Václav Židek: Menším zemědělcům bychom chtěli pomoci, aby dotáhli svůj produkt do finální podoby

Jedním z krajů, kde spolupráce mezi krajskými politiky a ASZ ČR funguje nejlépe, je Liberecký kraj. Zástupci Libereckého kraje soukromému zemědělství ve svém kraji pomáhají i vytvořením speciálního dotačního programu pro podporu menších zemědělců. U zrodu tohoto programu stál radní pro zemědělství a životní prostředí Václav Židek (Piráti), se kterým vyšel rozhovor o jeho přípravě již v Selské revui 5/2021. Nyní jsme spolu probrali, jak vypadá podpora soukromého zemědělství v Libereckém kraji v současné době.

V létě 2021 jste mi říkal, že v Libereckém kraji plánujete vytvoření dotačního programu na podporu menších zemědělců. Jeho podoba byla konzultována i se zástupci ASZ ČR. Letos je tento program vyhlašovaný potřetí. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s ním?

Zatím dobré. V roce 2022 jsme vyčlenili 2 miliony a dorazily žádosti za skoro 4,5 milionu, takže jsme doplnili část financí a rozdělili 3,1 milion. V roce 2023 šlo přímo na podporu zemědělské činnosti z rozpočtu Libereckého kraje celkem pět milionů korun, přičemž jsme dva miliony doplňovali navíc oproti původnímu plánu 3 miliony. Na letošní rok jsme už rovnou vyhlásili dotační program se 4 miliony a pro podporu včelařství samostatně 1 milion. Z programu jsou podporovány tři základní typy činností: zemědělská prvovýroba finálních produktů, zemědělská činnost vedoucí ke zlepšování stavu půdy a krajiny a zachovávání krajinného rázu a venkovského charakteru nemovitostí. Na jednu aktivitu je strop tři sta tisíc. Tento dotační program je poměrně jednoduchý, což je pro zemědělce výhoda. Velké dotace většinou bývají administrativně velmi složité a stává se, že například při žádosti o dotaci za čtyři sta tisíc je třeba zaplatit dvě stě tisíc za dokumentaci.

Překvapilo mě, jak velké množství zemědělců žádá o dotace na činnosti vedoucí ke zlepšení stavu půdy, i když návratnost daných činností je dlouhodobá. Dotace zjednoduší zemědělci rozhodování, zda a jak být šetrnější k životnímu prostředí. Podporujeme podrývání luk, rozmetače hnoje a další aktivity k tomu, aby v půdě zůstala voda a aby se kvalita půdy udržela či zvyšovala. Řada laiků si může myslet, že tráva bude růst pořád stejně. Ale ten, kdo zemědělství trochu rozumí, ví, že i o trávu je třeba pečovat.

Loni šlo 44 % na zlepšení stavu krajiny, na místní produkci pro lokální trh 43 % a na krajinný ráz a venkovský charakter krajiny 13 %. U udržení krajinného rázu lze využít peníze například na opravu stodoly, pokud je udělaná nějakým přírodě blízkým způsobem. Například při opravě střechy se voda zadržuje, akumuluje a následně využije třeba pro napájení dobytka.

Jaké základní typy projektů jsou z daných projektů podporovány?

U podpory lokální produkce je to vybavení jako lednice, vakuová balička, samoobslužné zázemí u prodeje ze dvora, lis na ovoce atd. U podpory šetrné zemědělské činnosti jsme dali peníze například na pořízení minibalíkovače. Podpora lokální produkce má sloužit k tomu, aby zemědělec zpracoval svůj produkt do podoby, ve které si ho spotřebitel může koupit. Ideálně v blízkosti místa, kde byl produkt vyroben. V rámci pomoci lokální produkci jsme podpořili například i školení ohledně správy webu, aby zemědělci měli rozšířené možnosti svého odbytu. Náš program pomáhá zemědělcům rozprostřít podnikatelská rizika. Když mají meziprodukt jako mléko a chtějí z něj udělat sýry, tak díky naší podpoře nebude jejich riziko tak velké. My jim poskytneme dvě stě tisíc na pořízení potřebného vybavení a oni si tudíž mohou dovolit rozjíždět prodej postupně.

Je možné z těchto prostředků pořídit i zemědělskou techniku?

