Vliv hrudovitosti půdy na škodlivost slimáčků

Vliv hrudovitosti půdy na škodlivost slimáčků

The influence of soil clods on the slugss harmfulness

Přemysl ŠTRANC 1, Daniel ŠTRANC 2, Jan VAŠÁK 1

1 Česká zemědělská univerzita v Praze

2 F&N Agro Česká republika, s.r.o.

Souhrn, klíčová slova

Kvalita přípravy půdy pro setí má klíčový vliv, jelikož z důvodu špatného zpracování půdy se zvyšuje škodlivý tlak slimáčků. Jde o slimáčky rodu Deroceras, kteří se vzhledem k svojí velikosti mohou ukrývat kdekoliv v poli. Zjistili jsme, že napadení narůstá s hrudovitostí. To znamená, že základem správné ochrany proti slimáčkům je kvalitní příprava půdy a ne nadarmo aplikovaný limacid.

Slimáčci, příprava půdy, hrudovitost

The quality of soil preparation after sowing has a substantial influence, to the inefficient soil cultivation, increases the harmfulness of slugs. The slugs of the genus Deroceras can be bidden in aug place in the field. The invasion increases according to the clod occurrence. It means that the basis of the right protection against slugs is the soil preparation of a good quality and not without success, the applied limacide.

Slugs, soil preparation, soil clods

Úvod

Jak jsme zmiňovali v předcházejícím příspěvku, výskyt slimáčků rodu Deroceras je v důsledku jejich malé velikosti (kolem 3 cm) celoplošný a nesoustřeďuje se pouze na okraje polí jako plzáci. Do této skupiny patří slimáček polní (Deroceras agreste), který má tělo jednobarevně žlutobílé nebo hnědé, kýl na přídi těla je málo vyznačen. Dále slimáček hladký (Deroceras leave), který je nejvýše 3 cm dlouhý, s kýlem vyznačeným jen na zádi těla. Je jednobarevně hnědý až černohnědý, velmi náročný na vzdušnou vlhkost. Nejvýznamnější je slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum). Ve srovnání se slimáčkem polním má na těle typicky síťkovanou kresbu (Plachká, Havel, Judlová, 1997).

Slimáčky ovlivňuje příprava půdy společně s povětrnostními podmínkami, neboť hloubka úkrytu v půdě souvisí s teplotou. Za teplých dní slimáčci byli nalezeni mělčeji a naopak při ochlazení údajně zalézali hlouběji. Častější výskyt byl registrován v hrudovitějších částech pozemků a na pozemcích se zaoranými posklizňovými zbytky (slámou), jakož i na pozemcích založených minimalizačními technologiemi, kde byly posklizňové zbytky zapraveny mělčeji. Souvisí to pravděpodobně s větším množstvím úkrytů a organické hmoty, kde mají vhodnější životní podmínky (Kladiva 1995).

Dalšími příčinami vyššího výskytu slimáčků jsou nevhodné osevní postupy s velkým podílem ozimé i jarní řepky, a také na polích se zeleným úhorem (Košťál, 1999 a Štranc, Vašák 2001).

Agrotechnická ochranná opatření jsou založena na přípravě půdy tak, aby byla kyprá a řepka mohla rychle klíčit, a tím i částečně vysoušet povrch. Předseťové zpracování půdy s rostlinným pokryvem spočívá v podmítce do 50-80 mm a orbě do l50- 200 mm (Vašák a kol. 2000).

Pokusná lokalita:

Podnik BOTEP Lubenec, katastr Libyně, o. Louny, půdní typ a druh: kambizem typicka na bezkarbonátových permských uloženínách, těžká.

Výsledky a diskuse

Hlavním cílem tohoto pokusu bylo zjistit účinnost různých dávek podkořenové aplikace přípravku Marshal 25 EC na výskyt slimáčků. Původně stanovené cíle z důvodu silné nevyrovnanosti v přípravě pozemku a velmi rozdílného stupně napadení v rámci jedné varianty nebylo možno vyhodnotit. Podařilo se nám však zjistit velmi zajímavé poznatky, které uvádíme v tabulce č.1. (Výběr odpočtových míst byl nahodilý z důvodu nevyrovnané přípravy půdy s různou hrudovitostí).

Úvodem hodnocení je třeba konstatovat, že srážky ve sledované lokalitě, která bezprostředně navazuje na pozemky společnosti Lukra Lubenec (viz. příspěvek "Netradiční způsoby ochrany ozimé řepky proti slimáčkům a plzákům"), byly abnormálně vysoké. V období od 28.8. do 12.9.2002 činily cca 70 mm.

