Vinaři z jižních krajů válčí proti severu

V tuzemských vinařích to zase začíná pěkně kvasit. "Je to tichá válka evropského vinařského jihu proti kolegům ze severu," shodují se nad posledním návrhem reformy evropského vinařství. Ten je podle nich podobně špatný, jako byl ten předchozí.

A to nejen pro zdejší vinaře, ale i pro jejich kolegy ze sousedních zemí, tedy Rakušany či Němce.

Už před rokem svorně kritizovali v tehdejším návrhu zejména masivní dotovanou likvidaci přebytečných vinic, zákaz doslazování vína řepným cukrem či bohatě dotovanou destilaci nadbytečného vína.

"Evropská komise nyní vydala de facto to samé co tehdy. Jsme s tím naprosto nespokojeni, a to i s prací komise. Uvažuje se o tom, jestli s ní vůbec ještě dál spolupracovat," uvedl předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo.

Co by to znamenalo? "Počkali bychom až na projednávání v Evropském parlamentu a Evropské radě. Tam by byla větší šance na úspěch," míní Sedlo. Podle něho dlouhodobě vázne komunikace zejména s komisařkou pro zemědělství Mariann Fischerovou Boelovou.

Hříšníci: státy z jihu Evropy

Za posledním návrhem reformy je znovu cítit silné lobbování vinařů z jihu Evropy. Ti nejen že vlastní monopol na výrobu hroznového koncentrátu, který má podle návrhu komise nahradit řepný cukr při doslazování vína.

"Desítky milionů eur navíc vyhodíme na destilaci přebytečných vín a 90 procent těchto peněz spolykají právě Španělsko s Itálií a Francií," míní europoslankyně Zuzana Roithová.

Každý rok vinaři Evropské unie vyrobí asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. A valnou většinu přebytků tvoří právě méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Původně takzvaná krizová destilace, tedy dotace na přepálení nadprodukce vína na levný biolíh, existovala dřív jen jako mimořádné opatření. Jenže za několik let se z ní stala obvyklá praxe regulace přesyceného trhu. Jen na nucenou destilaci tak Unie vydává ročně až stovky milionů eur.

Vůči vyprodukovaným nadbytkům vína je tak Evropská unie dlouhodobě štědrá, což vyvolává řadu kritiky.

Evropská komise proto požaduje, aby se plocha vinic ze současných 3,4 milionu hektarů smrskla zhruba o sedminu. Evropští poslanci jsou však proti tomuto návrhu, neboť počítá opět s masivními dotacemi.

Levná vína ze třetích zemí

Evropský trh trpí nadprodukcí vína především kvůli stále rostoucímu dovozu levného kvalitního vína ze zemí mimo Unii. Evropané tak dávají čím dál více přednost vínům z USA, Chile, Jihoafrické republiky či Austrálie.

"Hledají kvalitu za nižší cenu na všech kontinentech, aniž by mnohdy tušili, že ten starý jim ji může nabídnout také. Platí to i o českých a hlavně moravských vínech, která se ztrácejí v záplavě nekvalitní produkce jihu Evropy," podotkla europoslankyně Roithová.

Větší propagaci zdejších vín

Podle europoslanců by tedy bylo smysluplnější reformovat evropský trh tak, aby se zákazník lépe orientoval, kde bylo které víno vyrobeno a také jakými metodami. Spíš než na destilaci či likvidaci vinic by tak dotace měly směřovat na propagaci kvalitního evropského vína či osvětu spotřebitelů. Podle poslanců je rovněž nutné zavést pravidla pro označování vín a tradiční výrobní postupy.

Vojtěch Smola, MF DNES