Ano. Jedná se například o zmíněný minibalíkovač, dále lis na seno, rotační brány, čelní nakladač, zemědělský malotraktor. Nicméně poskytujeme částky, které stačí na nákup spíše menší zemědělské techniky. Větší investice řeší národní a evropské dotace, naše podpora má sloužit pro realizaci menších projektů, kdy menší zemědělci nemají kapacitu řešit velké papírování.

Dostaly se k vám ohlasy od úspěšných žadatelů toho programu?

Ano. Shodou okolností i od pana Meduny, který vede Asociaci soukromého zemědělství Jablonec, Liberec, Semily. Říkal, že je za tuto podporu velmi rád a že i sám v rámci tohoto programu žádal. Velkým pozitivem je zmíněná jednodušší administrace. Jsou to tři stránky, kde žadatel vyplní primárně identifikační údaje a popíše to, co potřebuje. Vyúčtování dotačního programu také není složité. Úspěšný žadatel přinese fakturu a úředník zkontroluje, jestli částky sedí. Pokud nesedí, tak se poměrně sníží celková vyplacená dotace. Nicméně domluvená procentuální podpora vždy platí. Pokud bylo například domluveno, že bude zemědělci proplaceno 50 % nákladů na pořízení konkrétního stroje, tak to bude proplaceno i v situaci, kdy například tento stroj zemědělec pořídí levněji.

Částky nemůžeme měnit směrem nahoru, protože podle usnesení zastupitelstva je na jeden projekt vždy konkrétní maximální částka. Občas se stane, že žadatelé seženou věc za nižší cenu, čímž se dotace zlevní i pro nás. Ale nejsou to na celém programu velké částky, jedná se o desítky tisíc.

Byl jste se osobně podívat na farmách, kde majitelé využili tuto podporu?

U některých jsem byl, protože velmi často jsou menší zemědělci i schopnými potravináři. V Libereckém kraji existují soutěže Regionální potravina i Výrobek roku. Například Ladislav Stehlík z Ekofarmy Stehlík je důkazem toho, že i chov mléčného skotu se dá dělat více přírodním způsobem. Pan Stehlík zpracovává i konečný produkt - mléko, sýry, jogurty, které prodává tady v místě a rozváží. To je pro nás „ideální“ model zemědělce z pohledu dotace. Menším zemědělcům bychom chtěli pomoci, aby dotáhli svůj produkt do finální podoby a nebyli závislí na velkém odběrateli, dokázali svůj výrobek prodat v dobré kvalitě a zároveň mohli garantovat jeho původ od začátku. Chceme, aby zemědělci mohli ukázat, že produkty byly vytvořeny i s ohledem na přírodu. Díky tomu pak mají lepší přístup do obchodů se zdravou výživou, kde se původ potravin hodně zohledňuje.

Liberecký kraj je mezi ostatními kraji skoro „vlajkovou lodí“ v přístupu k soukromým zemědělcům. Obrací se na vás kolegové z ostatních krajů s konzultacemi u témat spojených se soukromým zemědělstvím?

Někdy ano. V rámci Asociace krajů ČR máme komisi zabývající se zemědělstvím. V ní jsou radní ze všech krajů, kteří mají problematiku zemědělství v gesci, a společně sdílíme dobrou praxi.

Podporujete v rámci zmíněného dotačního programu pouze činnosti vedoucí ke zlepšení stavu půdy, nebo i stroje potřebné pro dané činnosti?

Podporujeme oboje. Záleží na žadatelích. Je možné nakoupit rozmetač hnoje. Na druhou stranu někdo nechce investovat do techniky – je to vyšší náklad a na jednu aktivitu máme strop tři sta tisíc. To může být u strojů limitní. Tudíž jsem mezi žádostmi viděl i pronájem podrývací techniky. S tím jako administrátoři programu problém nemáme. Za dalších pět let si zemědělec může půjčit daný stroj znovu a nemusí jej vlastnit.

Co je pro vás osobně hlavní motivací, proč jste se rozhodl podporovat soukromé zemědělství právě tímto způsobem?

