Veřejní činitelé: Kdo ohlídá myslivce?

MF Dnes 29.11.1999

Verejní cinitelé: Kdo ohlídá myslivce?

Pred nekolika dny opet zastrelil myslivec svého kolegu. Tentokrát navíc zahranicního. Na novinových stránkách i televizních obrazovkách již dlouho beží diskuse o tom, zda posílit ci neposílit pravomoci tzv. myslivecké stráže priznáním statutu verejného cinitele. Rada lidí se takového kroku bojí, protože má s arogantními lesapány v zelených kamizolách nepríjemné zkušenosti. Je proto potreba vysvetlit, že odznak myslivecké stráže nemají všichni myslivci, ale jen zhruba 2-3 z každého mysliveckého spolku. Jejich cinnost je kontrolovatelná. Nevidím proto duvod, proc myslivecké stráži trochu neusnadnit boj s organizovanými skupinami pytláku a jinými narušiteli lesu z rad nemyslivcu. Sporná novela však nereší, kdo bude hlídat, aby zákon dodržovali sami myslivci. A práve jejich prestupky jsou horší než hlaholení houbaru v houštinách, casto dokonce vážnejší než lesní pych. Myslivci každorocne pri realizaci své zábavy nekolik našich spoluobcanu zastrelí, desítky dalších zraní. Z prírody tiše mizí ohrožené, a proto zákonem chránené šelmy a dravci, které myslivci nemají rádi. Zákony nedodržují ani myslivci ve státní službe na okresních úradech a ministerstvu zemedelství. Díky tomu spásá stále ješte premnožená jelení, srncí a mufloní zver mladé jedlicky, buky a jeráby v míre vetší než únosné. Celkové škody zpusobené touto zverí dosahují rocne okolo 1,2 miliardy korun, z toho necelé dve tretiny ve státních lesích. Sponzorujeme tak myslivcum jejich zálibu cástkou 270 Kc na kilogram zveriny. A bude hur - nedávno vznikla Asociace profesionálních myslivcu, což jsou ve své vetšine práve myslivci ministerstva zemedelství a okresních úradu. Ti chystají novou právní úpravu, podle které by ze státního rozpoctu mely být hrazeny i další jejich výdaje, napríklad výkrm divoké zvere ci refundace casových "ztrát" na cekané, honech a podobne. Jako veterinární lékar se každý rok setkávám s desítkami psu, které myslivci neoprávnene zastrelili nebo postrelili návštevníkum lesa. Mohl bych ve výctu prvku trestné cinnosti a nezákonného chování myslivcu pokracovat, v jejich prevenci ci rešení nám však myslivecká stráž nepomuže. Predstava, že myslivecká stráž zasáhne proti svým soudruhum ve zbrani, je skutecne více než iluzorní. Dovolte malý príklad: pri honu na bažanty se podarilo páru techto operencu uletet z lece na zahradu mého kolegy. Ten, když uslyšel výstrely nad strechou svého domu, vyhlédl z okna a uvidel nekolik myslivcu, jak stojí na jeho zahrade a strílejí do bažantu ostošest. Prestože došlo k porušení nekolika zákonu, myslivecká stráž nezasáhla. Tak se kolega obrátil na Policii CR. Nácelník místního okrsku mu sdelil, že je vše v porádku, že on sám je myslivec, že ho mrzí, že na honu nebyl, a jestli prý nechce, aby mu myslivci chodili lovit na zahradu, mel si dát na plot cedulky. Myslivci se kritice obvykle brání tvrzením, že jde o politováníhodné prestupky neukáznených jednotlivcu. Bohužel nejde jen o jednotlivce, což dokládá nejen výše uvedený prípad. Pri neformálních rozhovorech s myslivci v jižních a západních Cechách zjistíte, že vzácného rysa ostrovida by na potkání zastrelilo více než 90 procent z nich. Jen o málo lépe je na tom vlk v Beskydech. Rešit problémy, které prináší soucasná podoba myslivosti, bude mnohem obtížnejší než udelat z myslivecké stráže verejné cinitele. Myslivci mají totiž ve spolecnosti zvláštní postavení: jejich clenové pracují ve vláde, parlamentu, policii, státní správe i místních samosprávách. Senátor Jirí Skalický v televizním diskusním poradu Prísne verejné ukázal, že 120 000 potenciálních volicu si nebude chtít zneprátelit žádná politická strana, k tomu nemusí být ani ozbrojení. Ostatne - nekteré výše uvedené problémy nelze vyrešit zákonem, ale jedine tlakem verejného mínení. Zkrátka nezbývá, než abychom myslivcum prestali jejich chování tolerovat.

JAROMÍR BLÁHA, Autor, zverolékar, pusobí v Hnutí Duha