V Česku klesají plochy rostlin pro léčbu a koření
30.06.2015 | E15 on line
Pěstování léčivých rostlin a bylin pro koření se v Česku přestává dařit. Loni rostly na 5566 hektarech, což je nejméně za posledních šest let a zhruba polovina ve srovnání s rekordními lety. Jsou ale výjimky, jakou je ostropestřec, jím oseté plochy od roku 2006 díky zájmu farmakologického průmyslu výrazně stouply.
Podle ministerstva zemědělství je rozsah pěstování léčivých a kořeninových rostlin v Česku určován nestabilní situací jejich odbytu. „I když celosvětově po nich roste poptávka, tuzemských pěstitelů je málo. Důvodem je na jedné straně především vysoká ekonomická i odborná náročnost, na druhé pak jejich nízká výkupní cena a konkurence levných dovážených,“ uvádí ministerstvo ve výroční a situační zprávě za loňský rok.
Přesto si podle ministerstva tuzemské léčivé a kořeninové rostliny zachovávají svou pozici, a to především kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí a znečištění. Do roku 2008 se přitom v Česku až na výjimky ve velkém pěstovalo více kořeninových a aromatických rostlin. Poté se začal podíl měnit ve prospěch léčivých, které nyní podle plochy převažují, byť poměr je velice vyrovnaný.
Kmín ustupuje exotickým kořením z dovozuPokles kořeninových rostlin je dán snížením ploch a produkce tradičního kmínu, pro který si čeští pěstitelé vyjednali i chráněné označení původu Evropské unie. Podle Sdružení pěstitelů Pelero, z jehož údajů ministerstvo při zpracovávání situační zprávy rovněž vycházelo, je za poklesem ploch s kmínem vyšší zájem o často exotická koření z dovozu. Kmín je však v Česku stále hlavní plodinou na koření a na plochách se stále podílí více než 90 procenty.
Kromě kmínu patří v posledních letech mezi hlavní komodity ostropestřec, a to kvůli jeho využití ve farmacii a příznivých účincích na lidská játra. „Ostropestřec mariánský zaznamenává výrazné zvýšení poptávky ze strany zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu, kde se pro izolaci účinných látek využívají pokrutiny po lisování nažek,“ uvádí ministerstvo.
Olej z něj vylisovaný se navíc jako vedlejší produkt uplatňuje i v kosmetickém průmyslu.
Dušan Kütner, redaktor deníku E15
Další články v kategorii Zemědělství
- Zemědělci mohou podle experta ušetřit vytvořením podrobné produkční mapy pozemků (15.04.2026)
- Zemědělci chtějí více moderních technologií. Brzdí je hlavně vysoké náklady a nedostatek lidí (15.04.2026)
- Velké zjednodušení pro rybáře. Pravidla pro žadatele a příjemce z jarních výzev OP Rybářství zredukovalo Ministerstvo zemědělství o 30 % (15.04.2026)
- BOHEMIA SEKT pokračuje ve výsadbě moderních PIWI odrůd. Letos přibude 7,2 hektarů vinic v Milovicích (15.04.2026)
- Klíčící zrna na polích „spásají“ hejna holubů (15.04.2026)
- Sucho je ve Švédsku největší klimatickou hrozbou pro potraviny i pitnou vodu (14.04.2026)
- Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka (14.04.2026)
- Pro potravinovou bezpečnost je potřeba nová generace plodin, řekl viceprezident Agrární komory ČR (14.04.2026)
- Nechybujte s výsevem. Která zelenina patří do kelímku v teple a která ven (14.04.2026)
- Začaly zemědělské a lesnické veletrhy v Brně, pořadatelé očekávají tisíce lidí (13.04.2026)

Tweet



