Verheugen chválil pokrok kandidátů

Brusel i poslanci Evropského parlamentu kritizují naši státní správu, která se však obdivuhodným tempem zlepšuje

České ambice na vstup do unie mají ve štrasburském parlamentu podporu.

Josef Veselý

Evropská komise schválí hodnotící zprávy k jednotlivým kandidátským zemím až v listopadu, avšak již dnes vidí pozitivní trend u většiny uchazečů o vstup do Evropské unie včetně České republiky. Prohlásil to včera ve všeobecné rozpravě Evropského parlamentu (EP) k rozšíření unie příslušný komisař Günter Verheugen. Také poslanci ve Štrasburku hodnotí stav příprav Česka příznivěji než loni.

Uvítal "ctižádostivý záměr" české vlády splnit kritéria přijetí Česka do EU již do konce mandátu kabinetu premiéra Miloše Zemana v červnu 2002, a tím také umožnit ukončení rozhovorů s patnáctkou. Připomněl, že Praha již uzavřela 19 kapitol (z 31) a do konce letošního roku to může být šest dalších, přitom "velmi citlivých". Připustil ale, že počet odškrtnutých kapitol není jediné měřítko. Nevyloučil přitom možnost odstartovat vlastní přijímání deseti uchazečských zemí najednou již v roce 2004, kdy se konají přímé volby do EP.

Ojedinělé rakouské útoky z "pravé části spektra", týkající se Benešových dekretů, stejně jako požadavky Zelených i některých dalších poslanců blokovat přijetí Česka kvůli Temelínu odmítl v rozpravě zpravodaj europarlamentu pro ČR Jürgen Schröder (CDU). Napadl přitom výrok "předního českého politika", aniž Václava Klause jmenoval, že unie je příliš "strnulá, těžkopádná a drahá".

Státy, s nimiž patnáctka jedná o vstupu do unie, "dalekosáhle splňují politická kritéria a příznivá tendence se projevuje také u kritérií ekonomických," prohlásil včera Verheugen. Schopnost odolat konkurenci na jednotném vnitřním trhu EU se v očích komisaře stala už "z větší části" u kandidátů realitou a volný pohyb zboží a služeb je již silně liberalizován.

Přesto vyzval Verheugen k opatrnosti v prognózách, kdy se setře "stále obrovský" rozdíl v ekonomické výkonnosti mezi EU a kandidátskými státy, což potrvá možná celou generaci.

Brusel shodně s poslanci registruje mezery státní správy kandidátských zemí uplatňovat unijní právo. To se ale do národní legislativy promítá obdivuhodným tempem. Kandidáti nebudou po vstupu automaticky patřit k eurozóně, ale neměli by sázet ani na opting-out: Jakmile naplní přísná maastrichtská kritéria (nízká inflace, veřejný dluh apod.), měli by se ke společné měně připojit.

Komisař se zmínil i o volném pohybu pracovních sil. "Bude pro ně tolik volnosti pohybu, kolik jen lze, a tolik jeho omezení, kolik je nezbytně nutné," předpověděl Verheugen. Předseda největšího klubu, křesťanský demokrat ze SRN Hans-Gert Pöttering však v rozpravě požadoval větší flexibilitu unie u volného pohybu pracovníků a odmítl údajné stěhování národů. Citoval ze statistik za 10 let, že sice do Spolkové republiky za tu dobu přišlo 900 000 Poláků, "jenomže 700 000 se jich vrátilo domů".

Předseda zahraničního výboru EP Elmar Brok souhlasil s Verheugenem, že otázky vnitřní bezpečnosti jsou z hlediska občanů EU důležitým aspektem procesu rozšíření. Požadoval však, aby si unie při jednání nekladla stále nové požadavky. Členským státům unie pak komisař adresoval slova: "Sami se musíme vnitřně připravit, že budeme muset akceptovat až desítku noviců najednou. Tato desítka by ale početně představovala jen 74 miliónů občanů ze 185 miliónů obyvatel všech 13 kandidátských zemí (včetně Turecka)," dodal.