Z dosažených výsledků (tab. 1.) je jasně patrný vliv hrudovitosti jak na počet rostlin řepky na 1m2 tak i na výskyt slimáčků rodu Deroceras. Počet rostlin na m2 se lineárně snižuje s přibývajícím množstvím hrud, což potvrzují i výsledky statistického hodnocení při 95% hladině významnosti (graf č.1). Současně se zvyšuje procento napadených rostlin slimáčky. V případě var. 3 a 4, s velkou a extrémně velkou hrudovitostí, napadení dosahuje téměř 100%. Nejvýznamnější je celkový úbytek listové plochy v procentech (z 1m2), který se lineárně zvyšoval s přibývajícím množstvím hrud (viz. statistické hodnocení výsledku při 95% hladině významnosti - graf č.2).

Tab. 1: Podzimní bonitace porostů z12.10.2002 (poloprovozní pokus BOTEP Lubenec)

Vysvětlivky (platné pro všechny tabulky):

bonitace byla provedena z 1m2

% napadených rostlin počet napadených rostlin vyjádřen v procentech z 1m2

úbytek listové plochy v % planimetricky vypočítaný úbytek z celkového povrchu všech listů řepky na 1m2

Graf 1: Závislost počtu rostlin na množství hrud Graf 2: Závislost % poškození na množství hrud

Vztahem výskytu slimáčků, plzáků a přípravy půdy se v minulosti zabývali i jiní autoři, např. Voss (1997). Tento autor zjistil, že u bezorebných způsobů zpracování se četnost slimáčků zvyšuje úměrně k množství organických zbytků na povrchu půdy (graf č.3).

Graf 3: Početnost slimáčků vzávislosti na přípravě půdy (Voss 1997)

Pokusné plochy BOTEPu Lubenec byly ošetřeny přípravkem Marshal 25 EC (1l/ha) s neuspokojivým výsledkem (zejména v hrudovitých místech). Jinak účinný přípravek neměl očekávaný efekt z důvodu velké plochy povrchu pole v důsledku velké hrudovitosti. Proto je nezbytné dodržovat dobrou kvalitu přípravy půdy

Závěr a doporučení

Kvalita přípravy půdy pro setí má klíčový vliv na výskyt slimáčků. Při špatné přípravě sezvyšuje jejich tlak. Jde o slimáčky rodu Deroceras, kteří se vzhledem ke svojí velikosti mohou ukrývat kdekoliv na pozemku. Zjistili jsme, že napadení narůstá s hrudovitostí. To znamená, že základem správné ochrany proti slimáčkům je kvalitní příprava půdy. Při špatném zpracování půdy je aplikace limacidů jen málo účinná, a proto i neekonomická.

Použitá literatura

KLADIVA, B.: Informace o výskytu a škodlivosti slimáků v porostech ozimé řepky v části regionu severní Morava. In: Sborník Systém výroby řepky. 1995

KOŠŤÁL, Z.: Nepodceňujte výskyt slimáků. Zemědělský týdeník, č. 38, str. 7., 1999

PLACHKÁ, E., HAVEL, J., JUDLOVÁ, M.: Další zkušenosti se slimáčkem na řepce. In: Sborník Systém výroby řepky. 1997

ŠTRANC, P., VAŠÁK, J. Slimáček, aktuální škůdce řepky. In Sborník - Agricultura-Sciencia- Prosperitas - I.Intenzívní olejniny. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2001. s. 76-79.

VAŠÁK a kol.: Řepka. Agrospoj, Praha 2000

VOSS, M. CH. Einfluß einer reduzierten Bodenbearbeitung und Direktsaat auf das Auftreten von Ackerschnecken (Mollusca, Gastropoda), die Verunkrautung sowie den Befall mit der Wurzelhals- und Stengelfäule (Phoma lingam) in Winterraps. [Dissertation], Agrarwissenschafte Fakultät der Georg-August-Universität zu Göttingen. 1997

Kontaktní adresa

Ing. Přemysl Štranc, Katedra rostlinné výroby, ČZU vPraze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 Suchdol, tel. 224 38 2531, mobil. 603733550, e-mail: Stranc@af.czu.cz

Autoři děkují panu ing. Z. Benešovi za technickou pomoc při pokusech.