Vliv standardní a intenzivní pěstitelské technolgie na výnos a jakost tří různých typů odrůd cukrovky

VLIV STANDARDNÍ A INTENZIVNÍ PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE NA VÝNOS A JAKOST TŘÍ RŮZNÝCH TYPŮ ODRŮD CUKROVKY

The influence of standard and intensive growing technology on the yield and technological quality of three different sugar beet variety types

J. Urban, L. Jozefyová, J. Pulkrábek

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: In small plot experiment the influence of different variety types and different growing technology on the yield and technological quality of sugar beet was studied. Variety ’Takt‘ (resistant to Cercospora beticola and to rhizomania) and variety ’Compass‘ (without resistance to diseases) reached similar yields and quality. Old E-type variety ’Dobrovická A‘ was significantly different in all yields (except tops yield) and quality pointers. Resistant variety ’Takt‘ and variety without resistance ’Compass‘ showed the best results in intensive technology with 80 kg N.ha-1. Old E-type variety ’Dobrovická A‘ showed the best results in intensive technology with 160 kg N.ha-1. In this technology was achieved higher root yield, significantly higher tops yield and higher sugar yield then in standard technology. Resistant variety ’Takt‘ and variety without resistance ’Compass‘ responded to higher nitrogen dose negatively.

Key words: sugar beet, growing technology, yield, technological quality

Souhrn: V polním maloparcelkovém pokuse jsme v letech 2002 a 2003 sledovali vliv různého typu odrůdy a technologie na výnosové a kvalitativní ukazatele (technologickou jakost) cukrovky. Velmi podobných výnosových a kvalitativních ukazatelů dosahovaly odrůdy ’Takt‘ (rezistentní ke skvrnatičce řepné a k rizománii) a ’Compass‘ (bez rezistence k chorobám). Průkazný rozdíl vykazovala výnosová odrůda ’Dobrovická A‘, která se vyjma výnosu chrástu lišila ve všech sledovaných ukazatelích. U rezistentní odrůdy ’Takt‘ a odrůdy bez rezistence ’Compass‘ dosahovala nejlepších výsledků intenzivní technologie při 80 kg N.ha-1. Intenzivní technologie při 160 kg N.ha?1 se nejvýrazněji projevila u staré výnosové odrůdy ’Dobrovická A‘, kde byl v porovnání s technologií standardní zaznamenán vyšší výnos bulev, výrazně vyšší výnos chrástu a vyšší výnos polarizačního cukru. Rezistentní odrůda ’Takt‘ a odrůda bez rezistence ’Compass‘ reagovaly na zvýšenou dávku dusíku negativně.

Klíčová slova: cukrovka, technologie pěstování, výnos, technologická jakost

Úvod

Současný stav českého řepařství vykazuje stoupající trend průměrných výnosů i zlepšující se jakost cukrovky. Produkční schopnost současných odrůd však není v našich podmínkách plně využívána. Využití výnosového potenciálu představuje v posledním pětiletí 65,7 %.

Kráľovič, Králová (2001) uvádějí, že výnosový potenciál cukrovky je závislý na produkčním potenciálu stanoviště a použitých intenzifikačních faktorech.

Mezi základní intenzifikační faktory, které se významnou měrou podílejí na zvýšení výnosů a technologické jakosti cukrovky, patří odrůda, optimální výživa a hnojení, ale též racionální použití pesticidů, mezi něž řadíme fungicidy, herbicidy, insekticidy, ale také regulátory růstu (Zahradníček – Pulkrábek, 2000; Lacko-Bartošová – Frančáková, 1995; Kováč – Žák, 2000; Žák – Kováč – Babulicová, 2002; Draycott – Christenson, 2003).

Cílem tohoto příspěvku je porovnat výnosové a kvalitativní ukazatele tří různých typů odrůd cukrovky a posoudit vliv standardní a intenzivní pěstitelské technologie na výnos a technologickou jakost u sledovaných typů cukrovky.

Materiál a metody

Pro hodnocení vlivu různého typu odrůd a technologie na výnosové a kvalitativní ukazatele cukrové řepy byly v letech 2002 a 2003 zakládány maloparcelkové pokusy na pokusné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě (okres Praha – západ). Tato lokalita spadá do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku mírně suchého. Průměrná teplota za vegetační období je 13,8°C, průměrný vegetační úhrn srážek je 333 mm.

