VLIV MOŘENÍ OSIVA NA ZDRAVOTNÍ STAV A VÝNOS ŘEPKY OZIMÉ

Seed treatment effect on health and yield of winter oilseed rape

Petr Baranyk1, Jan Kazda2

Česká zemědělská univerzita v Praze, 1 Katedra rostlinné výroby,

2 Katedra ochrany rostlin

Souhrn

V roce 2000/01 byl založen pokus, kde byla ověřována účinnost mořidel Promet CS, Cosmos a Chinook 200 FS a jejich kombinace s aplikací přípravku Nurelle D. Sledován byl především vliv na poškození způsobené dřepčíky rodu Phyllotreta. Přestože byla zjištěna vysoce statisticky průkazná účinnost podzimní ochrany u některých zkoušených variant, ve výnosu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. To však mohlo být způsobeno mimořádně příznivým průběhem počasí v tomto období, kdy porost řepky dokázal podzimní poškození na pokusných lokalitách kompenzovat během vegetace.

Klíčová slova: ozimá řepka, moření, podzimní ochrana, dřepčíci rodu Phyllotreta

Summary, keywords

Seed treatment testing (Promet CS, Cosmos, Chinook 200 FS and its combination of Nurelle D spraying) was carried out in 2000/01. Influence on cabbage flea beetle damage was observed especially. Despite very evidential statistic efficiency of autumn treatment on some tested variants, there were observed no significantly differences in yield. It could be caused by extraordinary favourable weather in this season, when oilseed rape compensates autumn damage on the trial sites during the vegetation period.

Keywords: winter oilseed rape, seed treatment, Cabbage flea beetle (Phyllotreta spp.)

Úvod

Ozimá řepka patří bezesporu mezi tržně nejúspěšnější plodiny současného českého zemědělství. Její plochy v ČR v posledních letech přesahují 300 tisíc ha a na mnoha zemědělských podnicích je její zastoupení v osevním postupu výrazně větší, než obvykle doporučovaných 12,5 %. To s sebou přináší stále větší tlak chorob a škůdců, jehož eliminace sice zatěžuje ekonomiku pěstování této plodiny, nicméně bez vhodné ochrany si pěstování řepky lze představit již jen stěží.

Literární přehled

Jednou z možností ochrany při vzcházení a v nejranějších vývojových fázích řepky je moření osiva. V pěstitelsky méně vhodných teplejších oblastech je zejména z hlediska přezimování a výskytu některých škůdců a chorob větší riziko než v obvyklých a pro řepku optimálních středních a vyšších polohách typu vysočin (Baranyk, Filípek 1999).

Rotrekl (2000) uvádí, že insekticidní moření neovlivňuje energii klíčení či klíčivost a nepůsobí stimulačně tak, jak je známo u některých jiných plodin (kukuřice, slunečnice, vojtěška). Insekticidní moření osiva řepky nelze využívat k regulaci početnosti slimáčků či housenic pilatky řepkové, protože tito škůdci s minimálním úhynem dokáží během krátké doby zničit rostliny řepky z mořeného osiva obdobně jako z nemořeného. Ochrana vzcházející řepky mořením osiva proti některým dalším škůdcům (dřepčíci rodu Phyllotreta a Psylliodes, krytonosci rodu Ceutorrchynchus apod.) je významná pouze za příznivého průběhu povětrnostních podmínek pro aktivitu škůdců a nepříznivého počasí pro růst řepky v raných fázích jejího vývoje, tj. za teplého a suchého počasí.

Ve většině států západní Evropy se ozimá řepka běžně moří a tamní pěstitel se s nemořenou odrůdou setká prakticky pouze na vlastní výslovné přání, což bývá velmi výjimečné. V ČR je situace téměř opačná a donedávna se u nás většina řepky nemořila. Tento stav se však dynamicky mění ve prospěch mořeného osiva (Baranyk 2001, ústní sdělení).

Metody

V roce 2000 byl založen maloparcelkový pokus na dvou lokalitách nedaleko Prahy - v Praze - v Uhříněvsi a v Červeném Újezdě (okr. Kladno). Cílem pokusu bylo ověřit účinnost různých forem ochrany ozimé řepky v podzimním období a zjistit ekonomickou návratnost různých typů ochrany. Sledován byl především výskyt dřepčíků rodu Phyllotreta Na pokusné stanici ČZU Praha - Uhříněves byla pokusná plocha zařazena bezprostředně po pěstované řepce, aby pravděpodobnost výskytu škůdců byla co možná největší. V Červeném Újezdě byl pokus zařazen do běžného osevního postupu.

