VLIV STUPŇOVANÝCH DÁVEK DUSÍKU A DOBY SKLIZNĚ NA VÝNOS A TECHNOLOGICKOU JAKOST CUKROVKY

The influence of splitting nitrogen doses and harvest date on the yield and technological quality of sugar beet

Jaroslav Urban, Lucie Jozefyová

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

Na Výzkumné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě byla v letech 1998, 1999 a 2000 sledována tvorba výnosu a technologická jakost dvou různých užitkových typů odrůd cukrovky ve vazbě na rozdílnou úroveň dusíkaté výživy a rozdílný termín sklizně. V pokusu byla použita cukernatá odrůda Elan a normální až výnosová odrůda Epos. Stupňované dávky dusíku se v celkovém průměru projevily mírným zvyšováním výnosu bulev, výrazným zvyšováním výnosu chrástu, snižováním cukernatosti a zvyšováním obsahu a -aminodusíku v bulvách cukrovky. Ve výnosu bílého cukru u jednotlivých variant nebyly výrazné rozdíly. Prodloužení vegetační doby (posunutím doby sklizně) se u obou sledovaných odrůd pozitivně projevilo jak na výnosech bulev, tak na výnosech cukru.

Klíčová slova: Cukrovka, hnojení, délka vegetační doby, výnos, technologická jakost

Summary, keywords

The yield creation and technological quality of two different utilitarian types of sugar beet variety was studied in relation to different nitrogen nutrition level and different harvest date on experimental station AF CZU in Červený Újezd in years 1998, 1999 and 2000. In the experiment was used sugar variety Elan and normal/produced variety Epos. Splitting nitrogen doses approved in total medium with mild escalation of roots yield, leap escalation of tops yield, decrease of saccharinity and escalation of a -aminonitrogen content in sugar beet roots. In white sugar yield weren't between individual variants leap differences. Extension of growing season (shift harvest-date) by both varieties approved positively as on roots yield, that way on sugar yield

Keywords: sugar beet, fertilizing, harvest date, yield, technological quality

Úvod

Na zvyšování výnosů cukrovky a její technologické jakosti se kromě počasí podílejí prakticky všechna agrotechnická a agrochemická opatření - od osevního postupu, výběru odrůdy, kvalitní jarní a podzimní přípravy půdy s minimálním počtem jarních operací, řízené výživy, ochrany rostlin až po vlastní sklizeň.

Cílem této práce je posoudit vliv stupňovaných dávek dusíku a délky vegetace dané dobou sklizně na výnosové a kvalitativní ukazatele dvou odrůd cukrovky (cukernatý a normální až výnosový typ).

Literární přehled

Problematikou dusíkaté výživy cukrovky se zabývá řada našich i zahraničních odborníků, neboť dusík je základní součástí výživy této plodiny. Dostatečné zajištění cukrovky výživou, především dusíkem, rozhoduje ve značné míře jak o výši výnosu kořene (bulev), tak o jeho jakosti. Stejně tak přebytek živin, jako jejich nedostatek v půdě, především dusíku, znamená snížení jakosti sklizeného produktu (Ostrovska, Kucínska, 1998).

Optimální dávky dusíku mají rozdílnou hodnotu pro jednotlivá hospodářská a kvalitativní kritéria. Nejvyšší cukernatost bulev mají rostliny bez dusíkatého hnojení. Se stoupajícím hnojením cukernatost klesá. Ještě zřetelnější je tento pokles u výtěžnosti rafinády, neboť dusíkaté hnojení zvyšuje obsah škodlivého dusíku a rozpustného popela v bulvách cukrovky (Rybáček, 1985).

Kováčová (1997) uvádí, že při nadbytku dusíku ztrácí cukrová řepa energii, kterou by mohla použít k tvorbě sacharózy. Energie je totiž potřebná na zvýšený příjem NO3 iontů z půdy a na jejich redukci.

Prośba-Bialczyk, Mydlarski, Gawecki (2000) tvrdí, že obsah cukru je dán především odrůdou, ale u všech odrůd se mění v závislosti na dávkách dusíkatého hnojení.

Zahradníček (1998) poukazuje na negativní vliv vyšších dávek dusíku ve vztahu k retrovegetaci cukrovky.

Negativní vliv stupňovaných dávek dusíku na obsah melasotvorných látek uvádí celá řada autorů (Prośba-Bialczyk, Mydlarski, Gawecki, 2000; Kühn, 1996; Bürcky, 1997; Muchová, Frančáková, Slamka, 1998).