K podpoře soukromého zemědělství mám osobní i krajskou motivaci. Jako krajští politici chceme podporovat jakékoliv zemědělství, které je šetrné vůči životnímu prostředí. Zároveň se snažíme podpořit fungování podnikatelů v našem kraji, protože si uvědomujeme, že kvalitní podnikatelé jsou základem spokojenosti v kraji. Zemědělci jsou největší hospodáři v krajině, a pokud chceme, aby krajina dobře fungovala i z pohledu životního prostředí, tak s nimi musíme spolupracovat. Program je hodně cílený na dlouhodobé zkvalitňování půdy bez použití chemie. Já osobně bydlím na vesnici, takže vidím, jak zemědělství někdy funguje pokřiveně kvůli dotacím. U nás je spousta firem, které se v naší vesnici ukáží jenom několikrát za rok posekat louky, na nichž hospodaří hlavně kvůli dotacím. Na druhou stranu vidím, jaký problém mají zemědělci cíleně vytvářející produkt se získáním půdy do pronájmu či vlastnictví. Jeden zemědělec nemůže mít kvůli dobytčím jednotkám víc než šedesát ovcí. Jedná se o zemědělce s konečným produktem, o který je na trhu velký zájem. Tudíž by měl potenciál pro růst, ale všude okolo jsou firmy, které ani nesídlí v Libereckém kraji, jež sekají kvůli dotacím, a nechtějí mu nechat pozemky ani do pronájmu a nedají mu žádné možnosti rozvoje. Současně toho nevyrábí tolik, aby se tím celoročně uživil. Tudíž chodí i do klasické práce. Pokud by se dostal k větší výměře půdy, mohl by pro krajinu dělat více a zároveň mít kvalitní lokální produkty v množství, které poptává lokální trh.

Pro mě je tedy důležitá motivace snaha podpořit kohokoliv v boji s těmito molochy, které zneužívají systém dotací. Mnoho lidí a společností si v něm nachází různé skulinky. Chtějí především čerpat peníze, o krajinu jim příliš nejde.  Vážím si také toho, že s pomocí Asociace jsme nastavili podmínky tak, že dotační program podporuje to, co je potřeba. Zatím se každý rok vždy sešlo žádostí více, než kolik bylo peněz. Prostředky jsme sháněli, abychom pokryli co nejvíce projektů. Nakonec jsme vyloučili ty, které byly špatně zpracované, byly v nich administrativní chyby nebo u nich byla malá efektivita ve vztahu k vynaloženým financím. Nicméně i přesto je úspěšnost žadatelů blízká 100 %. V poslední výzvě jsme dostali asi 43 žádostí, z čehož jsme nepodpořili tři.

Při minulém rozhovoru v roce 2021 jste říkal, že uvažujete o vybudování prodejny, kde by zemědělci prodávali své produkty. Jak daleko je realizace tohoto záměru?

Tento záměr se bohužel realizovat nepovedlo, a to z několika důvodů. Zásadní je ten, že Liberecký kraj jako veřejný subjekt nemá podnikat. Pokud by kraj do tohoto podnikání šel, tak by musel zajistit, že přístup k této službě mají všichni stejný. A to nejde, protože bychom museli pořádat různé svozy atd. Lepší je pro tyto účely dát více peněz do dotačního titulu zaměřeného na soukromé zemědělce.

Dále přemýšlíme o online tržišti. Něco podobného funguje v jižních Čechách. Rozhodli jsme se, že nic vlastního nebudeme vyvíjet, ale počkáme na pana hejtmana Kubu, jak se rozhodne. V diskuzi je možná licence, což by nám pomohlo. Pro něj to není z ekonomického pohledu zajímavé, ale když se náklady na licenci rozdělí na třináct krajů, tak to pořád bude levnější, než aby každý kraj vyvíjel svoji platformu zvlášť. Zkoušeli jsme nacenit vytvoření platformy pouze pro náš kraj, a to by vyšlo asi na jeden milion korun. V ten okamžik jsme logicky připraveni zaplatit menší částku, abychom mohli toto online tržiště provozovat pod licencí Jihočeského kraje.

Jak by fungoval tento koncept online tržiště?

Skrz soutěž bychom našli provozovatele. Podmínky by byly, že se musí jednat o zaběhnutý obchod, který má chlazení, výdejnu v určitých časech atd. Fungovalo by to jednoduše. V Liberci, Jablonci, České Lípě, Semilech a dalších městech by byl výdejní systém. Zákazník by si objednal zboží online a poté si jej vyzvednul na vybraném místě. Nebyl by problém mít chlazené potraviny jako maso, mléko. Fungovalo by to jako jiné internetové obchody, jen s výdejními místy místo dovozu domů.

Letos na podzim vás čekají krajské volby. Budete opět kandidovat?