V pokusu byly použity tři odrůdy (stará výnosová odrůda - ’Dobrovická A‘, odrůda rezistentní ke skvrnatičce řepné (Cercospora beticola) a k rizománii - ’Takt’a odrůda bez rezistence k chorobám - ’Compass‘).

Každá odrůda byla pěstována standardní (osivo mořeno Carbofuranem; herbicid 2x; insekticid 1x) a intenzivní (osivo mořeno insekticidním přípravkem Gaucho – účinná látka imidacloprid – 90 g/VJ; herbicid 2x; insekticid 1x; listové hnojivo 2x; regulátor růstu 2x; fungicid 1x) pěstitelskou technologií.

U všech tří odrůd byla sledována reakce na hnojení dusíkem. U standardní technologie bylo použito 80 kg N.ha?1, u intenzivní technologie dávka 80 a 160 kg N.ha-1.

Každá varianta byla 4x opakována. Velikost jedné parcelky byla 12 m2. Pokus byl sklizen v polovině října pomocí vyorávače. Bulvy i chrást z každé parcelky se ručně sesbírali a zvážili. Z každé parcelky byly odebrány vzorky (cca 25 ks bulev) pro technologicky rozbor (stanovení cukernatosti, obsahu a-aminodusíku, draslíku a sodíku). Stanovení těchto kvalitativních ukazatelů bylo realizováno ve spolupráci s laboratoří v Semčicích. Na základě výsledků těchto ukazatelů byl vypočítán výnos polarizačního cukru, teoretická výtěžnost a výnos bílého cukru.

Výsledky

Vliv různého typu odrůd cukrovky na výnosové a kvalitativní ukazatele sklizených bulev

Při porovnání výnosových a kvalitativních ukazatelů jednotlivých odrůd (Tabulka 1 a 2) zjišťujeme, že velmi podobných výsledků dosahovaly odrůdy ’Compass‘ (bez rezistence k chorobám) a ’Takt‘ (rezistentní ke skvrnatičce řepné a k rizománii). Nepotvrdily se nám tedy názory, že v neinfekčních podmínkách dosahují odrůdy rezistentní k chorobám výrazně nižších výnosových a kvalitativních ukazatelů. V porovnání s těmito odrůdami, vždy v pořadí (’Takt‘ a ’Compass‘), se stará výnosová odrůda ’Dobrovická A‘ vyznačovala nižším výnosem bulev (o 7,12 a 6,84 t.ha?1), srovnatelným výnosem chrástu, nižší cukernatostí (o 1,2 a 1,49 %) a celkově vyšším obsahem melasotvorných látek (draslík, sodík), vyjma ??aminodusíku, který dosahoval nejvyšších hodnot v průměru sledovaných let u odrůdy ’Compass‘. Výnos polarizačního cukru dosahoval u odrůdy ’Dobrovická A‘ výrazně nižších hodnot (o 2,18 a 2,35 t.ha?1).

Analýzou rozptylu byl zjišťován vliv odrůdy na sledované ukazatele cukrovky. Při použití Tuckeyho testu na 95 % hladině významnosti jsme zjistili statisticky významný vliv odrůdy na všechny sledované výnosové (mimo výnosu chrástu) a kvalitativní ukazatele. Kromě obsahu ??aminodusíku byl statisticky významný rozdíl způsoben odrůdou ’Dobrovická A‘.

Vliv standardní a intenzivní pěstitelské technologie na výnosové a kvalitativní ukazatele sklizených bulev

Nutno podotknout, že ve srážkově nadnormálním roce 2002 byly rozdíly mezi technologiemi vyšší, avšak díky roku 2003, který byl v Červeném Újezdě srážkově silně podnormální, nebyl rozdíl mezi technologiemi tak výrazný.

Při pohledu na jednotlivé technologie a jednotlivé typy odrůd (Tabulka 1 a 2, Graf 1 – 3) zjistíme, že sledované odrůdy reagovaly na jednotlivé technologie rozdílně.

Porovnání intenzivní technologie (s dávkou 80 kg N.ha-1) a standardní technologie (s dávkou 80 kg N.ha-1)

U současných odrůd (rezistentní ’Takt‘ a odrůda bez rezistence ’Compass‘) dosahovala intenzivní technologie s dávkou 80 kg N.ha-1 v průměru sledovaných let nejlepších výsledků (Tabulka 1 a 2, Graf 1 – 3). V porovnání s technologií standardní se tato technologie u odrůdy ’Takt‘ a ’Compass‘ vyznačovala vyšším výnosem bulev, vyšším výnosem chrástu, polarizačního a bílého cukru, ale i mírně vyšší cukernatostí a nižším obsahem melasotvorných látek (??aminodusíku, draslíku, sodíku). Tato technologie se nám pro současné odrůdy ukázala jako nejvýhodnější. Příznivějších výsledků bylo dosaženo i u staré výnosové odrůdy ’Dobrovická A‘.

