VLIV NÍZKÝCH TEPLOT NA TVORBU VÝNOSU VYBRANÝCH ODRŮD KVĚTÁKU PRO RANOU SKLIZEŇ

Influence of low temperature upon yield formation of representative cauliflower cultivars for early harvest

Josef Duffek, Helena Hniličková

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra zahradnictví

Souhrn

Do pokusů byly zařazeny hybridní odrůdy květáku Opaal, Ambition, Siria, Fremont a Spacestar. Cílem pokusů bylo zhodnotit citlivost a reakci rostlin uvedených odrůd květáku na teplotní stav prostředí. Z pokusů vyplývá, že nejcitlivější odrůdou na nízké teploty z hlediska předčasného zakládání květních orgánů je odrůda Opaal, méně Siria. I u dalších odrůd je citlivost na nízké teploty v přímé korelaci s délkou vegetační doby až na určitou výjimku u odrůdy Ambition. Požadavek na sumu průměrných denních teplot je u jednotlivých odrůd i přes různé výkyvy denních teplot poměrně vyrovnaný.

Klíčová slova: květák, Brassica oleracea var.botrytis L., odrůdy, teplotní stres

Summary

Into the experiment were included the following hybrid varieties of cauliflower - Opaal, Ambition, Siria, Fremont and Spacestar. The aim of the experiments was to evaluate sensibility and reaction of plants to temperature state of the environment. It results from the experiments that the most sensible variety for low temperatures, as the precocious forming of floral organs is concerned, is variety Opaal followed by variety Siria. Also with other varieties the sensibility to low temperatures is in correlation to the length of vegetative period except the variety Ambition. Despite various variations of daily temperatures the demand for the sum of average daily temperatures is quite balanced for individual varieties.

Keywords: cauliflower, Brassica oleracea var. botrytis L. varieties, temperature stress

Úvod

Ranost sklizně květáku je, vedle geneticky daných vlastností odrůdy, výrazně ovlivňována podmínkami prostředí. Pěstitel může ovlivňovat úroveň hnojení a výživy, doplňkovou závlahou obsah vody v půdě a termín výsadby. Úsilí o co nejranější sklizeň je, podobně jako u ostatních zelenin, naplňováno předpěstováním kvalitní sadby a její co nejranější výsadbou na trvalé stanoviště. Intenzita růstu a tvorby výnosu je pak určována především teplotními podmínkami. U květáku, kde je konzumním orgánem zdužnatělá květní růžice, vystupují do popředí i teplotní podmínky, které se podílejí na diferenciaci generativních orgánů na vegetačním vrcholu. Jak uvádí Wiebe (1972, 1983) teploty 7 až 12°C vyvolávají jarovizaci v nejkratším období 8 dnů a se stoupající teplotou se do 22°C zvyšuje tvorba sušiny, plocha a počet listů. Rané odrůdy s krátkou dobou vegetace působením nízkých teplot urychlují vývoj, což má za následek předčasnou tvorbu růžic. S ohledem na nedostatečnou listovou plochu, jsou však tyto růžice malé, tržně nerealizovatelné.

Metody

Pro pokusy, založené na pokusné stanici AF v Praze - Troji, byly použity hybridní odrůdy Opaal, Ambition, Siria, Fremont a Space star, deklarované dodavateli osiv jako velmi rané, polorané až univerzální. Osivo bylo vyseto 20. - 22.2., rostliny byly přepichovány 8.3. - 11.3. do sadbovačů o velikosti buněk 50 x 50 mm. Předpěstovaná sadba byla vysazena na pokusný pozemek v trojnásobném opakování 5.4. a v r. 2001 10.4. Před výsadbou bylo na pozemek aplikováno základní hnojení ve formě NPK (12,12,12) v dávce 700 kg.ha-1. V průběhu vegetace byl pozemek podle potřeby zavlažován a rostliny 19.4. a v r. 2001 4.5. dávkou dusíku 40 kg.ha-1. Porost byl udržován v bezplevelném stavu mechanicky. Květák byl sklízen postupně ve 3 - 4 denních intervalech a sklizených růžic zbavených listů byla individuálně sledována hmotnost.

