Ukrajina nemůže zůstat v roli věčného souseda EU

Rozhovor s velvyslancem Ukrajiny v České republice Serhijem Ustyčem

Integrace:Jak byste charakterizoval současné vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií?

Serhij Ustyč: Právním základem nynějších vztahů Ukrajiny a EU je Smlouva o partnerství a spolupráci, která nabyla účinnosti v březnu 1998. Zdůrazňuji, že Ukrajina byla prvním státem ze zemí SNS, která uzavřela dohodu tohoto typu. V prosinci roku 1999 byla schválena Společná strategie EU ve vztahu k Ukrajině, která doplňuje výše uvedenou dohodu konkrétními projekty. Pět let, které uplynuly od navázání bilaterálních vztahů, lze charakterizovat jako neobyčejně důležité a produktivní období vzájemného poznávání a sbližování. Byly realizovány potřebné institucionální mechanismy: Rada na úrovni ministrů, Výbor pro otázky spolupráce a odpovídající podvýbory, Výbor pro otázky parlamentní spolupráce. Regulérně probíhají konzultace mezi Ukrajinou a tzv. „Trojkou“ EU a také summity EU-Ukrajina na nejvyšší politické úrovni. Kromě toho generální tajemník Rady EU a Vysoký představitel pro otázky bezpečnosti Javier Solana rozvíjí intenzivní kontakty s Ukrajinou, zvláště pak s prezidentem Leonidem Kučmou. V březnu tohoto roku schválily obě strany Společnou zprávu o plnění Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci, která hodnotí realizaci této dohody v praxi. Tento dokument kromě jiného poukazuje na to, že Ukrajina a EU mají společné anebo podobné postoje v mezinárodních otázkách. Ukrajina se v jednostranném pořádku připojuje k většině prohlášení v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Kromě rozvíjejícího se politického dialogu zdokonalily obě strany svou spolupráci v oblasti ekonomiky, obchodu a investic, včetně pokroku ve věci vstupu Ukrajiny do Světové obchodní organizace (WTO), vědy a technologie. V oblastech justice, vnitrostátního práva a energetiky, která zahrnuje i otázky jaderné bezpečnosti, dochází k postupnému sbližování ukrajinské legislativy a legislativy EU. Toto úsilí je ale třeba dále zintenzivnit. Samozřejmě existují i oblasti, kde je nezbytné vzájemný potenciál využívat ve větší míře. Jedná se především o životní prostředí, transport, kosmický výzkum a telekomunikace.

Integrace:Spolupráce tedy podle vašeho názoru probíhá dobře?

Serhij Ustyč: Je třeba uznat, že efektivnější využití existujících mechanismů dvoustranných vztahů je nutné. Rozhodnutí by měla mít závazný charakter a nutné je také posílit činnost ukrajinské administrativy. Obě strany se však v zásadě shodují, že při realizaci úkolů a cílů, které Smlouva o partnerství obsahuje, již dosáhly značného pokroku. Ukrajina uskutečnila nové důležité kroky na cestě k utvrzení se ve své evropské identitě. I s přihlédnutím k blížícímu se rozšíření EU je zapotřebí vypracovat nový model vzájemných vztahů Ukrajiny a EU.

Integrace:Jak by měl tento model vypadat?

Serhij Ustyč: Smlouva o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou, stejně jako Společná strategie EU pro Ukrajinu, jejíž platnost mimochodem vyprší v tomto roce, nehovoří o perspektivě přijetí naší země do Evropské unie. Nové smluvní dokumenty by mohly obsahovat náš základní strategický zahraničněpolitický cíl vstup Ukrajiny do tohoto společenství. Podle ukrajinské strany by měla být hlavním právním základem formování a realizace modelu budoucích vztahů mezi Ukrajiny a rozšířenou Evropskou unií asociační dohoda evropského typu, tedy Evropská dohoda. Tuto myšlenku by mohla obsahovat nová Společná strategie EU pro Ukrajinu. Jednalo by se jak o demonstraci otevřenosti Unie Ukrajině, tak o právní rámec možnosti získat ve střednědobé perspektivě asociační status a v budoucnu plnoprávné členství v EU.