Bajči, Tomanová (1991) uvádějí, že částečné zhoršení kvality musíme ve většině případů nezbytně připustit, ale pouze tehdy, pokud současně rosteabsolutně úroda cukru.

Minx (1999) uvádí, že pro nejbližší léta je nejzávažnější podmínkou zvýšení výnosu a technologické hodnoty cukrovky prodloužení jejího produkčního procesu. Řepa, pokud má vláhu a dostatečné teplotní podmínky, roste po celé vegetační období. Čím kratší je její produkční proces, tím nižší je výnos a horší technologická hodnota.

Metody

Pro hodnocení vlivu hnojení dusíkem (0 až 200 kg.ha-1) a doby sklizně na výnosové a kvalitativní ukazatele (technologickou jakost) sklizené cukrovky byly v letech 1998, 1999 a 2000 založeny polní maloparcelkové pokusy se stupňovanými dávkami dusíku a rozdílnou dobou sklizně (první část sklizně proběhla v polovině září - časný termín; druhá část sklizně v polovině října - pozdní termín). V pokusu byly použity dvě typem odlišné odrůdy cukrové řepy - cukernatá odrůda ELAN a normální až výnosová odrůda EPOS a u každé šest variant hnojení LAV (27 % N) či NP hnojivem s bórem (26 % N). Pokusy byly založeny na Výzkumné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě. Každá varianta byla 6x opakována. Tři opakování byla sklizena při časné sklizni, zbývající tři při sklizni pozdní. Sklizňová plocha každé varianty byla 10 m2.

Výsledky a diskuse

Vliv stupňovaných dávek dusíku na výnosové a kvalitativní ukazatele cukrovky

Výnos bulev a chrástu

U cukernaté odrůdy Elan (Tab. č.1; Graf č.1. a 2.) mělo dusíkaté hnojení na výnos bulev velmi nepatrný vliv. Nejvyššího výnosu bulev dosáhla varianta s aplikací 200 kg N.ha-1. Zvýšení výnosu kořene oproti nehnojené variantě bylo o 3,77 t.ha-1 (106,4 %). Znatelněji reagoval na zvyšující se dávky výnos chrástu, kdy varianta s aplikací 200 kg N.ha-1 převyšovala kontrolní variantu o 10,64 t.ha-1 (což představuje 132,8 % nehnojené kontroly).

U normální až výnosové odrůdy Epos (Tab. č.1; Graf č.1. a 2.) se projevil vliv stupňovaných dávek dusíku zřetelněji. Nejvyššího výnosu bulev však dosáhla varianta s aplikací 50 kg N.ha-1. Na druhé místo se zařadila varianta s aplikací 200 kg N.ha-1. Rozdíl mezi nehnojenou variantou a variantou, která dosáhla nejvyššího výnosu bulev (50 kg N.ha-1), byl 5,37 t.ha-1 (rozdíl 8,9 %). Nejvyšší rozdíl ve výnosu chrástu jsme zaznamenali mezi variantou nehnojenou a variantou s aplikací 200 kg N.ha-1, a to o 11,21 t.ha-1 (rozdíl byl 43,2 %).

Také Petr, Černý, Hruška (1980) uvádějí, že výnosy bulev se stupňováním dávky dusíku zpočátku stoupají, při vysokých dávkách se na úkor výnosu kořene vytváří především veliký chrást.

Při porovnání cukernaté odrůdy Elan a normální až výnosové odrůdy Epos dosahovala odrůda Epos ve všech variantách vyššího výnosu bulev než odrůda Elan, avšak ve všech variantách nižšího výnosu chrástu. Podobných výsledků dosáhli Šařec, Janoušek, Šařec (2001). V jejich pokusech dosahovala odrůda Epos také vyššího výnosu bulev než cukernatá odrůda Elan. Obdobně jako při našem pozorování u Eposu sklidili výrazně méně chrástu. Jedním z možných důvodů těchto odrůdových rozdílů by mohla být například geneticky založená, morfologická stavba rostliny, tedy poměr mezi hmotností bulvy a chrástu.