Výsledky

Ve třech pokusných letech (1999 - 2001), které se výrazně teplotně lišily, byly vyhodnoceny výsledky uvedené v Tab.1. Z výsledků vyplývá, že u nejranější odrůdy Opaal byly sklízeny první rostliny po 51 až 64 dnů vegetace na trvalém stanovišti. Pokud tuto dobu srovnáváme se sumou průměrných denních teplot, byla nejvyšší u rostlin s vegetační dobou 64 dnů. Největší počet dnů sklizně byl u rostlin, kde byla nejkratší vegetační doba do první sklizně. Zde také byl dosažen nejvyšší výnos v přepočtu na m2. V roce 2001 byla srovnatelná sklizeň pouze 48 % nejvyšší sklizně v r. 2000. Tuto situaci zřejmě způsobily nízké teploty po výsadbě rostlin, kdy po dobu 10 dnů byla průměrná denní teplota pouhých 5,0°C. Vyhodnocené sumy průměrných denních teplot se liší pouze o 13 %, což je údaj, který se týká výjimečně chladného období.

Odrůda Siria vykazovala v našich podmínkách délku vegetační doby v rozpětí 59 - 69 dnů. Ve vyhodnocené teplotní sumě do první sklizně výrazněji převyšoval potřebu rok 2000, a to ve srovnání s r.1999 o 39 %. Pokud sledujeme výnosové ukazatele bylo dosaženo nejvyššího výnosu v r. 2000. Výnos v nejchladnějším roce 2001 byl nižší o 32 %. U odrůdy Ambition se pohybovala vegetační doba do první sklizně od 71 do 76 dnů. Z vyhodnocených údajů sumy průměrných denních teplot vyplývá poměrně velká vyrovnanost. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším údajem je pouze 14,3°C, což představuje 14 %. U této odrůdy byly také dosaženy relativně vyrovnané sklizně a rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší sklizní byl pouze 12 %.

U univerzální odrůdy Fremont je možno hodnotit jako výjimečný rok 1999. Pokud srovnáváme další dva pokusné ročníky a hodnotíme délku vegetační doby, sumy denních teplot a dobu sklizně je zde patrná určitá vyrovnanost, i když se oba ročníky teplotně výrazně lišily. Dubnové chladné počasí se projevilo prodloužením vegetační doby o 8 dnů a podílem na snížení výnosu o 12 %.

Odrůda Spacestar byla ze sledovaných odrůd nejpozdnější s vegetační dobou od výsadby do první sklizně 78 - 90 dnů. Vyhodnocené sumy průměrných denních teplot se lišily pouze v rozpětí 6 % , výnosy v rozpětí 23 %. V průměru tří pokusných let byl u této odrůdy dosažen nejvyšší výnos na m2, a to 1903 g.

Diskuse

V průběhu tří pokusných let, jejichž teplotní podmínky se značně lišily (Tab.2) bylo možno sledovat reakci odrůd květáku na teplotní zvláštnosti. Z agrotechnických opatření se pouze v r. 2001 lišil termín výsadby s ohledem na nepříznivé počasí a byl posunut až na den 10.4., což mělo i určitý vliv na velikost sadby. Z teplotních ukazatelů byla pro lepší orientaci vyhodnocena suma průměrných denních teplot, která, jak je zřejmé z přiložených tabulek, by mohla přispět k lepšímu určení předpokládaného termínu sklizně.

Ve vývoji rostlin květáku a diferenciaci základů růžic mají výrazný vliv teploty koncem předpěstování sadby a zvláště po výsadbě rostlin na trvalé stanoviště. Podle údajů Wieba (1972, 1983) je iniciace květů vyvolána již během 8 dnů, což se projevilo i v našich pokusech, zvláště u nejranější odrůdy Opaal. Úroveň založení květních orgánů odeznívá i v délce období sklizně. S ohledem na dobu trvání studeného dubnového počasí, se doba sklizně u odrůdy Opaal zkrátila z obvyklých 14 až 21 dnů na 7 dnů. Velikost a tržní hodnota tohoto květáku však byla velmi nízká. Obdobně tomu bylo i u rané odrůdy Siria (Tab.3). U pozdních odrůd Fremont a Spacestar dochází při nižších teplotách na počátku vegetace a při vyšší teplotě v době konzumního dozrávání květáku, ke zkrácení období sklizně.

Tabulka 1: Termíny prvních sklizní vybraných odrůd květáku a sumy průměrných denních teplot v jednotlivých pokusných letech

Odrůda

Rok

Termín první sklizně

Počet dnů od výsadby do sklizně

Suma teplot do 1. sklizně

Počet dnů sklizně

Suma teplot období sklizně

Sklizeň v g.m-2

-

1999

31.5.