Integrace:Jak tato ukrajinská očekávání reflektují instituce EU a jednotlivé členské a kandidátské země?

Serhij Ustyč: Hlavní diskuse je ještě před námi. EU bude v první řadě řešit nelehké problémy související s jejím rozšířením, které je svým rozsahem bezprecedentní, a dále problémy spojené s vnitřní reformou EU. Mnoho evropských lídrů hovořilo při setkání s ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou na Evropské radě v Aténách o podpoře návrhu udělit Ukrajině asociační status. Tento pohled sdílí například francouzský prezident Chirac, německý spolkový kancléř Schröder a italský premiér Silvio Berlusconi. Stabilně vysoká je úroveň podpory eurointegračního kursu Ukrajiny ze strany Polska, které prosazuje zahájení nové dlouhodobé evropské politiky s cílem přiblížit členství naší země v EU. Ukrajinská strana si rovněž vysoce cení, že obdobnou pozici zastává i česká strana.

Integrace:Jak reagovala Ukrajina na dokument Evropské komise „Širší Evropa nové sousedství“?

Serhij Ustyč: Vítáme ho. Idea rozšíření čtyř základních svobod na Ukrajinu je jádro, ze kterého, jak doufáme, vzejde nová strategie EU. Zároveň si ale nedokážeme představit situaci, že by Ukrajina zůstala v roli „věčného“ souseda EU. Až Turecko vstoupí do Evropské unie, stanou se jejími sousedy i mnohé arabské státy. Pro ně je termín „soused“ odpovídající, stejně jako pro africké středomořské státy. Je ale možné řadit do této kategorie i takového evropského giganta, jakým je Ukrajina? Pro naši zemi je koncepce nových sousedů zajímavá pouze v tom případě, že znamená přechod od partnerství a spolupráce k integraci. Doufáme, že při přípravě tohoto dokumentu budou zájmy Ukrajiny brány v potaz. Konkrétně se jedná o to, aby se v rámci politického dialogu Ukrajina EU zohlednily závazky spolupráce v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky, dále spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí a její převedení na mezinárodně právní základ, a konečně formování zóny volného obchodu.

Integrace:Ukrajina zároveň usiluje o vytvoření jednotného ekonomického prostoru s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Neprotiřečí si tato iniciativa s deklarovaným evropským kursem?

Serhij Ustyč: Logika našich ekonomických vztahů se zeměmi SNS je zcela podřízena eurointegračnímu kurzu Ukrajiny. Co se týče zóny volného obchodu v postsovětském prostoru, zastáváme jasný názor, že tato idea může realizována výhradně na základě obecně uznávaných a ve světové praxi užívaných principů principů WTO. Pouze ony principy garantují rovnost členských zemí při vzájemném obchodu a jejich mezinárodněprávní ochranu. Fungování zóny volného obchodu na základě principů WTO je maximální stupeň ekonomické integrace, na který jsme v rámci spolupráce čtyř postsovětských republik ochotni přistoupit. Prohloubení regionální spolupráce koneckonců plně odpovídá požadavkům EU. Základem tohoto přístupu je, že pouze spoluprací se svými sousedy může každá jednotlivá země maximálně uplatnit svůj partnerský potenciál. Posílení ekonomických integračních procesů může ve východní části evropského kontinentu napomoci vytvořit zónu stálé prosperity a bezpečnosti.

IIntegrace:Ukrajina by měla na druhou stranu zvýšit své úsilí při plnění kodaňských kritérií, která jsou nutným předpokladem zahájení přístupových rozhovorů.

Serhij Ustyč: Ukrajinská strana v poslední době ostře změnila své priority. Původně v rámci spolupráce s EU zdůrazňovala zejména rozvoj zahraničně-politické činnosti. Dnes je zjevné, že činnost Ukrajiny musí být až do získání statusu asociované země založena komplexněji. To se musí stát její vnitropolitickou prioritou. Základem vnitřní transformace společnosti musí být rozvoj občanské společnosti na základě evropských hodnot, vlády práva, zakotvení evropského modelu politických, ekonomických a sociálních struktur a příprava státních a společenských institucí na integraci do EU. Dále musíme překonat existující deklarativnost a nízkou „implementační“ kulturu orgánů výkonné moci. Právě takovým přístupem se odlišuje práce nedávno ustavené Státní rady pro otázky evropské a euroatlantické integrace. Rada se v současné době věnuje otázkám zaškolení a přípravy odborníků na evropskou integraci, přizpůsobování ukrajinské legislativy normám EU a zabezpečení informovanosti veřejnosti o výhodách evropské a euroatlantické integrace Ukrajiny. Ve všech třech oblastech se připravují speciální státní programy a plánujeme zahájit dialog se státy a institucemi EU ohledně jejich možné účasti na zpracování těchto projektů.