Statisticky významný rozdíl mezi standardní a intenzivní pěstitelskou technologií s dávkou 80 kg N.ha-1 se přes některé uvedené rozdíly podařilo prokázat pouze u odrůdy ’Takt‘, a to ve výnosu polarizačního a bílého cukru.

Porovnání intenzivní technologie (s dávkou 160 kg N.ha-1) a standardní technologie (s dávkou 80 kg N.ha-1)

Sledování intenzivní technologie při 160 kg N.ha?1 na výnosové a kvalitativní ukazatele cukrovky u jednotlivých odrůd poskytlo velice zajímavé výsledky. Nejvýrazněji se tato technologie projevila u staré výnosové odrůdy ’Dobrovická A‘ (Tabulka 1 a 2, Graf 1 – 3), kde v porovnání s technologií standardní bylo dosaženo vždy lepších výnosových ukazatelů – vyššího výnosu bulev (o 4,21 t.ha-1), výrazně vyššího výnosu chrástu (o 8,13 t.ha?1) a vyššího výnosu polarizačního cukru (o 0,55 t.ha?1), avšak zhoršení ukazatelů kvalitativních (vyjma obsahu draslíku) – nižší cukernatosti (o 0,27 %), vyššího obsahu ??aminodusíku (o 0,39 mmol.100 g?1) a sodíku (o 0,19 mmol.100 g-1), tedy melasotvorných látek.

Naproti tomu u rezistentní odrůdy ’Takt‘ a odrůdy bez rezistence ’Compass‘ se tato technologie s vyšší dávkou dusíku v porovnání s technologií standardní téměř neprojevila. Na zvýšenou dávku dusíku reagoval u těchto odrůd pouze výnos chrástu, obsah ??aminodusíku a draslíku.

Ukazuje se, že nově vyšlechtěné odrůdy již nepotřebují k zajištění vysokých výnosů tak vysoké dávky dusíku jako dříve pěstované odrůdy (např. ’Dobrovická A‘). Jinými slovy, vyšší dávku dusíku nově vyšlechtěné odrůdy nezúročí vyšším výnosem. Rovněž se ukazuje, že u nově vyšlechtěných odrůd nedochází při vyšších dávkách dusíku k tak výraznému zhoršení kvalitativních ukazatelů, je zde tedy patrný významný šlechtitelský pokrok.

Při statistickém zpracování a porovnání intenzivní technologie při 160 kg N.ha-1 s technologií standardní jsme zjistili statisticky významný vliv této technologie u odrůdy ’Dobrovická A‘, a to na všechny sledované výnosové a kvalitativní ukazatele. U odrůdy ’Compass‘ byl zjištěn statisticky významný vliv při výnosu chrástu, u odrůdy ’Takt‘ v obsahu draslíku.

Porovnání intenzivní technologie (s dávkou 160 kg N.ha-1) a intenzivní technologie (s dávkou 80 kg N.ha-1)

Intenzivní technologie při 160 kg N.ha-1 se v porovnání s intenzivní technologií při 80 kg N.ha-1 projevila negativně (až na zmiňovanou odrůdu ’Dobrovická A‘, kde bylo dosaženo u intenzivní technologie při 160 kg N.ha-1 nejlepších výsledků). Kromě výnosu chrástu a obsahu draslíku dosahovala intenzivní technologie při 80 kg N.ha-1 lepších výnosových a kvalitativních ukazatelů (Tabulka 1 a 2, Graf 1 – 3). Můžeme tedy říci, že u rezistentní odrůdy ’Takt‘ a odrůdy bez rezistence ’Compass’ vyšší dávka dusíku potlačila jinak pozitivní efekt intenzivní technologie.

Statisticky významný rozdíl mezi těmito technologiemi byl u odrůdy ’Dobrovická A‘ zjištěn kromě výnosu polarizačního a bílého cukru u všech sledovaných ukazatelů. U rezistentní odrůdy ’Takt‘ jsme zjistili statisticky významný rozdíl ve výnosu polarizačního a bílého cukru. U odrůdy bez rezistence ’Compass‘ ve výnosu chrástu a obsahu ??aminodusíku.

