Větší jistoty proti pohromám

Agrární sektor se během své podnikatelské činnosti setkává s velkou rizikovostí práce. Nutně si proto klademe otázku, jak v zemědělském pojištění dál, jak dál vůbec v rostoucí rizikovosti zemědělské výroby? Nesporné je, že rizikovost podnikání v zemědělství neustále roste. Roste v důsledku vývoje mnoha činitelů. Prvním je prohlubování výkyvů počasí, kterého jsme svědky, ať jsou to záplavy, katastrofická sucha nebo deště a mrazy. Vzpomeňme jen dosud nevídaný jev – porůstání obilí při loňské sklizni.

Dalším fenoménem je samotná revize společné zemědělské politiky Evropské unie, kdy se odpojují platby od produkce, kdy do podmínek pro jednotnou platbu na farmu budou začleněna environmentání a další hlediska, kdy se bude postupně odbourávat regulace trhů a obecně krátit výdaje unie na agrární politiku. To nás nutí přejímat zodpovědnost za řízení rizik, která dříve spadala do politiky podpory trhu a unijní cenové politiky.

Evropská unie připouští tři možnosti takové ochrany. První je pojištění proti přírodním katastrofám – finanční účast na pojistných událostech zemědělců. Některé státy již přijaly národní plány na podporu zemědělců, kteří tak mohou získat pojistné krytí proti takovým událostem. Taková podpora nemá přesáhnout 50 % celkových pojistných nákladů. Nárok na spolufinancování z cizích zdrojů by měl vzniknout, pokud ztráty na produkci způsobené přírodními pohromami přesahují třicet procent průměrné zemědělské produkce za tři předešlé roky, nebo tříletý průměr vycházející ze základu předchozího pětiletého období s vyloučením nejnižší a nejvyšší položky. To vyžaduje zavést historický referenční systém.

Další možností je podpora vzájemnými fondy. Vzájemné fondy představují způsob sdílení rizik mezi skupinami producentů, kteří chtějí převzít odpovědnost za řízení svých rizik. Kapitál fondu může být členy fondu vyžádán, jestliže dojde k velké ztrátě příjmu, podmínky jsou předem specifikovány pravidly.

Třetí možností je poskytování základního krytí proti krizím v oblasti příjmu. Spolu s reformou společné zemědělské politiky, která je zaměřena na stabilizaci příjmu a oddělení podpory od zemědělské produkce, se zdá být zevšeobecněný přístup jako odezva na krize v oblasti příjmu vhodnější než jakýkoli specifický sektorový přístup. Všeobecnější krytí proti krizím, které vyúsťují ve značné ztráty v oblasti příjmů, by umožnila opatření již existující bezpečnostní sítě, pokud budou ale zjednodušena a dojde ke zlepšení rovnováhy mezi různými zemědělskými sektory. V České republice se zatím prosadila pouze podpora pojistného u komerčních pojišťoven.

Ing. Jan Záhorka

tajemník AK ČR