Cukernatost a obsah melasotvorných látek v bulvách

Obě sledované odrůdy, cukernatá odrůda Elan i normální až výnosová odrůda Epos (Tab. č.1; Graf č.3), reagovaly na zvyšující se dávky dusíku snižováním cukernatosti. Nejvyšší cukernatosti bylo u obou odrůd dosaženo u nehnojené varianty. Podobně i Rybáček (1985) uvádí, že nejvyšší cukernatost bulev mají rostliny bez dusíkatého hnojení. Překvapivých výsledků bylo dosaženo u odrůdy Epos (normální až výnosový typ), která se vyznačovala v podmínkách Červeného Újezda vyšší cukernatostí než cukernatá odrůda Elan. Tyto výsledky korespondují s údaji, které uvádí Šařec, Janoušek, Šařec (2001). V jejich pokusech dosáhla odrůda Epos (normální až výnosová) vyšší cukernatosti o 0,8 % než cukernatá odrůda Elan. Jak uvádí Pulkrábek, Šroller (1997), často se stává, že projev a uplatnění odrůdy v praxi ne vždy odpovídá charakteristice vytvořené na základě státních odrůdových zkoušek. Lze to vysvětlit tím, že v závislosti na typu odrůdy se při různé produktivitě prostředí mění jejich pořadí ve výnosu a kvalitě.

Obě odrůdy (Tab. č.1; Graf č.4) reagovaly na stupňované dávky dusíku mírným zvyšováním obsahu a -aminodusíku. Na obsahu draslíku a sodíku (kromě zvyšujícího se obsahu sodíku u odrůdy Epos) se zvyšující dávky výrazněji neprojevily. Prośba-Bialczyk, Mydlarski, Gawecki (2000) uvádějí, že dávka 240 kg N.ha-1 dokonce zdvojnásobila obsah a -aminodusíku a způsobila nárůst draslíku o 41 % a sodíku o 74 %. V našem pokuse stupňované dávky neovlivnily tak výrazně nárůst a -aminodusíku, ani obsahu draslíku a sodíku.

Výnos rafinády (bílého cukru)

Cukernatá odrůda Elan (Tab. č.1; Graf č.5) dosáhla nejvyššího výnosu bílého cukru díky vysokému výnosu bulev a nadprůměrné cukernatosti u nehnojené (kontrolní) varianty. O nejvyšším výnosu bílého cukru u odrůdy Epos (Tab. č.2; Graf č.5) rozhodoval nadprůměrný výnos bulev a nadprůměrná cukernatost v rámci této odrůdy. Proto dosáhla nejvyššího výnosu bílého cukru varianta hnojená 50 kg N.ha-1. Prośba-Bialczyk, Mydlarski, Gawecki (2000) ve svých pokusech stanovili jako optimální, pro udržení dobré jakosti a výnosu cukru, dávku 80 kg N.ha-1. Zahradníček (1998) zjistil, že nejvyššího výnosu rafinády z 1 ha bylo dosaženo, v průměru všech vyhodnocených variant pokusů, v rozmezí 90 a 150 kg N.ha-1.

Pokud porovnáme tyto odrůdy rozdílného užitkového typu (cukernatá a normální až výnosová), zjistíme, že vyššího výnosu bílého cukru (o 0,59 t.ha-1 - 6,2 %) bylo dosaženo u odrůdy Epos (normální až výnosová).

Vliv délky vegetační doby (dané termínem sklizně) a stupňovaných dávek dusíku na výnosové a kvalitativní ukazatele cukrovky

Prodloužení vegetační doby (posunutím doby sklizně) se u obou sledovaných odrůd pozitivně projevilo jak na výnosech bulev, tak na výnosech cukru (Tab. č.2). Výsledky jednoznačně potvrzují, že výrazně lepších výsledků bylo dosaženo při pozdní sklizni. Takovéto oddálení sklizně znamenalo u všech variant výrazně vyšší výnos bulev, nižší výnos chrástu a vyšší výnos bílého cukru. Cukernatost se pozdní sklizní snížila, obsah a -aminodusíku vzrostl. Tyto kvalitativní ukazatele se však na výnosu bílého cukru negativně neprojevily, protože byly kompenzovány výrazně vyšším výnosem bulev, v porovnání s časnou sklizní. Obsahy draslíku a sodíku se při pozdní sklizni mírně snížily.

Oddálením sklizně na podzim (prodloužením délky vegetační doby) se zvyšuje výnos asi o 0,3 až 0,4 % za každý den (Minx, 1999). Zahradníček (1998) uvádí, že řepa přirůstá na podzim nejčastěji o 2,5 až 3,2 g, případně i více za den a přírůstek cukru v bulvě činí obvykle 0,4 až 1,5 g.

Při porovnání cukernaté odrůdy Elan s normální až výnosovou odrůdou Epos bylo dosaženo (jak při časné, tak při pozdní sklizni) lepších výsledků u odrůdy Epos, přičemž výraznější rozdíl mezi těmito odrůdami jsme zjistili při časné sklizni (Tab. č.2).