Závěr

Velmi podobných výnosových a kvalitativních ukazatelů dosahovaly v průměru sledovaných let odrůdy ’Takt‘ (rezistentní ke skvrnatičce řepné a k rizománii) a ’Compass‘ (bez rezistence k chorobám). Nepotvrdily se tedy názory, že v neinfekčních podmínkách dosahují odrůdy rezistentní k chorobám výrazně nižších výnosových a kvalitativních ukazatelů. Průkazný rozdíl vykazovala výnosová odrůda ’Dobrovická A‘, která se vyjma výnosu chrástu lišila ve všech sledovaných ukazatelích.

U rezistentní odrůdy ’Takt‘ a odrůdy bez rezistence ’Compass‘ dosahovala nejlepších výsledků intenzivní technologie při 80 kg N.ha-1. Pro současné odrůdy se tato technologie ukázala jako nejvýhodnější. Nejvýrazněji se projevil vliv této technologie u odrůdy ’Takt‘. Intenzivní technologie při 160 kg N.ha?1 se nejvýrazněji projevila u staré výnosové odrůdy ’Dobrovická A‘, kde byl v porovnání s technologií standardní zaznamenán vyšší výnos bulev, výrazně vyšší výnos chrástu a vyšší výnos polarizačního cukru. Rezistentní odrůda ’Takt‘ a odrůda bez rezistence ’Compass‘ reagovaly na zvýšenou dávku dusíku negativně.

Ukazuje se, že nově vyšlechtěné odrůdy již nepotřebují k zajištění vysokých výnosů tak vysoké dávky dusíku jako dříve pěstované odrůdy (např. ’Dobrovická A‘). Vyšší dávku dusíku nově vyšlechtěné odrůdy nezúročí vyšším výnosem. Rovněž se ukazuje, že u nově vyšlechtěných odrůd nedochází při vyšších dávkách dusíku k tak výraznému zhoršení kvalitativních ukazatelů, je zde tedy patrný významný šlechtitelský pokrok.

Použitá literatura

DRAYCOTT, A. P. – CHRISTENSON, D. R.: Nutrients for Sugar Beet Production: Soil-Plant Relationships. CABI Publishing, Cambridge, 2003.

KOVÁČ, K. – ŽÁK, Š.: Vplyv ekologického pestovania cukrovej repy na jej produkciu a kvalitu. Sborník z konference „Řepařství 2000“, 2000, Katedra rostlinné výroby AF ČZU PRAHA, s. 70 – 73.

KRÁĽOVIČ, J. – KRÁLOVÁ, V.: Optimalizácia minerálnej výživy cukrovej repy. Zborník referátov IV. celoslovenská vedecká repárska konferencia, Nitra, 2001, s. 73 – 75.

LACKO-BARTOŠOVÁ, M. – FRANČÁKOVÁ, H.: Úrody a kvalita produkcie vybratých plodín v ekologickom a integrovanom systéme hospodárenia. Aktuálne otázky oživenia agrokomplexu, Michalovce, 1995, s. 235 – 239.

ŽÁK, Š. – KOVÁČ, K. – BABULICOVÁ, M.: Vplyv vybraných intenzifikačných faktorov (odroda, výživa, ochrana) na produkčný potenciál repy cukrovej pestovanej v bezzávlahových podmienkach trnavskej pahorkatiny. Sborník z konference „Řepařství 2002“, 2002, Katedra rostlinné výroby AF ČZU PRAHA, s. 144 – 147.

ZAHRADNÍČEK, J. – PULKRÁBEK, J: Vliv foliární aplikace AMISTARU na technologickou jakost cukrovky. Sborník z konference „Řepařství 2000“, 2000, Katedra rostlinné výroby AF ČZU PRAHA, s. 137 – 140.

Tabulka 1: Vliv standardní a intenzivní pěstitelské technologie na výnosové ukazatele cukrovky (2002 – 2003)

Tabulka 2: Vliv standardní a intenzivní pěstitelské technologie na kvalitativní ukazatele cukrovky (2002 – 2003)

Graf 1: Vliv technologie na výnos bulev

Graf 2: Vliv technologie na cukernatost

Graf 3: Vliv technologie na obsah ??aminodusíku

Adresa autora