V hypermarketech nakupuje čtvrtina českých domácností
31.07.2000 | Hospodářské noviny
V hypermarketech dnes nakupuje téměř čtvrtina českých domácností
Pokud chtějí malé samoobsluhy přežít konkurenci hypermarketů, měly by změnit sortiment.
Zájem o velké prodejní haly za poslední rok vzrostl natolik, že zamíchal s tradičním pořadím v žebříčku oblíbenosti jednotlivých nákupních míst. Poprvé v historii sledování nákupních preferencí se supermarket stal nejnavštěvovanějším typem prodejny. Předstihl tak v minulosti jasně vítězící běžné samoobsluhy. Jedná se ale o trochu hořké prvenství, protože podíl domácností, které pro nákup zvolily supermarket, se od loňska snížil. Z 27 procent klesl tento počet podle výzkumu agentur Incoma a GfK už na zhruba jednu čtvrtinu rodin. Relativně stabilní je pozice diskontních řetězců, které navštěvuje stálých 15 procent domácností.
Největší nárůst obliby zaznamenaly za posledních pár let hypermarkety, kde v současnosti nakupuje 23 procent domácností. Loni je jako místo svých nejčastějších nákupů jmenovalo 10 % obyvatel, zatímco v roce 1998 dokonce pouhá tři procenta. Více než 20 % obyvatel v hypermarketech naopak nenakupuje vůbec. Tři pětiny z nich ovšem hlavně proto, že v okolí žádný není. Velká vzdálenost od městských center je také spolu s velkými frontami u pokladen hlavní stížností zákazníků.
Dvanáctiprocentní propad zaznamenali dříve nejoblíbenější malé samoobsluhy. "Neřekl bych, že éra malých samoobsluh končí, spíš se budou muset přizpůsobit sortimentem," vysvětluje Tomáš Drtina z marketingové společnosti Incoma. "Do hypermarketů se jezdí dělat nákupy "na celý týden", mraženého zboží nebo suchých výrobků. Malé samoobsluhy a supermarkety pak prodají spíš čerstvé potraviny," dodává.
Největší počet zákazníků hypermarketů tvoří v ČR lidé s vyššími příjmy. Za centrum svých nákupů je označila podle výzkumu Incomy a GfK také téměř třetina dotázaných ve věku do devětadvaceti let a téměř čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných. Běžné samoobsluhy naproti tomu preferují převážně důchodci a lidé s nižším vzděláním. "Z hlediska obratových ukazatelů, anebo vývoje inflace žádné změny nepociťujeme. Obecně se nedá říct, že by nám hypermarkety odlákaly zákazníky, ale na supermarketech v jejich blízkosti se vliv některých provozovatelů - například Makra - určitě pozná. Kaufland měl impozantní nástup, ale dneska už to není, co bývalo," říká Milan Valehrach ze Svazu spotřebních družstev, pod který spadá i síť supermarketů Jednota. "Podle mého názoru je to věc ceny, ale ne změny nákupních zvyklostí," dodává. Podobné stanovisko zastává i tisková mluvčí Tesco Hypermarket Renáta Dobiášová: "Hypermarkety nabízejí lepší ceny a pestřejší sortiment, proto mají tolik zákazníků."
Další články v kategorii Zemědělství
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- SZIF zveřejnil analýzy k dotacím Agrofertu, chce předejít spekulacím (24.04.2026)
- Jarní mrazy ohrožují třešně, jabloně i brambory, na hodnocení dopadů je brzy (24.04.2026)
- Půda pro mladé zemědělce v ohrožení. Vládní poslanec navrhuje omezení pachtu státních pozemků (24.04.2026)
- EK navrhla pozastavení akreditace slovenské zemědělské platební agentuře PPA (23.04.2026)
- Rusko do prosince prodloužilo omezení vývozu hnojiv (23.04.2026)
- Babišovy zájmy? „V Bruselu si musí dávat velký pozor, co teď od české vlády jde,“ říká šéf Asociace (23.04.2026)
- Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl SZIF na základě analýz (23.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)

Tweet