Integrace:Zmínil jste nutnost zlepšit informovanost obyvatelstva, což by mělo zajistit rostoucí podporu evropského kursu. Jak jsou na tom v současnosti ukrajinské elity? Jsou ve svých postojích k této otázce jednotné?

Serhij Ustyč: Zájem Ukrajinců o problematiku evropské integrace v poslední době vzrostl. Důležitou roli zde sehrála jak zvýšená informovanost, tak obyčejně lidsky vnímaná okolnost, že sousední státy již tohoto cíle úspěšně dosáhly a naše země bude brzy mít společnou hranici s EU. Zvýšený zájem občanů o evropské záležitosti byl zvláště patrný během Dne Evropy, který Ukrajina uspořádala poprvé letos v květnu. Co se týče jednoty politických elit, podle mého názoru je dostatečnou ilustrací parlamentní projednávání tohoto tématu pod názvem „O vzájemných vztazích a spolupráci Ukrajiny a EU“. Potvrdilo se, že evropský kurs podporuje značné množství poslanců Nejvyšší rady, kteří dali impuls k synchronizaci činnosti orgánů zákonodárné a výkonné moci při plnění této agendy.

Integrace:Hovořil jste o důležitosti nové hranice s EU. Jaké jsou vztahy mezi Ukrajinou a zeměmi V4?

Serhij Ustyč: V době vzniku Visegrádské skupiny na počátku devadesátých let minulého století, ke kterému dal impuls Václav Havel, k ní Ukrajina přistupovala s neobvyklým zájmem. Mnohokrát se pokoušela účastnit se v té či oné podobě nejrůznějších aktivit V4. Domnívám se, že pro spolupráci existují veškeré předpoklady. Naše země má se zeměmi Visegrádské čtyřky společné civilizační kořeny, její západní teritoria byla svého času součástí státních útvarů tohoto regionu. V mnoha ohledech máme společnou historii, dávné, vzájemně se doplňující struktury národních hospodářství, a hluboké kulturní svazky. Ale hlavním důvodem je, že v této historické etapě máme shodný hlavní zahraničně-politický cíl, a to vstup do evropského politického a ekonomického prostoru a integraci do evropských a euroatlantických struktur.

Integrace:Mohou sehrát země Visegrádské čtyřky po svém vstupu do EU nějakou roli ve vtazích Ukrajiny a EU? Očekáváte například urychlení přibližování cílů ukrajinské zahraniční politiky směrem k EU?

Serhij Ustyč: V4 sehrála významnou roli v tom, že členské země, ač měly různé startovní podmínky, podepsaly v dubnu tohoto roku Přístupovou smlouvu. Po vstupu do Unie samozřejmě nastanou v politické, ekonomické i humanitární náplni aktivit V4 značné změny. Přesto tato skupina může efektivně zajistit „východní dimenzi“ politiky EU. A díky tomu se Ukrajina může stát bližší a srozumitelnější celé Evropské unii. Ukrajina by také případné přizvání ke spolupráci ze strany V4 vnímala jako důležitý předstupeň na cestě do EU. V tomto kontextu je pro nás příznivé, že nová koncepce činnosti Visegrádské čtyřky má být připravena během předsednictví České republiky, tedy do konce tohoto roku.

Integrace:Jaký druh spolupráce by si Ukrajina představovala konkrétně?

