VLIV AMISTARU NA VÝNOS A TECHNOLOGICKOU JAKOST CUKROVKY

21.02.2002 | Odborné konference

The influence of Amistar on the yield and technological quality of sugar beet

J. Zahradníček1, V. Švachula2, J. Pulkrábek2, M. Štípek3

BIOCHEM Praha1, ČZU v Praze2, AGROREX Velemyšleves3

Summary: In the three bioclimatic variable years 1999, 2000, 2001 an influence of foliate spray of fungicide AMISTAR on the yield and main indicators of technological quality of sugar beet was tested. The AMISTAR was applied in dose 0,8 litre per hectare. The treated sugar beet showed before harvest higher content of chlorophyll, higher value pH of beet juice, higher content of sucrose (absolutely 0,70 %) and especially increasing yield of roots and polarimetric sugar (relatively 8 and 13 %). The content of the technological harmful substances (nitrogen, potassium, sodium and invert sugar) was lower in the treated sugar beet.

Key words: sugar beet, technological quality, storability of beet, fungicide AMISTAR, sucrose, recovery over all of yield white sugar, harmful non sugar substances, pH of beet juice

Souhrn: Z výsledků polních a technologických skladovacích pokusů uskutečněných na lokalitě Velemyšleves u Žatce za běžných provozních agrotechnických podmínek vyplynulo, že přípravek Amistar je nejen účinný fungicid při ochraně cukrovky před houbovými chorobami (cerkospora, peronospora, padlí), ale i významný intenzifikační faktor při výrobě cukrovky a cukru na poli. Při jeho foliární aplikaci v dávce 0,8 l.ha-1 bylo v průměru tří pokusných ročníků 1999-2001 dosaženo zvýšení výnosů bulev oproti kontrole o 8,2 % , polarizačního cukru o 13,6 %, při zvýšené cukernatosti absolutně o 0,97 %. Současně se v chemicko-technologických rozborech cukrovky při sklizni prokázal jeho příznivý účinek na snížení obsahu technologicky škodlivých necukrů (alfa-amino N, K, Na) a mírné zvýšení hodnoty pH řepné šťávy. Zároveň v prvním pokusném ročníku 1999 se prokázal pozitivní vliv Amistaru na snížení ztrát cukru a uchování dobré technologické jakosti řepy při jejím dlouhodobém skladování na akumulační ukládce.

Klíčová slova: cukrovka, technologická jakost, skladovatelnost řepy, fungicid AMISTAR, výtěžnost rafinády, škodlivé necukry, pH řepné šťávy

Úvod

V rámci systematického výzkumu nových chemických přípravků pro ochranu rostlin jsme v roce 1999 přistoupili k experimentálnímu ověřování nového chemického přípravku AMISTAR na cukrovce pěstované za běžných agrotechnických podmínek. Jmenovaný přípravek vyvinutý a vyráběný anglickou firmou ZENECA je v zahraničí registrován jako fungicid pro 48 plodin. U nás v ČR je zatím registrován jako fungicid pro ozimou pšenici, sladovnický ječmen a révu vinnou. Účinnou látkou Amistaru je AZOXYSTROBIN, který patří do nové skupiny chemicky aktivních látek označovaných pod názvem "STROBILURINY" (1).

Hlavním záměrem našeho výzkumu bylo sledování účinku Amistaru na výnos a chemickotechnologické složení řepy při sklizni, její zdravotní stav a skladovatelnost v posklizňovém období.

Materiál, metody a rozsah pokusů

Použitým materiálem pro ověřování účinku AMISTARU na cukrovce byla odrůda KRISTALL od dánské firmy Danisco Seed, která ji prezentuje jako odrůdu cukernatou. Podle výsledků zkoušek našeho ÚKZÚZ je klasifikována spíše jako NC typ.

