Unie chce dohnat zaostávání za USA

Summit EU bude schvalovat rozsáhlé reformy nutné ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky

Jaroslav Lenert

Podpora nových technologií, lepší vzdělávání a hospodářská liberalizace jsou hlavní principy, které mají zlepšit pozice sjednocené Evropy vůči Spojeným státům v době globalizace. Proto bude dvoudenní summit Evropské unie, který dnes začíná ve Stockholmu, schvalovat příslušný program, který se jmenuje Realizace potenciálu EU: Konsolidace a rozšíření Lisabonské strategie. Tento materiál schválila 7. února Evropská komise a poté byl schválen i Výborem stálých zástupců (COREPER), což je sbor velvyslanců členských zemí v Bruselu. Proto se očekává, že strategie bude na stockholmském summitu přijata bez problémů.

Dosavadní hospodářský vývoj - i přes stoupající hospodářský růst - s sebou totiž podle materiálu nese mnoho rizik, která jsou nebezpečím pro budoucnost. Největší problémy jsou v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. "I když se již tři roky snižuje počet nezaměstnaných v zemích unie o 2,5 miliónu ročně, pořád je míra nezaměstnanosti 8,1 procenta, což je dvakrát více než v USA. A to je tento údaj ještě zkreslen tím, že v některých zemích unie je počet nezaměstnaných nejnižší na světě," uvádí. Zejména je třeba bojovat proti nezaměstnanosti nejmladší a nejstarší generace a žen, která je nadprůměrně vysoká. Pomoci tomu má úprava daňových zákonů a systém pobídek zaměstnavatelům. Problémem je i vzdělání: Přestože 80 procent nových míst vyžaduje absolutorium vysoké školy, převážná část mladých lidí se na ni ani nehlásí. Proto již dnes v EU schází 1,7 miliónu odborníků.

Vyjma vytvoření nového trhu práce je pro EK nejdůležitější sjednotit finanční trhy a podporovat "hraniční technologie". Hlavním bodem ve finanční oblasti by mělo být vytvoření dvou evropských dozorčích orgánů, z nichž jeden by se zabýval trhem a druhý by se staral o emise cenných papírů. Materiál také kritizuje těžkopádné předpisy členských zemí znesnadňující poskytování finančních služeb. "Při pohledu na poslední dekádu jsou jasné makroekonomické dopady pro EU - nižší růst a méně pracovních míst," konstatuje dokument. Stejné výhrady má EK k rozvoji e-businessu. Velkou pozornost věnuje komise i státní pomoci. "Její výše ještě přesahuje jedno procento HDP. To musí být v budoucnu nižší a systém musí být průhlednější," razantně tvrdí materiál.

Základem konkurenceschopnosti Evropy v globalizované ekonomice je rychlá deregulace, která však "naráží na různé překážky ze strany národních států". Pokud nemá hospodářství unie zakrnět, je třeba "rychle liberalizovat zbývající oblasti". V případě plynu a elektřiny by k tomu mělo dojít pro velkoodběratele v letech 2003 či 2004, pro ostatní spotřebitele o rok později. Evropský vzdušný prostor by měl být otevřen nejpozději za tři roky a předpisy pro deregulaci poštovního trhu mají být vypracovány do konce letošního roku.

Velkou nadějí pro evropskou ekonomiku jsou "hraniční technologie", které kombinují přírodní vědy, nové technologie a výdobytky v oblasti výpočetní techniky. "Ty v budoucnu zaujmou místo internetu, který se musí stát běžným," tvrdí komise. Proto chce podporovat například bioinformatiku a vývoj nanotechnologií, nových paliv a ekologicky čistých technologií.

Komise v závěru zprávy apeluje na členské země, aby zvolily komplexní přístup: "Pouze pokud toto vše bude uděláno, EU se pohne kupředu a bude realizovat své možnosti."

Mimo projednávání strategie se účastníci summitu setkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem - údajně kvůli hospodářské spolupráci. Je však velmi pravděpodobné, že vydají i společné prohlášení odsuzující snahy USA o posílení své obrany. Makedonský prezident Boris Trajkovski bude dnes odpoledne informovat účastníky summitu o situaci ve své zemi. Obecně se očekává, že se představitelé unie budou zabývat i šířící se epidemií kulhavky a slintavky a možná přijmou některá ochranná opatření.