Serhij Ustyč: Důležitá je pro nás jak spolupráce na politické úrovni, tak na úrovni meziresortní a nevládní. V prvním případě jde zejména o efektivní podporu euroatlantických snah Ukrajiny, v druhém o společnou realizaci konkrétních ekonomických a sociálních zadání a úkolů, například v oblastech justice a vnitřních věcí, dopravních koridorů, přepravy ropy, přírodního plynu a elektrické energie. Důležité je také posílení kontaktů mezi strukturami občanské společnosti. Jako první krok v tomto směru vnímáme účast předsedy ukrajinské vlády Janukovyče na summitu předsedů vlád Visegrádské čtyřky v červnu tohoto roku.

Integrace:Jednou z priorit českého předsednictví V4 budou otázky související s migrací, ochranou hranic a organizovaným zločinem. Je Ukrajina připravená spolupracovat s V4 v této oblasti?

Serhij Ustyč: Myslím, že v dané etapě se spolupráce tohoto typu může stát tou nejdůležitější. V dubnu 2003 se v Praze uskutečnilo jednání ukrajinsko-českého „kulatého stolu“, během kterého byla projednána tato témata: nelegální migrace a ochrana státních hranic, legální migrace a vízová problematika, pracovní migrace a azyl. Jednání se zúčastnili představitelé ministerstev vnitra, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí obou států a také bezpečnostní služby Ukrajiny, Státního výboru pro záležitosti ochrany státních hranic Ukrajiny, cizinecké a pohraniční policie ČR a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ČR. Účastníci se vzájemně seznámili s institucionální strukturou ukrajinských a českých úřadů, vytvořili platformu k diskusi na téma migrace a azylu, vyměnili si zkušenosti, navázali bilaterální spolupráci mezi jednotlivými úřady a podle mínění účastníků z obou stran tak připravili půdu pro budoucí jednání V4 s Ukrajinou. Doufáme, že země V4 včetně Česka budou napomáhat prohloubení pracovních kontaktů mezi Kyjevem a Bruselem v otázkách vnitřních věcí a justice. Důležitým předmětem jednání zemí V4 s Ukrajinou se musí rovněž stát liberalizace vízového režimu. Pozitivním precedentem je podepsání ukrajinsko-polské mezivládní dohody o podmínkách cestování občanů z konce července 2003. Tento dokument zavádí tzv. „asymetrický“ pořádek pro cestování občanů Ukrajiny a Polska, které v souvislosti se vstupem do EU zřídí vízový režim v říjnu 2003. Polští občané budou na Ukrajinu cestovat bez víz. Ukrajinští budou dostávat vízum bezplatně a bez nutnosti předložit pozvání. S Maďarskem a Slovenskem už podobná jednání začala a projednání této otázky navrhujeme také české straně. Přesvědčivým důkazem aktuálnosti tohoto tématu je dlouhá fronta před konzulárním oddělením našeho velvyslanectví v Praze. Čeští občané musí mít v současné době k cestám na Ukrajinu platné vízum, které obdrží na základě určitého poplatku. Stejně tak naši občané pro cesty do ČR.

Integrace:Jaké další otázky považujete v rámci dvoustranné ukrajinsko-české spolupráce za nejdůležitější?

Serhij Ustyč: Myslím, že by bylo velmi užitečné zaměřit se na vyhodnocení důsledků vstupu ČR do EU, další rozvoj ukrajinsko-českých vztahů a předávání českých zkušeností. To vše za účasti významných vědeckovýzkumných struktur obou zemí, včetně těch nevládních. Zde počítáme i se spoluprací s vaším vydavatelem, Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Momentálně zvažujeme možnost organizování stáží pracovníků nedávno zřízeného ukrajinského Centra evropského a srovnávacího práva v obdobných organizacích v ČR. Obecně lze říci, že dvoustranná spolupráce se realizuje průběžně a získává konkrétní obrysy. Jako nesmírně důležitý krok vidíme nedávný podpis Protokolu o vzájemném přístupu na trh zboží a služeb. Byla také zahájena práce na návrhu mezivládní dohody o obchodně-ekonomické spolupráci, do které budou zapracovány i závazky české strany vůči EU. Důležitá je rovněž příprava řady dalších smluvních dokumentů, které upravují spolupráci v hospodářské oblasti po vstupu ČR do EU. To se týká především zlepšení praxe při vzájemném uznávání výsledků certifikace a označování a odstranění omezujících tarifních a netarifních opatření na dovoz některých druhů ukrajinské produkce. Věra Řiháčková