55

746,0

14

214,8

1134

Opaal

2000

26.5.

51

778,5

24

456,3

1206

-

2001

14.6.

64

846,1

7

116,6

583

-

1999

17.6.

73

1022,1

14

228,6

1640

Ambition

2000

15.6.

71

1165,0

11

216,1

1692

-

2001

25.6.

76

1044,4

14

283,1

1510

-

1999

3.6.

59

805,9

14

235,3

1735

Siria

2000

13.6.

69

1122,0

16

297,6

1821

-

2001

18.6.

68

931,6

10

175,5

1229

-

1999

3.6.

59

805,9

14

235,3

1834

Fremont

2000

19.6.

75

1230,0

7

144,7

1646

-

2001

5.7.

83

1224,4

7

140,1

1455

-

1999

1.7.

80

1253,0

7

154,7

2173

Spacestar

2000

22.6.

78

1313,9

11

186,9

1858

-

2001

9.7.

90

1327,5

3

57,0

1679

Tabulka 2: Teploty v průběhu vegetace v jednotlivých pokusných letech

Měsíc

Rok 1999

Rok 2000

Rok 2001

Průměrná teplota °C

Odchylka od normálu °C

Průměrná teplota °C

Odchylka od normálu °C

Průměrná teplota °C

Odchylka od normálu °C

Duben

10,5

+1,2

12,9

+3,6

8,7

-0,6

Květen

15,6

+1,4

17,1

+2,9

16,3

+2,1

Červen

16,9

-0,6

19,7

+2,2

16,1

-1,4

Tabulka 3: Průběh sklizní květáku v přepočtu na 1 m2

Odrůda Opaal

Pokusný rok

Pořadí sklizně

1.

2.

3.

4.

5. + 6.

Celkem

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

1999

108

0,4

361

1,0

371

1,1

205

0,6

89

0,2

1134

3,3

2000

136

0,5

94

0,4

258

0,6

473

0,8

245

0,7

1206

3,3

2001

503

2,7

58

0,4

22

0,1

-

-

-

-

583

3,2

Odrůda Ambition

-

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

1999

518

0,8

792

1,5

330

0,7

----

1640

3,0

2000

481

0,9

696

1,5

419

1,0

96

0,3

--

1692

3,7

2001

105

0,4

131

0,5

442

0,8

363

0,7

469

1,0

1510

3,4

Odrůda Siria

-

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

1999

276

0,6

436

0,9

399

0,8

492

0,9

132

0,3

1735

3,5

2000

171

0,3

157

0,3

436

0,9

955

1,5

102

0,2

1821

3,2

2001

331

0,8

414

0,8

336

0,7

148

0,7

-

-

1229

3,0

Odrůda Fremont

-

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

1999

367

0,5

539

0,5

403

0,8

438

0,7

87

0,2

1834

2,9

2000

126

0,2

404

1,0

920

1,8

196

0,3

-

-

1646

3,3

2001

159

0,4

1142

2,6

154

0,5

-

-

-

-

1455

3,5

Odrůda Spacestar

-

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

H

P

1999

1930

2,8

0,4

-

-

-

-

-

-

-

2173

3,2

2000

231

0,6

1268

2,0

162

0,4

197

0,3

-

-

1858

3,3

2001

1171

2,9

508

0,7

-

-

----

1679

3,6

Závěr (praktické doporučení)

Nejcitlivější na nízké teploty jsou nejranější odrůdy květáku, které pak vytvářejí malé, nekvalitní růžice. Požadavky na teploty, vyjádřené sumou průměrných denních teplot, jsou poměrně vyrovnané. Sledováním průměrných denních teplot je možno lépe odhadnout předpokládaný termín sklizně. U velmi raných odrůd je možno doporučit, s přihlédnutím k vývoji počasí, pozdnější termín výsadby k dosažení kvalitní sklizně.

Použitá literatura

Wiebe,H.J.: Zur Vorblüherbildung von Blumenkohl. Gemüse (München), 19, str. 354 -356, 1983.

Wiebe,H.J.: Wirkung der Temperatur auf Qualität und Erntedauer von Blumenkohl. Gemüse (München), 10, str. 34 -37, 1972.

Kontaktní adresa

Prof. Ing. Josef Duffek, CSc.,

Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta, katedra zahradnictví, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, 165 21, Česká republika,

Tel.: 02/2438253

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info