Období srpen 2000 až červen 2001 byl průběhem počasí pro řepku mimořádně příznivý. Po zasetí sice následovala delší suchá perioda, podzim byl však dlouhý, teplý, později i vlhký. Do zimy vstupovaly porosty řepky silné, místy až přerostlé. Mírná zima je nepoškodila a až do června bylo dostatek pravidelných srážek. Vlhké počasí pouze protáhlo sklizeň a způsobilo někdy nečekaně vysoké ztráty.

Pokus byl zaset odrůdou Zorro 25.8. (Uhříněves ) a 28.8. 2000 (Červený Újezd) v 8 variantách, každá ve 4 opakováních. Počet vysévaných semen byl 80 semen na 1m2 . Ve všech variantách byla použita stejná partie osiva. K namoření byla tato partie dodána distributorům mořidel.

V pokuse byla ověřena účinnost třech insekticidních mořidel: Promet 400 CS (ú.l. furathiocarb), Cosmos (ú.l. fipronil) a nového mořidla Chinook 200 FS (ú.l. imidacloprid&beta-cyfluthrin). Osivo bylo namořeno distributory mořidel, dle jejich vlastních metodických postupů. V pokuse byla také zkoušena alternativní možnost podzimní ochrany řepky postřiky přípravkem Nurelle D (ú.l. chlorpyrifos, cypermethrin) ve dvou termínech (1 - 2 list, 3 - 4 list řepky). Insekticid byl aplikován na porost vzešlý z nemořeného osiva a z mořeného osiva přípravkem Cosmos.

Jedna varianta byla zakryta průhlednou netkanou textilií, která dokonale bránila náletu škůdců. Zakrytím se mělo zcela zabránit výskytu sledovaných škůdců. Výsledky týkající se výnosu zjištěné na této variantě je však nutno porovnávat pouze orientačně s ostatními výsledky vzhledem k odlišným teplotním a vlhkostním podmínkám pod fólií.

Přehled zkoušených variant:

Hodnocení účinnosti ochrany proti škůdcům poškozující listy - převážně dřepčíci Phyllotreta.

Hodnocení bylo provedeno 14.9., 11.10. a 12.10. 2000.

Při každém hodnocení jsme zjistili počet zdravých, mírně poškozených a vážně poškozených rostlin na čtyřech 0,25 m2 velkých plochách každého opakování. Na každé lokalitě byly tedy hodnoceny 4 m2 v každé variantě. Ze zjištěných údajů se vypočítal koeficient napadení podle vzorce

,

Kde x je počet mírně poškozených rostlin

y je počet silně poškozených rostlin

z je celkový počet rostlin

Vyšší hodnota vypočítaného koeficientu odpovídá většímu a závažnějšímu výskytu poškozených rostlin.

Pokusy byly sklizeny maloparcelkovým kombajnem a zjištěné hmotnosti přepočítány na 12 % vlhkost.

Ke statistickému vyhodnocení bylo použito analýzy variance, Tukey test. Zpracováno programem UPAV.

Výsledky

Vývoj rostlin na hodnocených lokalitách byl rozdílný. Na lokalitě Uhříněves byl dostatek vláhy a vývoj byl rychlejší než na lokalitě Červený Újezd, kde bylo méně vlhkosti v půdě. Výskyt škůdců byl přibližně stejný na obou lokalitách. Výskyt dřepčíků rodu Phyllotreta byl poměrně vysoký, ale ani bez ochrany by nezpůsobil kalamitní poškození řepky.

Hodnocení účinnosti mořidel při vzcházení 14.9.2000 (graf. 1,2)

Mořidla Promet a Cosmos byla přibližně stejně účinná, výrazně účinnější bylo mořidlo Chinook.

Statistické vyhodnocení:

Účinnost přípravku Chinook je statisticky průkazně vyšší než přípravků ostatních na hladině významnosti 95 %.

Všechna mořidla zvýšila počet vzcházejících rostlin proti kontrolám, výrazněji Cosmos a Chinook než Promet.

Statistické vyhodnocení:

Pouze mořidlo Chinook statisticky průkazně zvýšilo počet vzešlých rostlin proti kontrole na hranici významnosti 90%.

Hodnocení účinnosti podzimní insekticidní ochrany 11.10. a 12.10 2000 (graf.3)

Poškození dřepčíky již doznívalo, objevil se hrubý žír pravděpodobně od housenek osenic. Účinek mořidel prakticky odezněl. Pouze Chinook ještě projevoval významnější účinek proti škůdcům. Výrazně nižší poškození rostlin bylo zjištěno při včasné aplikaci přípravku Nurelle D ve fázi 1 - 2 listů , zvláště u rostlin vzešlých z namořeného osiva přípravkem Cosmos. Aplikace Nurellu při 3 - 4 listech byla již příliš pozdní a její účinek byl nejslabší ze všech variant ošetřených postřikem.

