Většina Čechů je vůči EU skeptická

K výhodám ze vstupu do Evropské unie jsou Češi velmi skeptičtí. Společně se Slováky nejvíce ze všech zemí, které usilují o vstup do EU. Takový obraz nabízí agentura Eurobarometr a její první reprezentativní průzkum veřejného mínění, který nechala unie provést ve všech zemích, jež chtějí být členy bruselského seskupení. Je to snad i proto, že o EU Češi ani Slováci moc nevědí. Přesto jsou podle průzkumu ochotni souhlasit s tím, aby Evropská unie rozhodovala i tam, kde má dosud jasný monopol jejich stát. Jen pětina Čechů podle průzkumu agentury Eurobarometr, jehož se zúčastnilo tisíc dotázaných v každé zemi a který byl včera zveřejněn Evropskou komisí, věří, že vstupem se zlepší jejich život, ať už jde o peněženku nebo o pracovní šance. To v Maďarsku, Polsku, a dokonce i v bohatém Slovinsku chová tuto naději více než třetina lidí, plných 35 procent. V chudém Rumunsku pak dokonce 44 procent. Ve skepsi předčí Čechy pouze Slováci - o zanedbatelné procento. Skepse se odráží i v dalších datech: většina Čechů nebere vážně ujišťování Evropské unie, že přijme nové členy v roce 2004. Spíše počítají s tím, že budou v unii o dva roky později. Sami považují za vhodné vstupní datum rok 2005. Téměř desetina Čechů stále vůbec netuší, že jejich země usiluje o vstup do této organizace. Jen třetina z nich s určitostí ví, že Česká republika dostává od unie už léta finanční pomoc. Mnozí Češi neznají ani základní orgány unie, jako je Evropská komise, "vláda" EU, či Evropský parlament. Nadpoloviční většina dokonce ani netuší, že existuje Rada ministrů. Přitom v tomto orgánu přijímají ministři z členských zemí hlavní unijní rozhodnutí. To i Turci nebo Poláci vědí více. Není divu. Sedm z deseti Čechů věnuje zprávám o unii "žádnou" nebo "malou" pozornost. Pouhá pětina jim věnuje "hodně pozornosti".

Ve zbytku střední Evropy je zájem o unii mnohem vyšší

Dokonce se zdá, jako by Evropská unie šla mimo Čechy. Část z nich přece věří, že zlepší šance na studium a práci v cizině nebo že přinese větší rovnost pohlaví. Takových optimistů je však vždy méně než u ostatních kandidátských zemí, jak dále vyplývá z průzkumu veřejného mínění. Situace je však stejná i tehdy, když přijde řeč na hrozbu nezaměstnanosti, růst sociálních problémů či zhoršení politiky po vstupu do unie: část lidí se toho obává, ale je jich vždy značně méně než u jiných uchazečů. Lidé soudí, že členství v Evropské unii pro jejich zemi je výhodné - ale když přijde řeč na ně samé, nevědí, zda mohou od unie něco dobrého očekávat. V jiných zemích vidí až třetina obyvatel osobní výhody z členství. U Čechů jich není ani čtvrtina. Přesto je nadpoloviční většina lidí ochotna dát hlas v referendu pro vstup do Evropské unie. Je to opět méně než v jiných kandidátských zemích, ale protože plná pětina lidí nemá o referendum zájem, stačí tato většina na jasný úspěch zastánců Evropské unie. Vzdor své opatrnosti a skepsi jsou Češi nicméně ochotni vydat unii mnohé z toho, o čem až dosud rozhodovali jen jejich politici. Netýká se to jen boje se zločinem, drogami a pašováním lidí. Totéž platí i pro policii, kterou má české obyvatelstvo, neznámo proč, raději než kteroukoli jinou instituci. Plná polovina lidí je ochotna souhlasit s tím, že o ní bude rozhodovat stát spolu s Evropskou unií. Jen u zdravotnictví, kultury (včetně pravidel pro média) a finančních podpor pro chudší oblasti Češi věří, že si to dokážou lépe řídit pomocí svých státních orgánů. Čtyři pětiny Čechů jsou hrdé na své češství. A více než třetina lidí se považuje jen za Čechy. Ale většina dotázaných už o sobě tvrdí, že jsou jak Češi, tak Evropané.