Venkovským školám chybějí vzdělaní učitelé

Kvůli nízkým mzdám se do školství nehrnou čerství absolventi pedagogických fakult. Děti na základních školách tak často učí lidé, kteří nemají patřičné vzdělání.

Nástupní plat učitele na prvním stupni základní školy sedm tisíc korun hrubého příliš neláká vysokoškoláky z pedagogických fakult. Mladé školáky proto vyučují i pedagogové se středním vzděláním. Za katedrou nikdy nestane například zhruba polovina absolventů plzeňské pedagogické fakulty. Ve větších městech totiž nemohou sehnat práci a do venkovských škol se jim nechce. Řada z nich raději hledá uplatnění v komerční sféře, která platí lépe než školství. "Je pravda, že na učitelskou dráhu se vydává asi jen padesát procent absolventů pedagogické fakulty. Potvrdily to průzkumy, které jsme dělali již v roce 1996. Od té doby se situace nijak nezměnila," říká viceprezident Stavovské unie studentů Jiří Sojka. "V sedmi okresech Brněnského kraje chybí dvě stě padesát učitelů s vysokoškolským vzděláním," řekl včera LN ředitel Školského úřadu Brno Pavel Vlach. Celkem pracuje v kraji ve školství deset tisíc lidí, z toho sedm tisíc pedagogů. Problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil je především v mateřských školách a na prvním stupni základních škol.

Služební auto a mobil vyhrály

Kamenem úrazu je nízké platové ohodnocení. Nástupní plat učitele základní školy je sedm tisíc hrubého měsíčně, u středoškolského je to o devět stovek více. "Člověk se pak nesmí divit tomu, že jdou budoucí učitelé raději pracovat za více peněz do soukromé firmy mimo svoji profesi," upozornil ředitel. Kritická situace je především ve venkovských malotřídkách. Obce vesměs nemají pro učitele byty a kvůli drahé dopravě se takřka nikomu nechce z měst za prací cestovat. "Dělíme jednu třídu na dvě, takže jsme nutně potřebovali dalšího učitele. Byl obrovský problém někoho sehnat. Obvolávala jsem všechny školské úřady, ale nikde mi nedávali šanci. Hledali jsme i mezi absolventy plzeňské fakulty, ale nikdo se nám neozval. Až téměř po třech měsících se nám díky šťastné náhodě podařilo jednoho pedagoga přijmout," uvedla ředitelka ZŠ v západočeském Chrástu Miluše Pourová. Dojíždění a aprobace jsou podle zástupkyně ředitele Školského úřadu Plzeňsever Václavy Zelenkové dvěma hlavními příčinami, kvůli nimž mají venkovské školy problém sehnat pedagogy. "Absolventy, kteří by třeba i chtěli začít učit na venkovské škole, obvykle odradí špatné dopravní spojení. Například do školy v Bezvěrově se právě kvůli dojíždění žádnému učiteli nechce. V Pernarci nabídli pro učitele byt a za dva roky se problém vyřešil. Každá škola ale byt nabídnout nemůže," sdělila Zelenková. Jedním z těch, kteří vzdali myšlenku na kariéru učitele, je i nedávný student Radim Roček z Brna. Ten vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity matematiku a biologii. "Po vojně jsem sháněl v Brně místo, ale nebylo," řekl LN. Nakonec vzal místo manažera obchodní firmy s nástupním platem téměř dvakrát převyšujícím mzdu začínajícího učitele. "Původně jsem myslel, že obchodníkem budu jen načas a pak se stanu pedagogem, ale dnes už bych neměnil." Práce manažera ho baví a navíc má k dispozici služební automobil a mobilní telefon. "Toho bych se ve školství nikdy nedočkal," konstatoval Roček.

Od katedry do stánku a zase zpátky

Z učitele prodavačem v pouličním stánku a z prodavače opět učitelem. Takovou změnu si dnes nemůže vynachválit pětatřicetiletý Marek, absolvent aprobace historie a českého jazyka na českobudějovické pedagogické fakultě. Za katedru střední školy se vrátil po pěti letech, která strávil jako nájemce několika stánků a zároveň prodavač suvenýrů, alkoholu a cigaret na jednom z jihočeských tržišť. Stánkař s pedagogickou fakultou si přitom návrat mezi žáky nemůže vynachválit. "O co menší mám plat, o to větší mám prázdniny," směje se Marek. "Peníze nejsou všechno," říká. Zároveň ale přiznává, že si díky penězům, vydělaným na tržišti, může dovolit "být učitelem". "Zásadní existenční starosti už mě netrápí a pro běžnou potřebu tříčlenné rodiny učitelský plat bohatě vystačí," tvrdí Marek. Něco jiného je podle něj situace pětadvacetiletého učitele bez bytu, ale zato s těhotnou manželkou. "Já se nikomu nedivím, že z učitelského povolání zběhne. Když ale vyděláte trochu peněz a už se nemusíte tolik honit, zjistíte, že být učitelem není zas tak špatné," říká bývalý stánkař, o jehož minulosti prý vědí ve škole kolegové i žáci. Přesto striktně odmítá zveřejnění jména. "Nedostatek učitelů sledujeme a připravujeme řešení," řekla včera LN tisková mluvčí ministerstva školství Vladimíra AlMalikiová. Jak vyplývá z mezinárodních statistik vyspělých zemí, Češi a Maďaři platí své učitele nejméně, zároveň však mají největší nároky na jejich vzdělání. "Příští kalendářní rok by se měly platy učitelů zvednout o patnáct procent a připraven je i kariérní řád," uzavřela mluvčí.