V Agrodružstvu Libštátě mají kvůli porážce krav smutek

Nejlepší dojnice, vypiplané, ve vynikající kondici, zcela zdravé. Tak mluví o sto padesáti svých kravách předseda Agrodružstva Libštát na Semilsku Jaroslav Podzimek. „Mají však smůlu, skončí na porážce,“ povzdechl si. Jako telata se totiž střetla ve velkoprodukčním teletníku se šílenou krávou ze sousední Lomnice nad Popelkou. Celá záležitost je v podniku stále velmi živá. Středeční zahájení nucených porážek ji znovu zdramatizovalo. Podzimek se neustále vrací k minulému týdnu, kdy se dozvěděli o hrozném ortelu pro svá zvířata.

„U každé krávy jsme doslova na den dohledávali dobu, kdy byla v teletníku,“ řekl včera. „Díky pečlivým záznamům a přesnému dohledání se nám podařilo zachránit třináct krav, které měly být původně také poraženy,“ uvedl Podzimek s tím, že právě to mu trochu zvedlo náladu.

Podzimek má ovšem velké starosti a netají se jimi. „Velkovýroba nás nutí k vyšším výkonům, vyšší produktivitě práce a někdy nám uniká, jak se prohřešujeme na přírodě. Ta nám to vrací a nemoc šílených krav je velmi vážné varování,“ říká předseda, který je znám svým vztahem k přírodě. Libštátští už mají spočítáno, že každý měsíc, minimálně po dobu půl roku, přijdou o 600 tisíc korun tržeb. Tolik by měli za mléko červených strak, jimž se život krátí už na hodiny.

Vybití stáda způsobí i řadu dalších problémů. „Stáj zůstane poloprázdná a pro zbylé krávy hrozí riziko podchlazení. Jen je-li stáj plná, je v ní z výparů teplo. Hrozíme se mrazů,“ posteskl si předseda, který hezkých pár dnů má starostí nad hlavu.

Nejhorší ho však čeká. V nejbližších dnech musí naložit 150 svých krav a odvézt je do kafilerie. Masokostní moučka z mrtvých těl se stejně jako ze stovek dalších nuceně poražených krav potom spálí v cementárně v Mokré a v Hranicích.