Vinaři se bojí o přežití v Evropské unii

Také jihomoravští vinaři skřípou zuby, protože pro ně vládní vyjednavači před vstupem do Evropské unie vyjednali podmínky, za kterých budou mnozí z nich bojovat o holé přežití.

"Práce našich vyjednavačů, přes jejich veškerou snahu, nedopadla dobře. Evropská komise je postavila před hotové podmínky, které jsou pro zdejší vinaře rozhodně nevýhodné," konstatoval Jan Hajda, předseda Agrární komory na Břeclavsku a předseda Zemědělského družstva v Sedleci, vyrábějícího špičková vína. "Ve skupině B jsou daleko přísnější podmínky pro výrobu vína a problém je s dovozem, ten je zase volnější," přidal se i František Hanáček, zástupce ředitele společnosti Zemědělská z Čejkovic, jednoho z největších pěstitelů révy vinné v jihomoravském kraji.

Logicky bychom měli být v zóně A jako Německo

Agrární komora poskytla vyjednavačům spoustu rozborů. "Poukázali jsme i na to, že zdejší podmínky nejsou rozdílné od těch v Německu nebo Švýcarsku, které jsou v zóně A. Lobby rakouských a italských vinařů při jednání v Bruselu zvítězila nad našimi vyjednavači. Záměr je jednoznačně ten, aby se sem mohla vozit levná vína. Přitom kdybychom měli zónu A, máme i přirozenou ochranu proti dovozům hroznů a levných moštů," řekl Hajda. Se zařazením do zóny B není spokojen dokonce ani předseda parlamentního zemědělského výboru a znojemský poslanec za vládní sociální demokracii Ladislav Skopal. "Oblast Moravy je nyní nejsevernější oblastí zóny B. Přitom bychom měli být v zóně A, jako sousední Německo. Vinařským firmám to zřejmě bude dělat problémy," řekl. "Chápu ale, že z hlediska celostátního jsou důležitější třeba krávy bez tržní produkce mléka či škrob. Je to ale škoda," dodal. Ministerstvo zemědělství naproti tomu tvrdí, že lepší podmínky pro vinaře už prostě dohodnout nešly. "Dvakrát týdně jezdil na jednání náměstek ministra zemědělství spolu s vládním vyjednavačem Pavlem Teličkou. Je pravda, že ta jednání byla trošku arogantní. Tomu se ale nelze divit, protože západní země platí. Naši lidé dělali, co mohli, a za zónu A bojovali," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Severa.

Rozšiřování vinic nebude už možné

Vinaři jsou nespokojeni i s vyjednanou dobou, po kterou budou smět rozšiřovat celkovou plochu vinohradů. Již v momentu vstupu země do Evropské unie začne totiž platit takzvaný stop stav, po kterém nebude možné, až na malé výjimky, vinice rozšiřovat. Česká republika šla přitom zpočátku k vyjednávání s požadavkem na přechodné období, po které by plochu vinohradů bylo možné rozšiřovat, a to až do roku 2008. Později dokonce jen do roku 2006. Ani s tím však vyjednavači neuspěli. Přechodné období nakonec nebude žádné. Počítá-li se se vstupem země do EU již v příštím roce, musí vinohradníci stihnout poslední rozsáhlejší výsadby vinné révy již na jaře příštího roku. "Máme ještě připraveny výsadby, ale nesplní se to, co jsme původně chtěli. Nerad bych mluvil o katastrofických scénářích, a navíc se říká, že zemědělci si obvykle se vším poradí. Je ale fakt, že to výrazně znevýhodní naše postavení vůči ostatním v unii," uvedl František Hanáček ze společnosti Zemědělská z Čejkovic. Podle vinařských odborníků bude do konce jara příštího roku technicky možné vysadit okolo dvou tisíc hektarů vinic, čímž se Česká republika dostane na celkovou plochu kolem patnácti tisíc hektarů. Před listopadovou revolucí v roce 1989 přitom převážně Moravu pokrývalo až osmnáct tisíc hektarů vinic a ve středověku za vlády Vladislava Jagellonského dokonce až třicet tisíc hektarů. Nyní je úředně vybraných dokonce dvaapadesát tisíc hektarů viničních tratí, které jsou vhodné k pěstování vína. Ty však již z velké většiny nikdy osazeny révou nebudou. A možná i na těchto plochách mohl v budoucnu vyrůstat šampion evropských výstav. "Vinařům teď alespoň radíme, aby si nechali zaregistrovat i starší a menší vinohrady, které bude možné v budoucnu obnovit," domnívá se vedoucí oddělení trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jaromír Čepička. "Stejně jako v celém zemědělství se toho ani ve vinařství moc nedosáhlo," řekl Jiří Sedlo, ředitel Českomoravské vinohradnické a vinařské unie. "Nemyslím si, že by to bylo špatnou prací vyjednavačů. Takto obdobně dopadly všechny kandidátské země," dodal.

Ministerstvo zemědělství je spokojeno

Ministerstvo i předseda zemědělského výboru parlamentu Skopal však problematiku rozšiřování ploch vinic vidí jinak. "Co se týče rozšiřování vinic, tam jsme schopni se do roku 2004 dostat na patnáct tisíc hektarů, což je pro nás dostatečné a z hlediska produkce tuzemského vína i uplatnitelné na trhu," uvedl Skopal. "Po vstupu do unie budeme smět i nadále rozšiřovat plochy vinic každoročně o dvě procenta aktuálního stavu, tedy zhruba o tři sta hektarů ročně. Doba, po kterou to bude možné, nebyla ještě stanovena," sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Severa. "To jsou jen malé kousky, které už nebudou mít větší význam," oponuje ale ředitel Znovínu Vajčner. Ideál nedávného ministra zemědělství Jana Fencla tak ale již jistě zůstane pouhou utopií. Ten totiž ještě předloni sliboval, že se plochy vinic zvýší oproti tehdejší výměře na dvojnásobek.