Úspěšný seminář o družstevnictví

Dopolední seminář na téma „Dopad zrušení mléčných kvót v Evropské unii na producenty mléka“, který se konal v pátek 30. 8. v rámci výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, přilákal více než padesát posluchačů, kteří se zajímají o družstevní formu podnikání a to především v souvislosti s mlékařskými odbytovými družstvy a jejich budoucností.

Seminář zahájil předseda Zemědělského svazu ČR, Ing. Martin Pýcha, který účastníky seznámil s obecnými fakty o družstevnictví u nás, v Evropě i ve světě a za příklad dával především sousední Německo, kde odbytová družstva tvoří velmi silné ekonomické subjekty a to se také odráží v silnějším postavení prvovýrobců ve výrobní vertikále a v důsledku i v příznivějších cenách. Upozornil také na skutečnost, kdy v ČR máme 36 odbytových organizací na mléko, z nichž však jen zlomek je takové velikosti, která má z pohledu vyjednávání smysl. Řada odbytových organizací není v zásadě ekonomicky aktivní, nebo jen okrajově (pozůstatky chybně nastavené podpůrné politiky z období 2004 - 2006). Pýcha hovořil také o snaze sloučit stávající odbytové organizace do větších celků, aby se vyjednávací síla netříštila.

Slova se dále ujal Ing. Jaroslav Švec, předseda představenstva odbytového družstva Mlecoop, který krátce pohovořil o vzniku odbytových družstev na počátku 90. let jako reakci na zvyšující se počty nadnárodních obchodních řetězců, které začaly v ČR působit a dnes zaujímají 75 % maloobchodního trhu. Pozitivně hodnotil význam družstev především z pohledu obchodování s mlékem a zmínil se také o tzv. Mléčném balíčku, který je však dle jeho slov v podmínkách ČR zklamáním, neboť z jeho portfolia byla v České republice implementována jen část pojímající možnost zvýšení obchodované produkce pro registrované subjekty na úrovni 33% celkového trhu s mlékem.     

Dalším hostem semináře byl Karel Bednář, zástupce MHD Jih, který seznámil posluchače s činností mlékařského družstva, které existuje již 20 let, má 206 členů a denně obchoduje s 1.150.000 litry mléka. Mléko dodávají do většího počtu mlékáren a mimo jiné také do bavorské mlékárny, která je celá vlastněna zemědělci a spolupráci s ní si velmi pochvaloval. Klíčový faktor v budoucnosti mléka vidí hlavně ve schopnosti mléko prodat, nejen ho vyrobit, tedy připravit se na období po zrušení kvót především z pohledu odbytu a podpory prodeje mléčných výrobků. Pan Bednář se k otázce zrušení kvót nestaví tak pesimisticky, nicméně zdůraznil, že situace na trhu s mlékem bude záviset především na podmínkách podpor v sektoru mléka a jejich srovnatelnosti mezi původními a novými členskými zeměmi EU.  „Především to chce dlouhodobé smlouvy s mlékárnou, aktivní odbytové družstvo, které bude komunikovat se svými členy, férový přístup mezi obchodními partnery a férové informace na obou stranách. Zkrátka – chce to trochu více slušnosti.“ Uzavřel své vystoupení Bednář.  

Ing. Stanislav Coufal, zástupce moravských mlékáren, popisoval složitou situaci zpracovatelů mléka především z důvodu nelehkého postavení pod tlakem obchodníků, především velkých řetězců. Z pohledu zrušení mléčných kvót pak ventiloval určité obavy z narůstajícího výrobního potenciálu v některých sousedních zemích (zejména v Německu) a varoval před nebezpečím nadprodukce, která může těžce dopadnout na ekonomiku celého mléčného sektoru.

Posledním řečníkem byl doc. Dr. Ing Josef Kučera, ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu, který vnesl do semináře souhrnná evropská data ze sektoru mléka, která mimo jiné říkají, že pravděpodobně v letech 2014/2015 nebude evropská kvóta naplněna o 6 %, ačkoli produkce stále stoupá (kolem 1,5% ročně) a dá se také předpokládat růst průměrné roční užitkovosti dojnic až na 7 200 kg. Zajímavým poznatkem z představených analýz byl fakt, že v ČR se vyskytuje 7. největší kolísání cen za posledních deset let na celém světě, což jistě není  pro chovatele zvlášť pozitivní. Větší stabilitu cen mohou mimo jiné zajistit právě odbytové organizace, jejichž význam pan Kučera jasně deklaroval. Své tvrzení podložit holandskou studií, která říká, že v zemích, kde je alespoň 50% produkce sdružováno, je dosahováno o 2,5 – 4,5 EUR lepších cen. 

Zájem posluchačů potvrdila i následná diskuze a konfrontace názorů jak ze stran zemědělců, tak zpracovatelů.