Vezmeme-li v potaz vliv hnojení (dávky dusíku), zjistíme, že při časné sklizni (přestože vycházela lépe odrůda Epos) dosáhla cukernatá odrůda Elan nejvyššího výnosu bílého cukru u nehnojené varianty. Na druhé straně jsme zjistili, že odrůda Elan je schopna dosahovat vysokých výnosů bulev a bílého cukru i při pozdní sklizni, ovšem za předpokladu vyšších dávek dusíkatých hnojiv. U normální až výnosové odrůdy Epos se ukázala jako nejvhodnější dávka (při časné i při pozdní sklizni) 100 kg N.ha-1.

Graf 1 Graf 2

Graf 3 Graf 4

Graf 5

Závěr (praktické doporučení)

Na základě dosažených výsledků je možno říci, že cukernatá odrůda Elan je schopna dosahovat vysokého výnosu rafinády při časné sklizni při nižších dávkách dusíkatých hnojiv. Vyšší dávky dusíku je však schopna zúročit ještě vyšším výnosem při prodloužení délky vegetační doby (posunutím termínu sklizně). Naproti tomu normální až výnosová odrůda Epos dosahovala nejvyšších výnosů rafinády u obou sklizní při aplikaci 100 kg N.ha-1. Kvalitu této odrůdy potvrdily i dosažené hodnoty cukernatosti, kterými se vyrovnala cukernaté odrůdě Elan.

S přihlédnutím k současným platebním podmínkám, kdy je základem ceny za cukrovku její čistá hmotnost a cukernatost, je možno doporučit spíše normální až výnosové odrůdy. Vyšší výnos bulev odrůd N-V typu v dostatečné míře nahradí pokles cukernatosti. V konečném výsledku pak tyto odrůdy přinesou pěstiteli lepší finanční efekt. Jinými slovy výnos bulev stále rozhoduje o konečném objemu tržeb za řepu.

Použitá literatura

BÜRCKY, K.: Einflußfaktoren auf den Amino-N-Gehalt der Zuckerrübe. Zuckerrübe, 46, 1997, č. 2, s. 97 - 100.

KOVÁČOVÁ, M.: K racionalizácii hnojenia cukrovej repy. Listy cukrovarnické a řepařské, 113, 1997, č. 6, s. 162 - 164.

KÜHN, G.: Angepaßte N - Düngung. Zuckerrübe, 45, 1996, č. 6, s. 286 - 287.

MINX, L.: Délka vegetační doby - závažný problém českého řepařství. Listy cukrovarnické a řepařské, 115, 1999, č. 2, s. 50 - 51.

MUCHOVÁ, Z. - FRANČÁKOVÁ, H. - SLAMKA, P.: Vplyv obrábania pody a hnojenia na kvalitu cukrovej repy. Rostlinná výroba, 44, 1998, č. 4, s. 167 - 172.

OSTROWSKA, D. - KUCIŃSKA, K.: Reakce cukrové řepy na různé formy organických hnojiv a stupňované dávky dusíku. Sborník z konference “Řepařství 1998”,1998, Katedra rostlinné výroby AF ČZU PRAHA, s. 178 - 180.

Petr, J. - Černý, V. - Hruška, L. a kol.: Tvorba výnosu hlavních polních plodin. SZN Praha, 1980.

PROŚBA-BIALCZYK, U. - MYDLARSKI, M. - GAWECKI, K.: Tvorba výnosu a technologická jakost cukrovky ve vztahu k odrůdě a dusíku. Sborník z konference “Řepařství”, 2000, Česká zemědělská společnost a Katedra rostlinné výroby ČZU Praha, s. 103 - 107.

Pulkrábek, J. - Šroller, J.: Výnosová či cukernatá odrůda cukrovky? Úroda, Tématická příloha “Cukrovka”, 45, 1997, č. 11, s. 6 - 7.

RYBÁČEK, V. a kol.: Cukrovka, SZN Praha, 1985.

Šařec, O. - Janoušek, J. - Šařec, P.: Porovnání různých odrůd cukrové řepy dle výnosu a sklizňových ztrát. In: Zbor. IV. celoslovenská repárska konferencia, Nitra 2001, s. 126 - 132.

ZAHRADNÍČEK, J.: Jakost cukrovky a hnojení dusíkem. Zemědělec, 6, 1998, č. 1, s. 10.

ZAHRADNÍČEK, J.: Zásady racionální sklizně cukrovky. Farmář, 4, 1998, č. 10, s. 21 - 22.

Kontaktní adresa

Ing. Jaroslav Urban

Česká zemědělská univerzita v Praze, AF, Katedra rostlinné výroby, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Tel.: +420 2 2438 2537, e - mail: Urban@af.czu.cz