Experimentální ověřování účinku AMISTARU na kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky se opíralo jednak o registrační maloparcelkové polní pokusy a chronologicky navazující technologické skladovací pokusy, polní pokusy na lokalitě Velemyšleves u Žatce a skladovací pokusy v Cukrovaru Žatec. Obě pokusná místa se nachází v úrodné řepařskochmelařské výrobní oblasti.

Veškeré pokusy, zkoušky, analýzy a měření se prováděly podle zásad řepařskocukrovarnického pokusnictví při důsledném respektování všech Metodik SRS Brno (UPAV Plus) a Metodik EPPO (2,3,4).

Sledované varianty a ukazatelé

V registračních polních maloparcelkových pokusech biometricky randomizovaně uspořádaných do znáhodněných bloků (dle EPPO č.152) se na podélných parcelách o rozměrech: délka 10 m, šířka 2,7 m a ploše 27 m2 hodnotilo v roce 1999 ve 4 opakováních pět variant:

1. Amistar v dávce 0,8 l/ha

2. Amistar v dávce 1,0 l/ha

3. Impact (Standard) 0,5 l/ha

4. Topsin (Standard) 0,2 kg/ha

5. Neošetřená kontrola 0

Foliární aplikace testovaných přípravků (postřik) byla zádovým postřikovačem HARDI na přelomu července a srpna. Sklizeň cukrovky na všech parcelách se realizovala ručně (dloubákem) ve fázi fyziologické zralosti ve druhé polovině října.

Technologické skladovací pokusy s řepou ošetřenou a neošetřenou byly založeny na zpevněném složišti ihned po sklizni 16.10. a ukončeny 7.12.1999. Počet skladovaných dnů 52. V následujících dvou ročnících 2000 a 2001 byl sledován účinek Amistaru za stejných metodických podmínek pouze v polních maloparcelkových pokusech, neboť v závěru kampaně 1999 došlo ke zrušení Cukrovaru Žatec, kde byly před tím realizovány technologické skladovací pokusy.

Výsledky

V této kapitole vyhodnocujeme výsledky 3 pokusných ročníků v chronologickém pořádku v průměrných hodnotách všech sledovaných ukazatelů.

Ročník 1999

Obsah chlorofylu

V předsklizňovém období od 28.9. do 8.10. se v šesti sériích zkoušek měřil obsah chlorofylu v listech cukrovky. Každá série se opírala o 10 zkoušek, přičemž každá zkouška představovala 30 měření. Byl použit chlorofylometr, typ HYDRO N tester japonské provenience.

Varianta	Obsah chlorofylu v jednotkách chlorofylometru	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	563,1	105,1
2. Amistar 1,0 l/ha	554,8	103,6
3. Impact 0,5 l/ha	580,6	108,4
4. Topsin 0,2 kg/ha	584,4	109,1
5. Kontrola	535,7	100,0

Hodnota pH řepné šťávy

V průběhu sklizně cukrovky se na každé parcele příslušné varianty měřila acidita (pH) šťávy listů a bulev. Měření se provádělo digitálním pH metrem s vpichovými (injekčními) elektrodami (WTW, HAMILTON).

Varianta	Orgán	Hodnota pH	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	list	5,69	106,2
bulva	6,37	105,5
2. Amistar 1,0 l/ha	list	5,98	106,6
bulva	6,42	106,3
3. Impact 0,5 l/ha	list	5,91	105,3
bulva	6,34	105,0
4. Topsin 0,2 kg/ha	list	5,79	103,2
bulva	6,18	102,3
5. Kontrola	list	5,61	100,0
bulva	6,04	100,0

Výnos bulev a cukernatost cukrovky

Jde o biologický výnos řepy, který byl zjištěn při ruční sklizni každé parcely při zvážení nepoškozených správně ořezaných bulev. Jinými slovy představuje veškerou řepnou hmotu bez skrojků.

