Vliv přírodních podmínek na ekonomiku výroby mléka

Petr Kopeček

VÚŽV Praha - Uhříněves

Vlivů působících na ekonomiku výroby mléka je celá řada. Mezi nejpodstatnější lze zařadit úroveň dojivosti, výživy a krmení, zdravotní stav dojnic, plemennou příslušnost, použitou technologii atd. Jistě bude zajímavé posoudit ekonomiku výroby mléka také z hlediska výrobních oblastí, ve kterých podniky hospodaří. Dalo by se předpokládat, že směrem k horším přírodním podmínkám budou náklady na výrobu vyšší a tudíž bude horší i ekonomika. Je však skutečně tomu tak ? Tento problém je třeba poodhalit.

V rámci periodického šetření ekonomiky výroby mléka, prováděného skupinou ekonomiky hospodářských zvířat ve VÚŽV v Praze-Uhříněvsi, byl sledován vedle úrovně nákladů, zpeněžování a rentability výroby mléka i ekonomický projev přírodních podmínek, ve kterých jednotlivé podniky hospodaří. Přírodní podmínky charakterizuje cena půdy v Kč za m2. Ta byla hlavním třídícím kritériem. Statistickou jednotkou byl podnik (ZD, a.s. apod.).

Sledovaný soubor 117 zemědělských podniků reprezentoval v roce 1999 výsledky od 55 725 dojnic (9,0 % stavů krav v České republice) a roční prodej 12,4 % mléka v ČR. Z uvedených podílů lze vyvodit jeho vysokou vypovídací schopnost.

Vzhledem k rozsahu příspěvku je uveden pouze přehled rozhodujících ukazatelů a stručné komentování tendencí. Produkční a ekonomická charakteristika je uvedena v tabulce 1. Vedle vlivu přírodních podmínek v nahodilém souboru podniků působí další faktory. Jde především o použitou technologii ustájení a dojení, kdy podíl volného boxového ustájení (VBU) většinou propojený i s podílem krve holštýnského skotu působí jednak na dojivost a tím i nepřímo na nákladovost. Což je zjevné z tabulky 1, kdy s rostoucím oceněním půdy rostl podíl krve holštýnského skotu, VBU i dojivost. Avšak skupina s cenou půdy do 2,50 Kč za m2 se vyznačovala oproti sousedním především vysokým podílem VBU. Svědčí to o snaze podniků na jedné straně dosahovat vysoké intenzity výroby a hlavně prodeje mléka i ve vyšších, zemědělsky méně příznivých polohách a snižovat pracovní náklady na straně druhé.

Zřejmě jiná je situace výnosů a ekonomiky rostlinné výroby, kde se jedná vysloveně o tendenci k extenzitě. Svědčí o tom 55 % podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy. Avšak v chovu dojnic a analogicky i v odchovu mladého dobytka tomu může být jinak, kde úroveň chovu záleží především na zajištění výrobních podmínek pro samotný chov. A proto dojivost a nákladovost v rámci chovu dojených krav nemusí být tak podstatnou měrou ovlivňována přírodními podmínkami. To, že je uvedeno, že “nemusí” neznamená, že celkové zjištěné tendence ukazují na zhoršené výrobní podmínky.

Při sledování nákladovosti výroby mléka lze údaje rozdělit do několika skupin. Jednak pracovní náklady na KD jsou především funkcí podílu VBU. Další skupinou jsou náklady, které jsou spojeny s úrovní dojivosti - hlavně náklady na krmiva, určitou měrou náklady spojené s veterinární a plemenářskou službou, částečně se může projevit amortizace krav. Ostatní náklady by měly být téměř neměnné v přepočtu na ustájovací místo - tj. i na krmný den. Uvedené náklady na krmný den poměrně dobře kopírují úroveň dojivosti, tj. úroveň chovu.

Zpeněžení a rentabilita výroby mléka je uvedena v závěru tabulky 1. I když bychom logicky předpokládali, že v lepších výrobních podmínkách bude dosahováno příznivější ekonomiky, nebylo to tak průkazné. Nákupní cena a státní podpora na litr mléka se podstatněji nelišily. Rozdíl je třeba hledat především v nákladech na krmiva vlivem jejich vyšších nákladů na výrobu. Náklady na krmiva na litr mléka se pohybovaly v rozmezí 2,79 - 3,15 Kč, přičemž nejnižšího nákladu bylo dosaženo u skupiny ceny půdy 3,11 - 4,00 Kč za m2 a 2,94 Kč u další nejnižší skupiny 2,51 - 3,10 Kč za m2. Naopak nejvyšší tento náklad zaznamenala skupina 7,01 a více Kč za m2. Je vidět, že tato závislost souvisí především s dojivostí. To však neznamená, že tato posledně jmenovaná skupina byla nejhorší. Vyšší dojivostí se totiž další, tj. fixní náklady (kromě krmiv) rozředily, a to ovlivnilo ekonomický výsledek. U jednotlivých skupin podniků nebyly zaznamenány výrazné rozdíly v zisku a potažmo ani v rentabilitě litru prodaného mléka. To již neplatí o vyjádření zisku na krávu za rok, kde vlivem rozdílné úrovně dojivosti se tyto diference projevily podstatně.

Dalo by se uvedenou problematiku dále rozvíjet. Je zde řada zajímavých závislostí. Budou komentovány v referátu. Závěrem je třeba uvést, že výsledky roku 1999 nebyly pro producenty mléka nikterak příznivé a nákupní ceny nezajišťovaly v průměru skupiny podniků rentabilitu ani při dosažení dojivosti kolem 7 000 l na krávu za rok. V roce 1999 došlo ke zhoršení ekonomiky jedině vlivem zkolabování nákupní ceny na trhu s mlékem. Doufejme, že v letošním roce dojde ke zlepšení.

Tabulka 1: Porovnání podniků hospodařících v různých přírodních podmínkách

Interval ceny půdy a 1m2

počet podniků

dojivost na krávu za rok

na ha z.p. prodáno mléka

podíl VBU*

podíl N krve*

podíl TTP

nákl. na KD

cena za litr mléka

státní podpora na litr

náklady na l mléka

zisk

míra renta-

bility

zisk na krávu za rok

----------

na KD

ostatní

celkem

---

n

l

%

%

průměr

117

5540

1215

53,3

39,1

18,0

122,32

7,10

0,31

2,97

4,96

7,93

-0,52

-6,6

-2890

7,01 a více

25

6239

1255

69,2

65,7

6,5

137,17

7,08

0,31

3,15

4,76

7,91

-0,52

-6,5

-3219

5,01 -7,00

14

5666

1053

49,1

57,7

9,3

126,69

7,05

0,33

2,93

5,08

8,01

-0,64

-8,0

-3611

4,01-5,00

27

5704

1325

58,2

36,8

16,9

125,45

7,15

0,31

3,03

4,85

7,89

-0,42

-5,4

-2417

3,11-4,00

28

5239

1195

45,7

30,7

20,2

112,94

7,14

0,31

2,79

4,97

7,76

-0,31

-4,0

-1628

2,51-3,10

14

5127

1233

40,1

17,8

27,0

118,89

7,06

0,30

2,94

5,38

8,32

-0,96

-11,5

-4919

do 2,50

9

4663

1082

51,3

10,9

54,4

105,92

6,90

0,29

3,04

5,08

8,12

-0,93

-11,4

-4329

* podíl volného boxového ustájení

* podíl krve holštýnských krav

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info