V hypermarketech nakupuje čtvrtina českých domácností
31.07.2000 | Hospodářské noviny
V hypermarketech dnes nakupuje téměř čtvrtina českých domácností
Pokud chtějí malé samoobsluhy přežít konkurenci hypermarketů, měly by změnit sortiment.
Zájem o velké prodejní haly za poslední rok vzrostl natolik, že zamíchal s tradičním pořadím v žebříčku oblíbenosti jednotlivých nákupních míst. Poprvé v historii sledování nákupních preferencí se supermarket stal nejnavštěvovanějším typem prodejny. Předstihl tak v minulosti jasně vítězící běžné samoobsluhy. Jedná se ale o trochu hořké prvenství, protože podíl domácností, které pro nákup zvolily supermarket, se od loňska snížil. Z 27 procent klesl tento počet podle výzkumu agentur Incoma a GfK už na zhruba jednu čtvrtinu rodin. Relativně stabilní je pozice diskontních řetězců, které navštěvuje stálých 15 procent domácností.
Největší nárůst obliby zaznamenaly za posledních pár let hypermarkety, kde v současnosti nakupuje 23 procent domácností. Loni je jako místo svých nejčastějších nákupů jmenovalo 10 % obyvatel, zatímco v roce 1998 dokonce pouhá tři procenta. Více než 20 % obyvatel v hypermarketech naopak nenakupuje vůbec. Tři pětiny z nich ovšem hlavně proto, že v okolí žádný není. Velká vzdálenost od městských center je také spolu s velkými frontami u pokladen hlavní stížností zákazníků.
Dvanáctiprocentní propad zaznamenali dříve nejoblíbenější malé samoobsluhy. "Neřekl bych, že éra malých samoobsluh končí, spíš se budou muset přizpůsobit sortimentem," vysvětluje Tomáš Drtina z marketingové společnosti Incoma. "Do hypermarketů se jezdí dělat nákupy "na celý týden", mraženého zboží nebo suchých výrobků. Malé samoobsluhy a supermarkety pak prodají spíš čerstvé potraviny," dodává.
Největší počet zákazníků hypermarketů tvoří v ČR lidé s vyššími příjmy. Za centrum svých nákupů je označila podle výzkumu Incomy a GfK také téměř třetina dotázaných ve věku do devětadvaceti let a téměř čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných. Běžné samoobsluhy naproti tomu preferují převážně důchodci a lidé s nižším vzděláním. "Z hlediska obratových ukazatelů, anebo vývoje inflace žádné změny nepociťujeme. Obecně se nedá říct, že by nám hypermarkety odlákaly zákazníky, ale na supermarketech v jejich blízkosti se vliv některých provozovatelů - například Makra - určitě pozná. Kaufland měl impozantní nástup, ale dneska už to není, co bývalo," říká Milan Valehrach ze Svazu spotřebních družstev, pod který spadá i síť supermarketů Jednota. "Podle mého názoru je to věc ceny, ale ne změny nákupních zvyklostí," dodává. Podobné stanovisko zastává i tisková mluvčí Tesco Hypermarket Renáta Dobiášová: "Hypermarkety nabízejí lepší ceny a pestřejší sortiment, proto mají tolik zákazníků."
Další články v kategorii Zemědělství
- Jak na prevenci respiračních onemocnění (29.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 52 (29.12.2025)
- Norský start-up vyvinul autonomního robota s umělou inteligencí pro úsporné hubení plevele (29.12.2025)
- Řečtí zemědělci se po vánoční pauze vrací k blokádám silnic a přechodů (28.12.2025)
- Česko chce flexibilitu v zemědělské politice. Může to být ale dvojsečné (27.12.2025)
- Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust (23.12.2025)
- Tento legendární stroj měnil venkov: Příběh nejrozšířenějšího traktoru Evropy (23.12.2025)
- Letos se objevilo ve velkochovech deset ohnisek ptačí chřipky, stejně jako loni (22.12.2025)
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)

Tweet



