Vědci dekódovali DNA u domácích prasat

Mezinárodní skupina vědců dekódovala DNA domácích prasat. Nové poznatky o prasečím genetickém kódu prý mohou pomoci při vývoji nových léků nejen pro prasata, ale i pro lidi. Možná přinesou pomoc i při hledání nové vakcíny proti chřipce pro prasata.

Vědci rozluštili genom u plemene duroc, což je jedno z nejrozšířenějších plemen na světě. Prasata a lidé si jsou si podobní nejen velikostí, ale i svou konstitucí. Proto jsou prasata také často používána v humánním výzkumu.

Vědci tvrdí, že na prasatech mohou studovat všechny „lidské“ problémy, od obezity a srdečních onemocnění až po kožní nemoci.

"Prase je ideální zvíře k tomu, abychom se podívali na životní styl a zdravotní problémy ve Spojených státech," říká profesor biomedicíny Larry Schook z Illinoiské univerzity v Champaigni. Právě ten, který vedl projekt sekvenování DNA u domácího prasete.

Výzkumní pracovníci oznámí výsledky své práce v pondělí na setkání pořádaném ve Wellcome Trust Sanger Institutu v Hinxtonu ve Velké Británii, což je jedna z organizací zapojených do sekvencování genomu prasete. V rámci akce budou vědci až do středy diskutovat o tom, jak nové informace využít, řekl Schook.

Jedním z možných způsobů využití by mohl být vývoj vakcíny proti chřipce u prasat, který je má chránit před novým virem H1N1, který se nyní šíří mezi lidmi.

Ministerstvo zemědělství USA minulý týden oznámilo, že se šest prasat na veletrhu v Minnesotě během léta nakazilo novým virem H1N1. Je to první zpráva o zachycení tohoto viru u prasat ve Spojených státech. Úředníci říkají, že se vepři pravděpodobně nakazili do návštěvníků.

Krok vpřed

Dr. Richard Gibbs, výzkumný pracovník z Baylor College of Medicine, který do projektu sekvencování genomu prasete není přímo zapojen, prohlásil, že zbývá ještě hodně práce, než bude k dispozici vakcína pro zvířata.

"Je velmi těžké rozluštit, jak přesně imunitní mechanismy pracují," tvrdí. “Ale nyní jsme v tom díky dekódování DNA prasete udělali značný pokrok."