Vinic je dost. Ale mohlo být více!

Na ploše necelých devatenácti tisíc hektarů se rozkládají české vinice. To je definitivní číslo. Čeští vinaři své pozemky po vstupu do Evropské unie pravděpodobně už nezvětší.

Jsou plochy vinic na jihu Moravy dostatečné? Vinařští odborníci se shodují: je to víc, než jsme očekávali. Ale hned dodávají: pokud by neplatila omezení Evropské unie, mohlo to být ještě podstatně víc.

"Konečné číslo předčilo naše očekávání. Na začátku jsme uvažovali zhruba o šestnácti tisících, posléze sedmnácti tisících hektarů. Přes osmnáct a půl tisíce hektarů je tedy z tohoto pohledu plocha vyhovující. Vždy se samozřejmě dá udělat víc, ale v současné situaci to asi bylo maximum," tvrdí ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

I třicet tisíc hektarů

"Zaregistrovaná plocha vinic je nad očekávání dobrá. Vinaři už s něčím takovým nepočítali. Máme padesát tisíc uznaných viničních tratí, reálná možnost obsadit třicet tisíc hektarů by určitě byla. Ale to jsou jen pouhá kdyby," zdůraznil tajemník Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martin Půček.

Jen pro srovnání: v listopadu 1989 pokrývalo Moravu osmnáct tisíc hektarů vinic, ve středověku za vlády Vladislava Jagellonského však až třicet tisíc hektarů.

Vinaři jsou již s nemožností rozšiřování ploch vinic smířeni. Podmínky vyjednané v Bruselu je ale dodnes mrzí. "Je to škoda, kdyby se ještě pár roků osazovalo stejným tempem jako v posledních letech, tak jsme se na třicet tisíc hektarů mohli dostat. Přitom Rakušané a Maďaři své plochy rozšiřují i nadále," zlobí se jeden z moravských vinohradníků, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Nová vinice jen za peníze

"Jak je to nyní, to se nám moc nelíbí. Máme pět hektarů vlastních vinic a chceme vysadit ještě další hektar a půl vinohradu. Na ty si už ale budeme muset koupit právo opětovné výsadby od někoho, kdo svou vinici vyklučí a už nebude chtít vysazovat novou. Právo výsadby ale bude stát nějaké peníze. I když zatím nevíme kolik, bude to komplikace," říká Marek Špalek z Vinařství rodiny Špalkovy. Třeba v nejvyhledávanějších vinařských oblastech v Německu se ale za právo na výsadbu jednoho hektaru vinic platí v přepočtu až půl milionu korun.

Podle Špalka ale ani stop stav Evropské unie nemusí být definitivní. "Celý nový vinařský svět, jako Chile, Austrálie či Jižní Afrika, teď tlačí svá vína do Evropy. Třeba proto časem unie řekne, že můžeme vysazovat dál a valit to zase k nim," doufá Špalek.

Ideální není podle odborníků věk českých vinic.

"Zaregistrovaná plocha vinohradů narostla i díky tomu, že jsme nahlásili staré vinice, které se nikdy dříve neregistrovaly. Řada vinic se neklučila jen kvůli tomu, aby se celková plocha zvětšila a někdy v budoucnu jsme mohli právě starší vinice vyklučit a vysadit za ně nové," vysvětluje Machovec.

Naopak spokojenost panuje s odrůdami, které ve vinicích rostou. "Podle mého názoru je to optimální, poměr třetina vín modrých a dvě třetiny bílých je ideální. I ve světě je trend podobný. Odrůdy jsou na naše klimatické podmínky zvoleny správně. Je dobře, že se naši vinaři nenechali ovlivnit celosvětovým trendem v pěstování chardonnay," dodává Půček.

"Do budoucna se ale budou muset znovu vysazovat i odrůdy, které jsou tady tradiční. Jen málo se třeba vysazoval ryzlink vlašský, veltlínské zelené a další pro jižní Moravu typické odrůdy," uzavírá Machovec.

NA VINICI. Stanislav Vaněk z Nedakonic odklízí zbytky odrůdy rulandské bílé po tak zvaném vylamování révy ve vinohradu v Nedakonicích.