Čelo pirátské kandidátky máme zvolené, já budu na třetím místě. Usiluji o to, abych mohl pokračovat v rozjetých aktivitách týkajících se nejen zemědělství, ale i životního prostředí. Například u environmentálního vzdělávání máme dobře našlápnuto a byla by škoda „povolit před cílem“.

Jaké jsou hlavní body pirátského programu v oblasti zemědělství a životního prostředí zde v Libereckém kraji?

Dál chceme podporovat menší zemědělce a udržitelné zemědělství. Stejně tak jsme zacíleni na environmentální vzdělávání, protože to je kromě ekonomického a právního jeden ze tří pilířů ochrany přírody. Z podstaty jsme přesvědčeni, že je lepší, když lidé dělají věci dobrovolně, protože chápou důvody, proč je dobré je dělat, než aby jim to nařizovaly pokuty a nařízení. Pro stát je to i levnější.

Dalším bodem našeho programu ve vztahu k zemědělství a životnímu prostředí je adaptace, do které spadá spousta témat jako například retence vody v krajině, snižování uhlíkové stopy kraje a krajských institucích. S demografickou změnou bude narůstat poptávka po zdravotnických a sociálních službách. Otázkou tedy je, jak v době klimatické změny zajistit, aby v těchto službách nedocházelo k nárůstu uhlíkové stopy. Bude tedy třeba změnit některé postupy, místo jednorázových prostředků používat ty na více použití atd.

Zároveň ve spolupráci s Lesy ČR řešíme odvodňovací kanály v lesích. Málokdo ví, že stejně jako pole jsou meliorované i lesy. Současné lesní smrkové monokultury byly vytvořené uměle pro potřeby průmyslu a lesnictví, ale dnes je třeba se vrátit k rozmanitější skladbě lesa a zvýšení kvality lesa i lesních půd.

Co považujete za váš největší úspěch za dobu, co jste radním?

Určitě realizaci dotačního programu na podporu zemědělství, o kterém jsme se bavili. Intenzivně jsme o něm diskutovali ve Výboru zemědělství a životního prostředí. Řešili jsme, jestli podporu zastropovat velikostí pozemků, jaké kritérium velikostí určit atd. Diskuze byly poměrně komplikované, protože ve výboru jsou i zemědělci. A každý prosazoval své vlastní zájmy. Jsou tam i zástupci opozice, podle kterých není příliš smysluplné podporovat zemědělce z krajských prostředků, když mají k dispozici evropské a národní dotace. Nicméně výdaj pět milionů v rozpočtu Libereckého kraje mi nepřipadá jako částka, kterou bychom nemohli poskytnout. Pro zemědělce je to významný příspěvek. Mezi žadateli jsou většinou menší zemědělci, kteří se snaží uživit sebe a svoji rodinu. Pokud jim kraj poskytne dvě stě tisíc na nové vybavení, tak to je pro danou rodinu příjem jednoho jejího člena na půl roku. Tudíž to může zemědělce výrazně posunout, poskytnout jim nové možnosti prodeje ze dvora, výrobu vlastních produktů nebo také zúrodnění půdy, která byla zatím špatně zavlažovaná, utužená a podobně.

Kromě zmiňovaného dotačního programu a změn v přístupu k lesům považuji za úspěch přístup našeho kraje k environmentálnímu vzdělávání. I ostatní kraje se tím od nás chtějí inspirovat. Hledáme strategické partnery, abychom docílili toho, že na území celého kraje je stejně kvalitní a dostupné environmentální vzdělávání. Aby někdo mohl být strategickým partnerem v této oblasti, musí splňovat certifikát od Ministerstva životního prostředí. Ten zaručuje, že daná organizace poskytuje tento typ vzdělávání správně, je ekonomicky stabilní a představuje tedy pro nás dlouhodobého partnera. Dosáhli jsme toho, že máme nejvíc certifikovaných partnerských organizací mezi všemi kraji. Když jsme to nastavili jako podmínku, tak dané organizace musely začít pracovat na tom, aby dosáhly daných standardů. To znamená jejich vnitřní řízení, plánování práce, hodnocení kvality. Tím se rozvinuly organizace samotné a z ostatních krajů se ptají, jak to udělat taky. To se u životního prostředí může zdát jako malicherná věc, ale environmentální vzdělávání dětí či dospělých mi připadá klíčové.  

Rozhovor vedl: Tomáš Zavadil

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 1/2024), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.