Vláda dnes schválila materiál MŽP o nastavení pravidel uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy

Na dnešním jednání (14.6.2010) vláda schválila materiál předložený MŽP, který se zabývá Pravidly uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy a naplňuje tak Sdělení Evropské komise k veřejným zakázkám pro lepší životní prostředí.

Cílem materiálu je transparentní a systematické uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek státní správou v určených skupinách výrobků, které by měly být pro oblasti kancelářského nábytku a nákupu výpočetní techniky uplatňovány již od 1. listopadu 2010.

Pro tyto dvě oblasti byly metodiky vypracovány jako první, konkrétně jde o nákup energeticky efektivní kancelářské výpočetní techniky a nábytku s nižším obsahem chemických látek. „Jedná se o výrobky státní správou nakupované nejčastěji, a proto používáním efektivnější – a tím i energeticky úspornější výpočetní techniky, či k přírodě a člověku šetrnějšího nábytku, přispěje státní správa a samospráva ke snížení negativního vlivu na životní prostředí. Zároveň tím dává pozitivní příklad veřejnosti a dalším sektorům,“ říká ministryně životního prostředí Rut Bízková.

Uplatňování environmentálních požadavků přináší úspory na straně státu (nižší výdaje za energie, nebo na následnou sanaci chemických látek), ale zároveň je stimulem pro podnikatelské prostředí, neboť vytváří trh a poptávku po inovativních produktech.

Centrální orgány státní správy budou při nákupech vybraných typů výrobků a služeb důsledně uplatňovat environmentální požadavky, a to podle metodik k jednotlivým produktovým skupinám, které jsou nedílnou součástí těchto Pravidel.

Metodiky budou pravidelně aktualizovány, minimálně jednou za tři roky, případně dříve, pokud dojde k výrazné změně technologií při výrobě daných výrobků.

Podle dosavadních statistik roční náklady veřejných organizací v Evropské unii představují přibližně 16 % hrubého domácího produktu Evropské unie. V České republice je toto číslo ještě vyšší a činí přibližně 20 % (což odpovídá cca 700 mld. Kč, vztaženo k roku 2007). Využitím své kupní síly při výběru zboží a služeb, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, mohou veřejné instituce výraznou měrou přispět k naplňování principů udržitelného rozvoje.

MŽP nepředpokládá, že by se zvýšily dopady na státní rozpočet, neboť na trhu existuje velké množství produktů, které splňují stanovené technické podmínky, jsou cenově srovnatelné se „standardními“ a navíc je státní správa zpravidla již nakupuje.

V případě zohlednění energeticky úsporných spotřebičů a staveb se díky jejich efektivnosti dosáhne výrazných finančních úspor. Při přípravě materiálu dbalo ministerstvo i na to, aby nedošlo k nadměrnému zvyšování administrativní zátěže ani na straně státní správy a samosprávy ani uchazečů.