VLIV INTENZITY PĚSTOVÁNÍ NA KVALITU OZIMÉ PŠENICE

Influence of the growing intensity on quality of winter wheat

Oldřich Faměra, Ivana Capouchová, Radek Vavera

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

V pokusech s odrůdami ozimé pšenice Ebi (pekařská jakost E) a Estica (pekařská jakost C) byl hodnocen vliv intenzity pěstování - ekologický způsob a konvenční způsob (80, resp. 120 kg N.ha-1) na ukazatele technologické jakosti při různé výši výsevku (2,5 a 5,0 MKS.ha-1) a dvou termínech setí (13.9. a 14.10.1999). Vyšší intenzita pěstování se projevila zejména na vyšších hodnotách obsahu N-látek a mokrého lepku, výše výsevku se na hodnocených jakostních ukazatelích příliš neprojevila, při 2. termínu výsevu dosáhly hodnocené odrůdy mírně vyšších hodnot obsahu N-látek a mokrého lepku odrůda Ebi dosahovala lepších hodnot jakostních ukazatelů ve srovnání s Esticou.

Klíčová slova: pšenice, odrůdy, způsob pěstování, termíny setí, technologická jakost

Summary, keywords

In the field experiments with two varieties of winter wheat Ebi (quality group E) and Estica (quality group C) was evaluated influence of growing intensity - ecological growing system and conventional growing system (80 and 120 kg N.ha-1) on parameters of technological quality during different sowing rate (2,5 and 5,0 mill. seeds per ha) and two terms of sowing (13.9. and 14.10. 1999). At the higher intensity of growing were achieved higher values of protein content and wet gluten content in grain. Influence of used sowing rate on evaluated quality parameters was not important. At the 2nd term of sowing were achieved better results in protein and wet gluten content. Values of quality parameters of variety Ebi were better in comparison with variety Estica.

Keywords: wheat, varieties, system of growing, terms of sowing, technological quality

Úvod

Ukazatele technologické jakosti ozimé pšenice jsou do značné míry ovlivňovány průběhem povětrnostních podmínek v ročníku, odrůdou a agrotechnikou. Volbou vhodné odrůdy, intenzity pěstování i dalších agrotechnických opatření lze významným způsobem ovlivnit dosažení požadované jakosti pšenice a omezit případný nepříznivý vliv průběhu počasí.

Literární přehled

Odrůda ovlivňuje zejména kvalitu lepku, méně jeho kvantitu. Silně je ovlivněn sedimentační test, viskotest (číslo poklesu) i objemová hmotnost a další pekařsko-technologické vlastnosti (Pelikán, Rozsypal, 1993). Mezi obsahem mokrého lepku a obsahem N-látek je velmi úzký vztah, většinou statisticky velmi významný. Množství lepku mnoho nevypovídá o kvalitě a možnosti dalšího zpracování. Slabý lepek není schopný trvale udržet svoji strukturu a neumožňuje vytvořit pórovitou střídku optimální tvar výrobku. V pokusech se potvrdila významná pozitivní korelace mezi sedimentačním testem (SDS) a množstvím lepku v celozrnném šrotu. Při hodnocení čísla poklesu byly zjištěny významné genotypové rozdíly nejen ve vlhkých letech, ale během velmi krátkého období např. vlivem lokálních bouřek (Muchová, 2001).

Doplňujícím ukazatelem kvality lepkových bílkovin je gluten index (GI), která navazuje na stanovení lepku na přístroji glutomatic. Pokud se hodnota GI blíží 100, je lepek tuhý a má velkou rezistenci a malou elasticitu. Hodnoty pod 60 naznačují zvýšenou viskozitu lepku (Hubík, 1995).

Metody

V pokusu s odrůdami ozimé pšenice Ebi (jakostní skupina E) a Estica (jakostní skupina C) byl hodnocen vliv intenzity pěstování na ukazatele technologické jakosti při různé výši výsevku (2,5 a 5,0 mil. klíčivých zrn na 1 ha) a dvou termínech setí (13.9 a 14.10. 1999).

