Vliv genotypu a výživy u geneticky definovaných nosných hybridů slepic

The genotype and nourishment effects at geneticaly defined laying-hens hybrids

Vliv genotypu a výživy u geneticky definovaných nosných hybridů slepic

Jaroslav HOLOUBEK

KCHPD AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Rozhodující vliv na ekonomické výsledky chovu mají především genetické předpoklady k vysoké užitkovosti, optimální úroveň výživy a podmínky ošetřování a ustájení. Se změnami genofondu se mění i nároky na živiny. Znalosti o výživě, jako důležitém faktoru, se stále zdokonalují a se změnami genofondu se proto neustále upřesňují.

Slepice, nosný typ, genotyp, výživa

Summary, keywords

An economical output of hens breeding is mainly determined by genetic disposals of high utility, by a nourishment optimum quality, housing and breeding conditions. When genofund is changed the nutriment demands is changed as well. Our knowledge of nourishment as an important factor is still in a process of improvement and due to a genofund changes is constantly specificated.

Hen, lay-type, genotype, nourishment

Introduction - Úvod

Produkce drůbežího masa s produkcí vajec je hlavním zaměřením chovu drůbeže. Konzumní vejce jsou u nás vzhledem k obsahu a množství cenných výživných látek poměrně levná a to je významný důvod jejich relativně vysoké spotřeby. Vhodné využívání poznatků šlechtění a výživy dávají předpoklady k ekonomickému a ekologickému rozvoji drůbežnictví u nás.

Methods - Metody

Cílem sledování široké problematiky chovu slepic nosného typy bylo zjišťování vlivu různých genotypů v závislosti různých úrovní hlavních živin v krmných směsích (IT - internacionální test, 14,5% Nl a 16,3% Nl) na úroveň snášky, hmotnosti vajec, spotřeby krmiva a dalších pomocných ukazatelů. Bylo použito šest různých geneticky definovaných nosných hybridů na podkladě plemen RIR, RIW, LB a PŽ.

Results - discussion - Výsledky - diskuse

Nejvyšší intenzity snášky za celé sledované období bylo dosaženo u kombinace (RIR x RIW) krmené směsí IT. Bylo dosaženo 84,2 ± 0,960% intenzity snášky. Ke konci sledovaného období se snižovaly rozdíly mezi jednotlivými genotypy a tím se i snižovaly průkaznost.

Z hlediska hmotnosti vajec bylo dosaženo nejvyšší hodnoty u kombinace RIR x RIW jiných linií u všech směsí. Nejvyšší hmotnost vajec ale byla u skupiny krmené směsí s 16,3% Nl a dosáhla 66,1 ± 0,097g.

Závislostmi na kterých jsou založeny výsledky uvedené práce se zabývali Al Bustany, Elwiger (1986), Harm (1986), Kočí (1987), Tiller (1992), Kříž (1997), Holoubek (1998), aj.

References - Použitá literatura

Al. Bustany, Z. - Elwiger, K. 1986 : The amino acid requirements of laying hens. Acta Agric, Scand. 36: 264 - 274.

Harms, R. H., 1986: Faktors affecting the amino acid requrements of layers. World Poultry, 50, č.4: 11 - 14.

Holoubek, J. - Arent, E. - Ledvinka, Z., 1998: Vliv úrovně výživy na užitkovost a hmotnost hybridních nosnic různých genotypů. Živočišná výroba, 43: 9 - 13.

Kočí, S., 1987: Výživářsko - technologické aspekty výroby konzumních vajec. Výživa - rozhodující faltor ve výrobě vajec a kuřecího masa. Brno: 12 -26.

Kříž, L., 1997: Základy výživy a technika krmení drůbeže. Institut Praha.

Tiller, H., 1992: Development of feeding cost with respect to a controlled egg production in layer flucks. Proc. XIX World´s Poultry Cong., Amsterdam, 1992. Vol. 2: 472 - 474.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info