Varianta	Výnos bulev		Cukernatost
t/ha	rel. %	absol. %	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	77,51	109,2	17,68	102,9
2. Amistar 1,0 l/ha	78,24	110,2	17,55	102,2
3. Impact 0,5 l/ha	73,53	103,5	17,40	101,3
4. Topsin 0,2 kg/ha	78,12	110,0	17,55	102,2
5. Kontrola	71,01	100,0	17,18	100,0

Výnos polarizačního cukru a výtěžnost rafinády

Varianta	Výnos polar. cukru		Výtěžnost
t/ha	rel. %	%	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	13,704	112,3	15,48	103,7
2. Amistar 1,0 l/ha	13,731	112,5	15,46	103,5
3. Impact 0,5 l/ha	12,794	104,9	15,28	102,3
4. Topsin 0,2 kg/ha	13,710	112,4	15,31	102,5
5. Kontrola	12,200	100,0	14,93	100,0

Obsah technologicky škodlivých necukrů

Varianta	alfaamino N		K		Na
mmol/100g	rel. %	mmol/100g	rel. %	mmol/100g	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	2,32	96,3	3,94	99,0	0,98	90,7
2. Amistar 1,0 l/ha	2,35	97,5	3,79	95,2	0,80	74,1
3. Impact 0,5 l/ha	2,50	103,7	3,74	94,0	0,90	83,3
4. Topsin 0,2 kg/ha	2,32	96,3	4,16	104,5	0,89	82,4
5. Kontrola	2,41	100,0	3,98	100,0	1,08	100,0

Výnos rafinády

Varianta	Výnos rafinády
t/ha	rel. %
1. Amistar 0,8 l/ha	12,0	113,2
2. Amistar 1,0 l/ha	12,1	114,2
3. Impact 0,5 l/ha	11,24	106,0
4. Topsin 0,2 kg/ha	11,96	112,8
5. Kontrola	10,6	100,0

Výsledky technologických skladovacích pokusů 1999 s cukrovkou ošetřenou Amistarem

Ukazatel	Varianta
-	1.Amistar 0,8 l/h	2.Amistar 1,0 l/ha	3.Impact 0,5 l/ha	4.Topsin 0,2 kg/ha	5.Kontrola -
Průměrná tepl. v hromadě oC	8,7	8,5	9,3	8,6	10,4
Průměrné denní ztráty %: - na hmotnosti řepy	0,098	0,095	0,096	0,091	0,097
- na cukernatosti	0,011	0,009	0,013	0,010	0,015
- na polar. cukru	0,108	0,086	0,125	0,091	0,146

Podrobněji jsou výsledky pokusného ročníku 1999, zejména na úseku technologických skladovacích pokusů, vyhodnoceny ve Výroční výzkumné zprávě (5) a v periodiku Agromagazin (6).

Ročník 2000 a 2001

V důsledku uzavření Cukrovaru Žatec byly naše podmínky pro výzkum značně omezeny a naše experimentální sledování se v roce 2000 a 2001 zaměřilo pouze na klíčové ukazetele technologické jakosti cukrovky při sklizni. Amistar byl v těchto následujících dvou ročnících ověřován pouze v jedné dávce 0,8 l.ha-1, která se v roce 1999 projevila jako optimální.

Ukazatelé sklizené cukrovky v roce 2000

Ukazatel	Kontrola		Amistar
-	absol. %	rel. %	absol. %	rel. %
Biologický výnos (t.ha-1)	60,31	100	63,26	104,9
Cukernatost (%)	18,13	100	19,58	108,0
Výnos polarizačního cukru (t.ha-1)	10,930	100	12,390	113,4
pH šťávy bulev	6,10	100	6,24	102,3
Obsah alfa-amino N (mmol.100 g-1)	2,41	100	2,52	104,6
Obsah K (mmol.100 g-1)	4,11	100	3,69	89,8
Obsah Na (mmol.100 g-1)	0,71	100	0,68	95,8

Analogicky jako v roce 1999 se účinek Amistaru na sledované ukazetele kvality cukrovky projevil příznivě, s výjimkou alfa-amino dusíku, který je u ošetřené cukrovky relativně o 4,6 % vyšší.

