nešly na odbyt a nebyl o ně zájem v zahraničí. Máme registrované ochrané známky a to nám stačí," řekl generální ředitel Leoš Novotný.

Zatím se v evropské komisi dohodlo, že Česká republika připraví seznam zvlášť citlivých produktů, které se vyrábějí i v zahraničí a mají označení po nějakém českém zeměpisném místě. "S komisí budeme diskutovat o tom, zda by se tento seznam nedal zakotvit do přístupových dohod," uvedl náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek. "Je to otevřeno, jednání bude pokračovat", dodal.

Regionální označování potravin a jejich registrace by pomohly některým výrobcům vyřešit rébus, jak obejít evropské normy a přitom zachovat tradiční recepturu. Týká se to třeba slivovice. Evropská unie nemá nic proti výrobě domácí slivovice v menších českých pálenicích. Má ale výhrady k velkovýrobcům, kteří do některých druhů míchali podle původních technologií určité množství čistého lihu. Tím se slivovice vymyká pojetí ovocného destilátu v dosavadní evropské úpravě. Název takto upravené slivovice lze podle Evropské komise používat jedině ve spojení s označením "alkoholický nápoj", nebo změnit její výrobní postup.

"Vyrábět slivovici podle návrhu Evropské komise nebudeme. Máme recepturu z roku 1920, kdy tady ještě ani Evropská unie nebyla. A nazývat slivovici jinak, třeba názvem švéstková voda, to nelze," uvedl ředitel vizovické Jelínkovy pálenice Pavel Dvořáček. Vedle zjemnění chuti líh udržuje řadu let stabilní kvalitu nápoje. Dvořáček navrhuje, že nově by se mohla pálenka s přídavkem čistého lihu jmenovat například Moravská slivovice. Souhlasí s tím i vyjednavač pro vstup do unie Pavel Telička. S českým nápisem na lahvi, který doplní informace o této speciální receptuře, by, jak řekl, zřejmě nevznikl v Evropské unii žádný problém.

Podobně uvažují i výrobci utopenců. Bruselští úředníci kritizovali volné nakládání špekáčků do láku v lahvích, které stojí v hospodách u výčepního pultu. Označení utopenec může přísným posudkem z Bruselu projít jedině v případě, že bude výrobek upraven sterilizací. Tím se ale jeho charakter změní. "Dali jsme si práci s vývojem tohoto výrobku, který se již nějakou dobu velmi dobře prodává v obchodní síti," řekla Vladka Pivoňková, ředitelka marketingu Kosteleckých uzenin. Řezníci uvažují, že by na viněty dali označení Kostelečtí utopenci.

"Nyní nastal pravý čas více se věnovat regionálním známkách a jejich právní ochraně. Delší dobu ale na to upozorňujeme," řekl Jaroslav Camplík víceprezident Potravinářské komory České republiky. "Regionální názvy potravin umožňují po jejich registraci, aby je firmy mohly po vstupu do unie prodávat nejen v České republice ale na celém evropském trhu. Je to určitá jistota pro výrobce, že může počítat dál s určitou výší výrobní kapacity.," dodal Camplík.

U delikatesy lázeňských kolonád Karlovarských oplatek došlo kvůli registraci označení původu ke sporu dvou firem. "Netušili jsme, že tuto ochrannou známku má již zaregistrovanou karlovarská firma Fobos. Přišli jsme na to, až když jsme se málem začali soudit," řekl ředitel firmy Karlovarské oplaky se sídlem výrobny v Jáchymově Tibor Herák.

Vyrábíme oplatky v sedmi chutích(skořicové, mandlové, vanilkové, oříškové, kokosové, čokoládové a citronové) a mimo nich ještě děláme karlovarské trojhránky. Spor jsme vyřešili a regionální označení výrobku máme registrované na Úřadu průmyslového vlastnictví. Můžeme bez obav vyvážet i do zemí Evropské unie," uvedl Herák. O tyto oplatky je v zahraniční velký zájem. Jak ředitel prozradil, několik kamiónů měsíčně již pravidelně směřuje do Německa.

"Označení původu nebo zeměpisné označení může na rozdíl od ochranné známky (pozn. tu smí používat jen vlastník)využívat i několik výrobců," vysvětlil Vladimír Pítra z Úřadu průmyslového vlastnictví. Každý uživatel však musí splnit základní předpoklad, a sice, že výrobek bude pocházet z daného regionu a bude mít charakteristické vlastnosti.