V Královéhradeckém kraji roste produkce obilovin

V Královéhradeckém kraji roste produkce obilovin a přibývá úhorů

Celkem 3 623 zpravodajských jednotek, které obhospodařovaly plochu 246 127 hektarů zemědělské půdy, z toho 184 862 hektarů orné půdy, podchytilo nejrozsáhlejší polistopadové zemědělské sčítání Agrocenzus 2000. Informoval o tom na dnešní prezentaci regionálních výsledků Agrocenzu Miloš Polák, zástupce Krajské reprezentace Českého statistického úřadu (ČSÚ) Hradec Králové.

V porovnání s výsledky z Agrocenzu 1995 se v Královéhradeckém kraji téměř nezměnila plocha obhospodařované orné půdy (v roce 1995 činila 187 442 hektarů), změnila se však struktura polních plodin. "Výměra orné půdy oseté obilovinami se zvýšila o 3,7 procenta, podíl olejnin se zvýšil o 2,7 procenta, na čtyřnásobek se ale také zvýšila výměra ploch neosetých a neosázených včetně úhoru. V celém kraji činil podíl takových ploch dvě procenta z orné půdy, tedy 3 752 hektarů. Nejvíce těchto ploch je v okrese Trutnov (2 549 hektarů) a jejich podíl z orné půdy činí 12,7 procenta," konstatoval Polák. Oproti Agrocenzu 1995 se v kraji také výrazně snížily plochy pícnin, a to z 53 309 hektarů na současných 22 756 hektarů. Královéhradecký kraj se v oblasti rostlinné produkce podílí na celkových osevních plochách v ČR nejvíce v pěstování cukrovky (13 procent ze všech osetých ploch v ČR).

Základní tendencí v živočišné výrobě je snižování počtu skotu ve všech kategoriích s výjimkou krav bez tržní produkce mléka. "Intenzita chovu skotu se oproti roku 1995 snížila z 66,6 kusů na 100 hektarů na 49,4 kusy, největší snížení intenzity chovu skotu nastalo v okrese Jičín - o 22,2 kusů na sto hektarů," informoval Polák. K 30. září 2000, rozhodnému datu statistického sčítání, se v Královéhradeckém kraji chovalo 121 672 kusů skotu (7,8 procenta z celkového počtu v ČR), 262 485 kusů prasat (7,6 procenta) a 2 053 333 kusů drůbeže (6,7 procenta).

Šetření Agrocenzus 2000 proběhlo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, základním cílem přitom bylo zjištění stavu, struktury a vybavenosti venkovského prostoru, což by mělo být v budoucnosti podkladem pro investice či budování chybějících sítí z evropských strukturálních fondů. Šetření mělo také klíčový význam pro stanovení skutečného rozměru českého zemědělství a potřebného rozsahu následných statistických šetření.