Vliv řízené výživy na parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat

The influence of controlled - feeding on fattening capacity and carcass value in pigs

Vliv řízené výživy na parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat

Tomáš NEUŽIL, Jaroslav ČÍTEK

KCHPD AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Cílem práce bylo porovnat vliv adlibitního a restringovaného krmení na parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty u firemního hybrida firmy PIC. Skupina prasat krmená adlibitně dosáhla lepších parametrů výkrmnosti oproti restringované skupině, průměrný denní přírůstek 986 g resp. 793 g. Při průběžném hodnocení zmasilosti dosahovala restringovaná skupina o 1 - 3 % libového masa více, přičemž po porážce dosáhla 57,78 % oproti 54,92 % u adlibitně krmené skupiny.

Prase, výživa, adlibitní krmení, restringované krmení, výkrmnost, jatečná hodnota.

Summary, keywords

The aim of this study was to compare the influence of adlibitum and restrictively feeding on fattening capacity and carcass value in PIC hybrid pigs. The animals fed adlibitum more grew compared with restrictively fed ones. Average daily weight gain was 986 g resp. 793 g. The pigs fed restrictively had lean meat percentage about 1 - 3 % higher in continuous compounding, after slaughtering was 57,78 % of lean meat compared to 54,92 % in pigs fed adlibitum.

Pig, nutrition, adlibitum feeding, restrictively feeding, fattening capacity, carcass value.

Introduction - Úvod

Výživa je jedním z vnějších faktorů, který ovlivňuje ekonomickou rentabilitu produkce vepřového masa. Neustálý tlak konzumentů a zpracovatelského průmyslu na kvalitu vepřového masa, rostoucí ceny krmných surovin, ale i tlak omezující znečišťování životního prostředí vedou k prosazování koncepce tzv. přesného krmení - precise feeding (HEGER, 2001). Cílem přesného krmení je zabezpečit výživu odpovídající danému genotypu (PROKOP, 1997, HEGER, 2001, KODEŠ et al. 2001). HEGER (1996) uvádí, že mezi jednotlivými plemeny prasat a jejich kříženci existují velké rozdíly v rychlosti růstu i složení těla. Z výše uvedeného vyplývá neustále se měnící potřeba živin (DOUKER et al., 1986, PULKRÁBEK et al., 1998, 2001), a proto je tedy nezbytné aplikovat takovou formu výživy, která vede k omezení tvorby tuku v těle a podporuje maximální ukládání bílkovin v těle. Na základě těchto a dalších skutečností je třeba zvážit, jak a kdy prasata krmit, zda adlibitně či restringovaně, a to i ve vztahu k pohlaví. Restringované krmení zlepšuje poměr maso-tuk (HOVORKA et al., 1987, 1989), a proto je v některých případech vhodné její uplatnění především u vepříků na konci výkrmu (PECHER, 2001).

Methods - Metody

Do testační stanice bylo naskladněno 72 ks prasat firemního produktu PIC v průměrném věku 65 dní od narození o celkové průměrné hmotnosti 21,8 kg. Zvířata byla testována s ohledem na techniku krmení, tzn. na adlibitní či restringované. V testační stanici byla naskladněná prasata rozdělena do dvou skupin, první skupina byla 36 kusů vepříků a prasniček o průměrné živé hmotnosti 21,8 kg, krmena adlibitně, druhá skupina byla 36 kusů vepříků a prasniček o průměrné živé hmotnosti 21,9 kg, krmena restringovaně.

Ustájení prasat bylo provedeno dle metodiky pro testy čistokrevných a hybridních prasat, krmení bylo prováděno adlibitně a semiadlibitně pomocí samokrmítek, ve 3 fázích s plynulými přechody. V 7 denních intervalech byla zjišťována spotřeba krmiva a živá hmotnost prasat, od cca 65 kg

průměrné živé hmotnosti a též zmasilost hybridů přístrojem Sonomark SM100. Při dosažení průměrné živé hmotnosti 111,6 kg u skupiny 1 a 110,7 kg u skupiny 2 byla prasata poražena na jatkách a zpeněžena systémem SEUROP metodou ZP (ČSN 466160, VRCHLABSKÝ, PALÁSEK, 1992, PULKRÁBEK, 2001).

Tabulka č. 1: Obsah živin v krmné směsi

Results - discussion - Výsledky - diskuse

Skupina prasat krmená adlibitně dosáhla během testu 986 g průměrného denního přírůstku při konverzi krmiva 2,86 kg. Druhá, restringovaná skupina, dosáhla průměrného denního přírůstku 793 g, při konverzi krmiva 2,79 kg. Vyšší růstová intenzita u skupiny 1 (krmena adlibitně) byla patrná po celou dobu testu a byla statisticky potvrzena, což je v souladu s prací ŠPRYSLA et al. (2001), OKSBJERGA et al. (2002). Při hodnocení průběhu tvorby masa v tělech prasat byl prokázán statisticky významný rozdíl ve zmasilosti mezi skupinami, a to ve prospěch restringované skupiny, v průběhu testu činil rozdíl cca 1 - 3 % podílu libového masa. Zlepšení jatečné hodnoty vlivem restringovaného krmení potvrzuje i BLENDL (1967), cit. HOVORKA et al. (1987). Po porážce byla hodnocena zmasilost prasat metodou ZP, skupina 1 krmená adlibitně dosáhla 54,92 % libového masa v jatečně upraveném těle, zatímco skupina 2 krmená restringovaně 57,78 %. Mezi skupinami byl prokázán signifikantní rozdíl. Obdobný vliv restringovaného krmení na parametry jatečné hodnoty potvrzují i CAMPBELL et al. (1983), DONKER et al. (1986), VALAJA et al. (1992), CRITSER et al. (1995), ŠPRYSL et al. (2001).

Použitá literatura je k dispozici u autorů.

Řešeno v rámci výzkumného záměru MSM 412 100 003