Verheugen: Dekrety jsou minulost - nechte je tam být!

Brusel (Od našeho zpravodaje) - Vlna vášní kolem Benešových dekretů nijak netěší muže, který má na starosti i český vstup do EU. "Ovzduší je přehřáté. Uděláme, co je možné, aby se zklidnilo," ujišťuje Günter Verheugen, který dnes přijíždí na návštěvu republiky. Ví, že čím více vášně vzkypí, tím komplikovanější může český vstup být.

Už tři měsíce se bouřlivě diskutuje o Benešových dekretech. Co z toho vyvozuje Evropská komise?

Po novém posouzení situace nevidí komise důvod, aby se Benešovy dekrety staly součástí vstupních jednání a vstupního procesu. Posuzujeme dnešní výkon země, nikoli její výkony v roce 1945.

Jak tedy vnímáte dekrety dnes?

Benešovy dekrety nevytvářejí nové právní fakty. Není už možné připravit jednotlivce či skupiny lidí o jejich občanská a jiná práva na základě dekretů. Účinky toho, co se na jejich základě stalo, jsou však dosud zde stejně jako účinky mnichovské dohody. Na jejím základě dostali sudetští Němci německé občanství, které mají dodnes.

Znamená to, že dekrety nemají žádný dopad na hodnocení České republiky v unii?

Dekrety nejsou součástí posuzování, zda země plní vstupní kritéria. Jsou věcí minulosti. Nechte je tam!

Myslíte, že tím je celý problém dekretů vyřízen?

Otázkou je, zda dekrety nějak nezastiňují dobré sousedské vztahy s Německem a Rakouskem. Zdá se, že tomu tak je, ale je to vysoce přehnané.

Jak vážný je tento účinek Benešových dekretů?

Není to problém většiny Němců ani jejich politických vůdců. Je to problém mezi sudetskými Němci a českým veřejným míněním.

Co se s tím dá dělat?

Já jsem dnes napsal článek pro ústřední list vyhnaných Němců. Vyzývám je, aby projevili konstruktivní postoj, tak jako to už udělali u Polska. Upozorňuji je, že výroční setkání (sudetských Němců) bude mít v (české) předvolební situaci silný dopad na veřejné mínění a že by bylo vhodné vyhnout se jazyku, který může přitvrdit postoje v ČR, které jsou už dost tvrdé. Také u vás by bylo vhodné vyhnout se jazyku, který situaci zhoršuje.

Čemu by se měla vyhnout česká strana, aby situaci nezhoršovala?

Vyhněte se všemu, co prodlužuje současnou debatu. A vyhněte se jazyku i rozhodnutím, které by mohly zostřit ty postoje, jež už existují a brání v diskusi o hledání politického východiska.

Můžete říci, jaký jazyk a jaká rozhodnutí myslíte?

Abych dal jeden příklad: podle mého názoru není žádoucí pokoušet se, aby se dekrety na českou žádost staly součástí vstupní smlouvy s EU. Není asi nejlepší myšlenkou žádat členské státy, aby se zaručily za něco, co by podle obecného chápání nesplnilo požadavky dneška.

Co je vlastně v celém tom sporu o dekrety nejnebezpečnější?

Nebezpečím je, že tato vysoce emocionální otázka může zatížit postoj běžných občanů vůči EU - takže začnou věřit, že unie je hrozbou pro integritu českého státu, pro jejich bezpečnost či vlastnictví. V jisté části českého veřejného mínění panují obavy z požadavků na vrácení majetku a půdy, obavy, že lidé by se mohli ve vlastní zemi stát vyhnanci. To je třeba pochopit.

Co však je na tom nebezpečného pro unii?

Tyto obavy tu jsou. Existují, třebaže nejsou podložené. A protože existují, lze je snadno zneužít. To byla vždy má obava: že lidé, které bych tu nerad blíže popisoval, mohou být v pokušení zneužít tuto záležitost a vyvolat tak situaci, kdy v referendu o českém vstupu do EU nebude většina (pro vstup). To by byl nejhorší scénář.

Nehrozí tento nejhorší scénář spíše ze strany Němců a Rakušanů - neodmítnou oni český vstup?

Pro Německo to myslím mohu plně vyloučit. A také v Rakousku nepovažuji za možné, že by vláda, většina parlamentu či obyvatelstva udělaly z dekretů podmínku pro vstup. Nebylo by také nijak jednoduché vetovat vstup jedné země. Bude jen jediná vstupní smlouva pro všechny uchazeče dohromady. Nikdo si nebude moci vybírat a říkat: tak, Poláci a Slováci ano, ale Češi ne.

O dekretech nyní diskutuje parlament EU. Pokud přijme navržené stanovisko, jež Praha označuje za "nepřijatelné", neovlivní to postoj komise?

Názor parlamentu je důležitý a vážný faktor, který musíme vzít v potaz a to uděláme. Ale jak to uděláme, to je jiná otázka. Pro člena Evropské komise je však absolutně nemožné prohlásit, že ať si parlament říká co chce, my to nebudeme poslouchat.

Mluvíme tolik o minulosti: může s ní unie vůbec něco dělat?

Evropskou integraci neurčuje myšlenka napravit, ospravedlnit či nahradit to, co se stalo v minulosti. Určitě nemůžeme odčinit, co už bylo jednou učiněno - můžeme jen nastolit nový systém, jehož architektura zajistí mír a bezpečnost pro všechny. Není však možné vydat nějaký jiný dekret a říci, že diskuse (o minulosti) skončila. Proto státy musí najít nějaké řešení, jak s tím nakládat.

Neskrývá se právě v tom překážka pro český vstup?

Nebude to překážka. Je žádoucí, aby při vstupu do EU v roce 2004 neměla Česká republika a její sousedé tyto problémy. Tomu dáváme přednost, a pokud tu můžeme pomoci, pomůžeme. Není to však záležitost evropských institucí.

Jaké tedy jsou reálné české vyhlídky na vstup do EU?

Celková situace České republiky je velmi dobrá. Bude jedním z nejsilnějších uchazečů. Už v hodnotící zprávě jsme uvedli, že plní politická kritéria, a nevidíme důvod dělat jiné závěry. Je také funkční tržní ekonomikou. Je jasné, že na vnitřním trhu Evropské unie bude Česká republika schopna odolávat konkurenčním tlakům. A vstupní jednání? Co se v nich dosud dalo udělat, to se udělalo.

MICHAL MOCEK