Úroda chmele bude zřejmě o pětinu nižší než loni

MF Dnes 28.8.1998

Úroda chmele bude zrejme o petinu nižší než loni

Praha (CTK, ciz)- Domácí pestitelé chmele pocítají s tím, že letošní úroda bude o dvacet procent nižší než loni, kdy tuzemská produkce cinila asi sedm a pul tisíce tun. "Hlavním duvodem propadu výnosu je sucho," vysvetluje predseda Sdružení obchodníku chmelem František Chvalovský. Podle neho se projevilo ve všech chmelarských regionech, predevším však na Žatecku. Chvalovský míní, že domácí producenti budou mít problém predem nasmlouvané dodávky chmele ve srovnatelné výši vubec dodržet. Odborníci totiž upozornují, že letos v prumeru poprvé poklesne výnosnost z jednoho hektaru pod jednu tunu. Pritom loni byl výnos z hektaru približne 1,2 tuny. "Letošním úspechem by bylo dosažení výnosu okolo 0,9 tuny z hektaru," tvrdí napríklad Venceslava Kapsová, agronomka rakovnického družstva v Senomatech. Pestitelé by tak letos meli udat všechen svuj chmel. Vyplatilo se jim, že se po dlouhodobe klesající tuzemské poptávce omezili výhradne na predem dohodnuté kontrakty. "Redukcí chmelnic v minulosti jsme si chteli zajistit stoprocentní odbyt," vysvetluje snižování ploch chmelnic Kapsová, jejíž družstvo v soucasné dobe pestuje chmel asi na ctyriceti hektarech. Dlouhodobý pokles odbytu domácího chmele zpusobuje podle odborníku mimo jiné puvodní odrudová skladba domácího chmele. "Pro pivovary jsou tuzemské velmi jemné aromatické chmely pri dnešní technologii nevýhodné," vysvetluje Jan Bejda z ministerstva zemedelství. "Vetšina pivovaru dnes dává prednost granulovanému chmelu nebo extraktum," doplnuje ho šéf Svazu pivovaru a sladoven Antonín Kratochvíle. Podle jeho odhadu cistý chmel dnes používá asi už jen petina domácích pivovaru. Chmelové granule nebo extrakty jsou totiž pro pivovary využitelnejší než hlávkový chmel, protože se dají jednodušeji dávkovat pri varení piva, déle vydrží skladování a obsahují méne škodlivých látek. " K jejich výrobe je ovšem potreba vyšší horkost," ríká Kratochvíle. Tu vyjadruje procento obsažených alfa horkých kyselin, které v bežných domácích odrudách dosahují približne ctyr procent. Kvalitní zahranicní chmely však mají osm až deset procent, v extrémních prípadech až od dvanácti do šestnácti procent. Odborníci ovšem verí, že domácí chmelarství se ješte dokáže vzpamatovat. "Trend snižování ploch chmelnic je celosvetový, nejen domácí. A stále ješte jsme tretími nejvetšími producenty chmele na svete," ríká Pavel Šponer, obchodní šéf jednoho z nejvetších tuzemských obchodníku s chmelem Bohemia Hope.