V Praze dnes začala mezinárodní konference o kyselých deštích

Kvůli kyselým dešťům odumřely desítky tisíc hektarů lesa, zasažena byla orná půda, řeky i jezera. I proto se podle ředitele vnější komunikace Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jakuba Kašpara soustředí vědci na dnes zahájené mezinárodní konferenci Acid Rain 2005 v Praze na to, co nás v této oblasti čeká v budoucnu. Ukazuje se například, že monokulturní smrkové hospodaření významně podporuje účinky kyselého deště na ekosystémy a je proto zejména v nejpostiženějších horských oblastech třeba změnit způsob současného lesního hospodaření.

Problémy budoucnosti však lze odpovědně diskutovat až poté, co jsou zanalyzovány příčiny i důsledky jevů minulých. „Po zhodnocení toho, co již známe, se před námi otevře řada problémů nových, jak již ostatně ukázal vědecký výzkum v této oblasti v posledních třiceti letech,“ říká Bedřich Moldan, předseda Mezinárodního vědeckého výboru konference. Právě těmto neznámým se budou věnovat účastníci Acid Rain 2005.

Mezi základní témata konference patří:

1) Vztahy mezi změnou klimatu a kyselým deštěm

Změna klimatu postavila problém kyselého deště do zcela nové perspektivy. Je potřeba se zaměřit na jeho vztah k biogeochemickým cyklům. Na počátku byl zkoumán cyklus síry, není se pozornost zaměřuje i na cykly dusíku a uhlíku.

2) Scénáře dalšího vývoje

Znečištění životního prostředí má kumulativní charakter a rozhodně se samovolně neodstraní. Pro přijetí účinných opatření je nezbytné predikovat vývoj znečištění na několik desetiletí dopředu. V ČR došlo k významnému poklesu zátěže, přesto se stav lesů příliš nelepší. Zodpovědět otázku proč je tomu tak, je velmi složité. „Současné vědecké poznání ukazuje, že v řadě evropských regionů je třeba dále snížit kyselou depozici, aby se chemické a biologické vlastnosti půdy a ekosystémů vrátily do přirozeného stavu,“ říká Markus Amann z Mezinárodního ústavu IIASA v Rakousku. Také se ukazuje, že monokulturní smrkové hospodaření významně podporuje účinky kyselého deště na ekosystémy a je proto zejména v nejpostiženějších horských oblastech potřeba změnit paradigma současného lesního hospodaření.

3) Vztah mezi výzkumem kyselého deště jako vědeckou disciplínou a praktickými nástroji k boji proti tomuto jevu

Výzkum kyselého deště a nástroje, které jsou proti tomuto jevu přijímány, jsou výborným příkladem toho, jak efektivní může být přenesení vědeckých výstupů do praxe. Na základě výzkumu kyselého deště byla učiněna řada praktických opatření regionálního a také globálního charakteru. Například v rámci EU jsou na základě monitoringu a matematických modelů kritických zátěží stanovovány pomocí právních předpisů cíle pro jednotlivé státy, jejichž dodržení povede ke zlepšení životního prostředí nejen na regionální úrovni. „Zároveň je však třeba vzít na vědomí, že náklady na další snížení emisí prudce vzrostou. Společnost možná nebude ochotná věnovat na tento účel dostatečně veliké dodatečné prostředky,“ dodává Markus Amann. Tomuto tématu se bude věnovat seminář zaměřený na strategie a politiky omezující znečištění ovzduší a acidifikaci a jejich vztah ke vědě, organizovaný ve spolupráci ČR a Evropské komise.

Více o konferenci na: www.acidrain2005.cz