Statistické vyhodnocení:

Nejúčinnější varianta Cosmos + Nurelle D ve 1-2 listech má statisticky průkaznou vyšší účinnost proti všem variantám na hladině významnosti 99 %. Samotný postřik Nurellu D má statisticky vyšší účinek proti kontrole a mořidlu Promet na hladině významnosti 95%.

Výnos (graf 4).

Po vyhodnocení výnosů nebyla zjištěna souvislost s intenzitou napadení škůdci v podzimním období a výnosem. Výnos jednotlivých variant a opakování byl mírně kolísavý a bez podstatných rozdílů.

Statistické vyhodnocení:

Rozdíly ve výnosech jsou statisticky nevýznamné i na hladině významnosti 90 %.

Diskuse

Z našich zatím jen jednoletých výsledků vyplývá, že poškození rostlin způsobená dřepčíky rodu Phyllotreta snižují během vzcházení všechna zkoušená mořidla. Zvláště závažně poškozených rostlin výrazně ubylo. Nejvyšší účinek prokázalo mořidlo Chinook 200 FS, které mělo proti ostatním zkoušeným mořidlům nejdelší reziduální účinek.

V pozdějším období jsou však proti podzimním škůdcům včetně krytonosce zelného účinnější postřiky zkoušeným přípravkem Nurelle D provedené v období 1 -2 pravých listů, ale nejpozději v poslední dekádě září (tj. asi 5 - 6 týdnů po zasetí). Pozdní aplikace postřiků má výrazně nižší účinek. Nejspolehlivější účinek byl zjištěn u kombinace mořidlo + postřik. Během celého pokusu nebyla nikde zjištěna souvislost mezi výskytem podzimních škůdců a výskytem houbových chorob.

Přestože jsme zjistili vysoce statisticky průkazný účinek některých variant ochrany v podzimním období, nebyla zjištěna souvislost mezi intenzitou napadení škůdci v podzimním období a výnosem, který je ovlivněn jen velmi málo - statisticky neprůkazně.

Dle našeho názoru bylo počasí v minulém pěstitelském roce tak pro řepku příznivé, že řepka dokázala značně kompenzovat ztráty vzniklé škůdci. Výskyt škůdců nebyl ani na jedné pokusné lokalitě kalamitní a byl použit relativně vysoký výsevek 80 semen na 1 m2. To patrně způsobilo, že škůdci porosty řepky na podzim v kontrolních variantách výrazně nepoškodili a proto nebyl ovlivněn ani výnos.

Z ekonomického vyhodnocení ochranných opatření (graf 5) vyplývá, že nejvíce účinné zásahy jsou také nejdražší. Vzhledem k zjištěnému výnosu nebyla v roce 2001 ochranná opatření na našich lokalitách ekonomická. Jedná se však o jednoleté výsledky v sezóně, která byla pro růst řepky mimořádně klimaticky příznivá.

Závěr (praktické doporučení)

Jedním z předpokladů dosažení vysokého výnosu je založit v podzimním období silné, přiměřeně husté porosty řepky. To však mohou znemožnit v některých letech a na některých lokalitách škůdci, kteří mohou poškozovat řepku téměř od zasetí až do zámrazu. Zvláště při snižování výsevku mohou být škody závažné. Proto je možno doporučit v podzimním období vysévat mořené osivo, zvláště u hybridního osiva, kde moření představuje jen zlomek nákladů na osivo. Nejlepší mořidla zajistí účinnou ochranu maximálně 3 - 5 týdnů po zasetí. Pokud se projeví po tomto období výskyt některých škůdců, je nutné nákladněji aplikovat insekticidy postřikem, pokud hrozí závažné poškození porostu. Je třeba zdůraznit, že pokud není možno aplikovat postřik včas (do 2-3 pravých listů), je lépe ho již bezdůvodně neprovádět. Účinek neodpovídá vynaloženým nákladům. Postřik je samozřejmě nutný, pokud se zjistí silnější výskyt osenic, dřepčíka olejkového nebo nějakých jiných škůdců. Mírnější poškození však dokáže porost řepky při příznivém průběhu počasí kompenzovat.

Použitá literatura

Baranyk P.: Osobní sdělení na základě údajů agronomické služby SPZO, 2001.

Baranyk P., Filípek I.: Budeme mořit osivo řepky? Úroda, 7/1999, s. 25.

Rotrekl J.: Moření osiva ozimé řepky před živočišnými škůdci. Farmář, ročník 6, 1/2000, s. 22-23.

Kontaktní adresa

Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., e - mail: baranyk@af.czu.cz

Česká zemědělská univerzita v Praze, AF, Katedra rostlinné výroby, 165 21 Praha 6 - Suchdol