Zhodnocení pěstitelských a povětrnostních podmínek ročníku 2000 včetně výsledků řepné kampaně je uvedeno v LcaŘ (7).

Ukazatelé sklizené cukrovky v roce 2001

Ukazatel	Kontrola		Amistar
-	absol. %	rel. %	absol. %	rel. %
Biologický výnos (t.ha-1)	74,02	100	81,34	109,9
Cukernatost (%)	17,46	100	18,29	104,8
Výnos polarizačního cukru (t.ha-1)	12,924	100	14,877	115,1
pH šťávy bulev	6,27	100	6,42	102,4
Obsah alfa-amino N (mmol.100 g-1)	2,51	100	2,40	95,6
Obsah K (mmol.100 g-1)	4,11	100	3,96	96,4
Obsah Na (mmol.100 g-1)	0,71	100	0,66	93,0

V roce 2001 byly podmínky pro pěstování cukrovky v celé ČR, přes povětrnostní anomálie v průběhu vegetace, příznivé. Dokládají to i výsledky předložených pokusů, kde průměrný biologický výnos dosáhl u neošetřené cukrovky 74,02 t.ha-1 a u varianty ošetřené Amistarem dokonce 81,34 t.ha-1. Pozitivní účinek Amistaru na kvalitativní ukazatele cukrovky byl ve všech případech jednoznačně průkazný.

Naše experimentální práce navazovala a opírala se o výsledky našich dřívějších původních prací a prací jiných autorů (8, 9, 10, 11).

Použitá literatura

1. Anonym: Seznam registrovaných prostředků na ochranu rostlin. MZe ČR, Praha 2000.

2. Schmidt, L., Bernardová, H. a kol.: Řepařskocukrovarnické pokusnictví (Metodiky). ÚVÚPP - ČAZ Praha 1973.

3. Anonym: Metodika pro hodnocení účinnosti růstových regulátorů (č.R/1) SRS Brno, květen 1998.

4. Anonym: Metodika EPPO č. 152 k zakládání pokusů a analýze výsledků. SRS Brno, leden 1997.

5. Zahradníček, J. a kol.: Protokol (výzkumná zpráva) o registračním pokusu s fungicidem Amistar na cukrovce v roce 1999. VUC Praha a.s. 18.12.1999.

6. Zahradníček, J., Pulkrábek, J.: Vliv Amistaru na kvalitativní a kvantitativní ukazatele cukrovky. Agromagazin 1/2000, č.2, s. 33 - 36.

7. Číž, K., Duffek, K., Gebler, J., Valter, V., Zahradníček, J,: Cukrovarnický kalendář (kapitola Technologické výsledky kampaně 2000) 2000. VUC Praha 2001.

8. Drachovská, M., Šandera, K.: Fysiologie cukrovky. ČSAV Praha 1959.

9. Kotyk, A., Kamínek, M., Pulkrábek, J., Zahradníček, J.: Effect of in vivo and in vitro application of the cytokinin N6-(m-hydroxybenzyl) adenosine on respiration and membrane transport processes in sugar beet. Biologia Plantarum 38 (3), 1996, str. 363 - 368.

10. Švachula, V., Pulkrábek, J., Zahradníček, J.: Changes in betain content in selected cultivars of sugar beet treated with biologically active compounds. Scientia Agric. Bohemoslov. 1996, 27: 183 - 197.

11. Zahradníček, J., Čatský, J., Kamínek, M., Kotyk, A., Pospíšilová, J., Pulkrábek, J.: Effect of cytokinins and growth regulators on the yield, technological quality and metabolism of the sugar beet (Beta vulgaris L.): Chemické listy 90, 1996, č.9, str. 688 - 689.

Adresa autora