Vliv mělkého zpracování půdy na některé fyzikální vlastnosti půdy a výnos pšenice ozimé, ječmene jarního a hrachu setého

Influence of shallow tillage on soil physical properties and yield of winter wheat, spring barley and spring pea

Vliv mělkého zpracování půdy na některé fyzikální vlastnosti půdy a výnos pšenice ozimé, ječmene jarního a hrachu setého

Jan MIKULKA, Vítězslav ŠKODA

KOPRA AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Z tříletého pozorování vyplývá, že půdoochranné technologie založené na mělkém kypření (systém 2 podmítek) nezhoršují fyzikální vlastnosti půdy a při odpovídající regulaci plevelů jsou výnosově srovnatelné s konvenčními technologiemi.

Půdoochranné zpracování půdy, fyzikální vlastnosti, pšenice ozimá, ječmen jarní, hrách setý.

Summary, keywords

3 years of research have shown, that conservation technologies using shallow tillage (minimum tillage) doesn´t worsen soil physical properties and with adequate weed control can produce yields comparable to conventional technologies.

Conservation tillage, soil physical properties, winter wheat, spring barley,spring pea

Introduction - Úvod

V posledním desetiletí došlo k rozvoji minimalizačních a půdoochranných technologií, při kterých je orba nahrazena mělkým kypřením (systém 2 podmítek) a nebo je zpracování půdy zcela vynecháno - technologie přímého setí. Úspěšnost těchto technologií je závislá na půdním druhu, klimatických podmínkách, osevním postupu, rozvoji škodlivých činitelů i konkrétní pěstované plodině.

Methods - Metody

V roce 1999 byl v ZD Bechlín založen na Regosolu (drnová půda) poloprovozní pokus sledující vliv zpracování půdy na výnosotvorné prvky a výnos pšenice ozimé, ječmene jarního a hrachu setého. Vzhledem k tomu, že se jedná o písčitohlinitou půdu s nízkým obsahem humusu tzn. s nízkou vododržností, jsou výnosy plodin v této lokalitě závislé především na úhrnu a rozdělení srážek.

Byly porovnávány 2 půdoochranné technologie založené na mělkém kypření (1. mělké kypření + radličkový secí stroj Horsch Concord, 2. mělké kypření + kotoučový secí stroj John Deere) s 3. konvenční technologií (podmítka, orba, + secí kombinace rotační brány a botková sečka Amazone. Výnosotvorné charakteristiky byly sledovány na ploše 1 m2 ve 4 opakováních. Výnos byl zjišťován sklizní celých parcel (cca 30 arů).

Současně byly u subvariant ozimé pšenice 3 krát za vegetaci (podzim, jaro, léto) ve 3 hloubkách (0-0,1 m, 0,1-0,2 m, 0,2-0,3 m) pozorovány fyzikální vlastnosti půdy (objemová hmotnost redukovaná, momentální vlhkost v % obj.) a 2 krát za vegetaci (podzim, jaro) měřen penetrometrický odpor půdy až do hloubky 40 cm.

Results - discussion - Výsledky - diskuse

V průměru 3 let byly všechny 3 varianty výnosově vyrovnané u pšenice ozimé i jarního ječmene. K podobným závěrům u pšenice ozimé došli také Procházková, Dovrtěl (2000). U hrachu setého výnos u 2. varianty zaostává za ostatními 2 variantami zpracování půdy. Celkově nízké výnosy

hrachu byly způsobeny nízkým úhrnem srážek a vysokými ztrátami při sklizni, protože porosty byly značně polehlé a u varianty 2 i silně zaplevelené.

Tab. 1: Průměr výnosů za roky 2000, 2001, 2002 (t/ha)

Mezi jednotlivými variantami zpracování půdy nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v objemové hmotnosti půdy. K podobným závěrům dospěli také Suškevič (1994), Kováč, Žák (1999). Nejvyšších hodnot 1,45 - 1,55 (1,60) g. cm-3 bylo dosaženo v hloubce 0,1 - 0,3 m. Bowen (1981) udává kritické hodnoty pro růst kořenů v hlinitopísčité půdě až na hranici 1,85 g.cm-3

Při podprůměrném úhrnu srážek byla zaznamenána vyšší momentální vlhkost půdy na půdodochranných variantách, zejména variantě 1. Rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vyšší vlhkost půdy na půdoochranných variantách pozorovali i Kováč, Žák (1999).

Hodnoty penetrometrického odporu půdy dosahovaly vyšších hodnot u půdoochranných variant. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny ve 3. roce měření v rozmezí hloubek 0,20 - 0,28 m. Penetrometrický odpor do hloubky 20 cm nepřesahoval 2 MPa a do 30 cm jen výjimečně přesahoval hodnotu 3 MPa. Martino, Shaykevich (1994) uvádějí kritickou hranici pro růst kořenů v rozmezí 2-3 MPa, Ethlers et al. (1983) dokonce až 3,6 MPa.

References - Použitá literatura

Bowen,H.D. 1981. Alleviating mechanical impedance. Modifying the root environment to reduce crop stress (Arkin, G.F., Taylor, H.M.): 18-57. ASAE Monograph No. 4.ASAE, St, Joseph, Mochigan

Ethlers, W., Kopke,U., Hesse, F., Bohm,W. 1983. Penetration resistence and root-growth of oats in tilled and untilled loes soil. Soil Till. Res. 3, 261-275.

Kováč, K., Žák, Š. 1999. Vplyv roznych sposobov obrábania pody na jej fyzikálne a hydrofyzikálne vlastnosti. Rostl. Výr. 45:359-364.

Martino, D.L., Shaykewich, C.F. 1994. Root penetration profiles of wheat and barley as affected by soil penetration resistence in field conditions. Can. J. Soil Sci. 74: 193-200.

Procházková, B., Dovrtěl, J. 2000. Vliv různého zpracování půdy na výnosy ozimé pšenice. Rostl. Výr. 46:437-442.

Suškevič, M. 1994. Vliv půdoochranných technologií na fyzikální vlastnosti černozemní půdy. Rostl. Výr. 40: 401-406.