Pokusy byly vedeny na Pokusné stanici KRV AF ČZU Praha v Uhříněvsi. Stanice se nachází v řepařské výrobní oblasti, s produkční schopností 84 bodů, v nadmořské výšce 295 m. Maloparcelkové pokusy byly založeny metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních, při sklizňové ploše parcely 10 m2. Předplodinou byl jetel. Jakostní ukazatele odrůd Ebi a Estica jsme sledovali z ekologického (3. varianta) a intenzivního způsobu pěstování. U intenzivního způsobu pěstování byly dvě varianty hnojení: 1. varianta představovala celkovou dávku 80 kg N.ha-1, 2. varianta celkovou dávku 120 kg N.ha-1. U obou odrůd a všech variant byl po sklizni stanoven obsah N-látek v sušině zrna, obsah mokrého lepku v sušině, gluten index, číslo poklesu, obsah popela a sedimentační test (SDS).

Výsledky a diskuze

Výsledky hodnocení vlivu různé intenzity pěstování na vybrané ukazatele technologické jakosti v sušině zrna sledovaných odrůd ozimé pšenice ve vztahu k hustotě setí a době výsevu jsou uvedeny v tab. 1 a 2.

Z hodnocení vlivu intenzity pěstování je zřejmé, že 3. varianta (ekologický způsob) ve srovnání s oběma intenzivními variantami dosáhla nižších hodnot obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Hodnoty Gluten Indexu byly naopak u ekologické varianty mírně vyšší. Číslo poklesu dosahovalo u intenzivních variant mírně vyšších hodnot, na obsahu popela a SDS-testu se vliv intenzity pěstování výrazněji neprojevil.

Výše výsevku se na hodnotách sledovaných jakostních ukazatelů rovněž výrazněji neprojevila. Mírně vyšších hodnot obsahu N-látek a mokrého lepku dosáhly hodnocené odrůdy při 2. termínu výsevu (14.10.), naproti tomu hodnoty Gluten Indexu, SDS-testu, obsahu popela a zejména čísla poklesu byly při 2. termínu výsevu nižší ve srovnání s 1. termínem (13.9.).

Z hodnocených odrůd se odrůda Ebi (jakostní skupina E) vyznačovala ve srovnání s Esticou (jakostní skupina C) vyššími hodnotami sledovaných jakostních ukazatelů (obsahu N-látek, mokrého lepku, Gluten Indexu, SDS-testu i čísla poklesu).

Tab. 1 Vliv různé intenzity pěstování na ukazatele technologické jakosti zrna ozimé pšenice (Uhříněves - sklizeň 2000, 1.výsev - 13.9. 1999)

Závěr (praktické doporučení)

Vyšší intenzita pěstování se projevila zejména zvýšením obsahu N-látek a mokrého lepku. Výše výsevku se na hodnocených jakostních ukazatelích příliš neprojevila. Při 2. termínu výsevu dosáhly hodnocené odrůdy mírně vyšších hodnot obsahu N-látek a mokrého lepku. Odrůda Ebi potvrdila svoji vysokou potravinářskou jakost. Přestože odrůda Estica dosahovala v řadě potravinářských ukazatelů srovnatelných hodnot (obsah N-látek a obsah lepku, číslo poklesu) s odrůdou Ebi, v kvalitativním hodnocení lepku nedosahovala požadovaných parametrů.

Tab. 2 Vliv různé intenzity pěstování na ukazatele technologické jakosti zrna ozimé pšenice (Uhříněves - sklizeň 2000, 2. výsev - 14.10. 1999)

Použitá literatura

Hubík, K.: Hodnocení jakosti pšenice ze sklizně 1995. Obilnářské listy, Výzkumný ústav zemědělský, Kroměříž, 3, 1995, 6, s. 92 - 97

Muchová, Z.: Faktory ovplyvňujúce technologickú kvalitu pšenice a jej potravinárske využitie. Slovenská poľnohospodárska univerzita, Nitra, 112 s.

Pelikán, M. - Rozsypal, R.: Termín setí ve vztahu k jakosti a výnosu zrna ozimé pšenice. Rostl. Výr., Praha, 39, 1993, 8, s. 679 - 685

Kontaktní adresa

Ing. Oldřich Faměra, CSc.,

Česká zemědělská univerzita, katedra rostlinné výroby, 165 21 Praha 6 - Suchdol,

Tel.: 02/2438 2640, fax 02/2438 2535, e- mail: famera@af.czu.cz

Projekt byl řešen v rámci výzkumného záměru MŠMT 412100002 “Stabilizující a omezující faktory tvorby výnosu a jakosti rostlinné produkce”.