V Johannesburgu se jedná o budoucnosti Země

Afrika hostí největší akci OSN tohoto desetiletí, na níž míří šedesát tisíc lidí.

Ode dneška do 4. září se Johannesburg stane hostitelským městem nejvýznamnějšího summitu Organizace spojených národů za posledních deset let. Jihoafrická metropole očekává nápor více než šedesáti tisíc účastníků, vládních delegací a hlav států ze 180 zemí světa. Světový summit o udržitelném rozvoji bude zároveň největší konferencí, kterou kdy zorganizoval africký kontinent.

Summit má před začátkem za sebou už svůj první protest. V sobotu policie rozehnala nepovolenou demonstraci asi pěti set odpůrců globalizace u univerzity v Johannesburgu.

"Přijede celá řada politických špiček," prohlásil generální tajemník summitu Nitin Desai. Podle něho je to i proto, že schůzka je vnímána jako předzvěst budoucí podoby mnohostranné spolupráce. "Tou skutečnou zkouškou je, zdali se nám podaří přesvědčit svět, že velké světové konference mohou přinést hmatatelné změny v terénu."

Bush nepřijede

U stolu s britským premiérem Tonym Blairem a francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem však nezasedne prezident USA George W. Bush, který se nakonec rozhodl vyslat svého ministra zahraničí Colina Powella. Konzervativní politická organizace Competitive Enterprise Institute z Washingtonu varovala ve svém dopise amerického prezidenta, že "svou účastí by jen pomohl zviditelnit a dodat důvěru živlům s agendou namířenou proti svobodě, lidem, globalizaci a proti Západu."

Podobnou pozornost si získala v roce 1992 i Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru. Schůzka v Johannesburgu by měla zhodnotit, do jaké míry byly závazky z Ria naplněny, a vytýčit účinnější způsoby prosazování udržitelného rozvoje.

Hlavním cílem summitu je sestavit a schválit prováděcí plán omezení chudoby, jenž by se soustředil na pět hlavních oblastí: přístup k vodě a hygieně, zdravotnictví, energetiku, biodiverzitu a zemědělství. Hlavními závěry konference v roce 1992 byly konvence o změně klimatu, o biodiverzitě a akční plán s názvem Agenda 21. Mezi hlavní principy udržitelnosti se od té doby řadí předběžná opatrnost, solidarita s budoucími generacemi a princip spoluúčasti občanů na rozhodování.

Návrh prováděcího plánu je odsouhlasen ze tří čtvrtin. Poslední jednání se proto zaměřila na kontroverzní části pojednávající o financích, rozdělení zodpovědnosti, globalizaci, obchodu a občanské společnosti. Text zatím neobsahuje v mnoha oblastech ani konkrétní cíle, termíny jejich dosažení a závazné vynucovací mechanismy.

Pomoc nepřichází

Z rozvojových zemí a z řad nevládních organizací, které po deseti letech nevidí příliš důvodů ke spokojenosti, se ozývá mnoho kritických hlasů. Nedostatek politické vůle k realizaci závazků z Ria se podle Debi Barkerové, spoluředitelky výzkumné a vzdělávací aliance Mezinárodní fórum o globalizaci, projevuje v "nepřetržitých sporech kolem jótského protokolu o klimatické změně a Konvenci o biodiverzitě. Příslib pomoci rozvojovým zemím zůstal nenaplněn."

Rizika neúspěchu v Johannesburgu jsou příliš vysoká, soudí Klaus Töpfer, výkonný ředitel Programu OSN pro rozvoj: "Pokud pro planetu Zemi nevytyčíme nový směr, riskujeme novou "železnou oponu", která rozdělí majetné od nemajetných."