Vinaři mají těžkou hlavu. Révu napadla nemoc padlí

Silnému tlaku nemoci padlí letos čelí vinaři na Břeclavsku. V posledních letech něco takového nepamatují. Může za to houbové onemocnění, kterému napomáhá teplé počasí. Vinohradníci proto znásobili postřiky.

Na bobulích vypadá jako námraza. Nemoc padlí neboli oidium tráví vinnou révu. Nebývalé potíže s ním letos mají i vinaři na Břeclavsku.

„Takto intenzivní tlak, aby trval měsíc, to nepamatuji. I před třemi lety byl s padlím problém, ale ne tak dlouho," řekl v úterý vinař Stanislav Mádl z Velkých Bílovic.

Další vinohradníci lovili ještě hlouběji v paměti. Miloš Lanžhotský z kobylského Vinařství Patria řekl, že podobnou situaci nezažil snad deset let. „Ještěže po nedávných bouřkách a mírném ochlazení největší tlak padlí pominul," prohlásil s úlevou.

Vinaři letos kvůli vlhkému jaru očekávali spíše nástup jiné choroby – plísně révové. V červenci se ale vytvořily podmínky ideální pro oidium.

„Vysoká hladina spodní vody a teplo.Vinohrady v druhé polovině června rychle porostly. Někteří vinaři je nestačili včas provzdušnit, padlí tak nebylo lehce viditelné," označil hlavní příčiny nástupu nemoci Mádl.

Napadené malé bobule zasychají. Mohou růst dál, ale vyléčit se v podstatě nedají.

„Každého to poškodilo v jiném rozsahu. Kdo ale říká, že ve vinohradu žádné oidium nemá, špatně se dívá. U nás bych to viděl asi na sedm procent vinic," odhadl velkobílovický vi­nař.

Kontaktní postřiky

A obrana? Podle Mádla bylo zapotřebí co nejrychleji nasadit účinné kontaktní postřiky, ne systémové.

„Nemoc jsme našli jen na určitých místech, ne plošně. A jen na některých odrůdách. Zvláště na Frankovce a Mülleru," upřesnil.

Letos provedli postřik ve vinohradech ve dvanáctidenních cyklech celkem šestkrát. Častěji než loni. „A to navíc uvažujeme, že někde přidáme ještě jeden. V ohrožení jsou stále například odrůdy Chardonnay, Rulandské šedé i Müller Thürgau," upozornil.

Padlí je nebezpečné zvláště v oblastech, kde nefouká vítr. Vinařství Patria má s chorobou potíže hlavně ve viniční trati Padělky u Vrbice.

„Měli jsme strach o hrozny Modrého Portugalu. Základem všeho byla pečlivá ochrana. Zkrátili jsme cykly postřiků a tuplovali jsme je," uvedl Lanžhotský. Ten přiznal, že se firmě kvůli tomu navýšily náklady. Využívali totiž raději co nejúčinnější a tedy i dražší přípravky.

„Máme proto vinohrady ve většině zdravé. Slyšel jsem ale, že drobní vinaři jsou na tom špatně.

Plísňové tóny

Nemocné hrozny se mohou nepříznivě podepsat i na výsledné kvalitě vína. „V chuti a ve vůni se v nejhorším případě objeví plísňové tóny," varoval Lanžhotský.

Jeho rakvický kolega Tomáš Nešpor to ale nevidí tak černě: „Padlí spíše ovlivní výlisnost u hroznů. A plíseň révová? Ta už by moc hospodářských škod nadělat neměla."

Autor: Přemysl Spěvák