Vliv vybraných pěstitel.faktorů na stabilitu produkce cukrovky

Vliv vybraných pěstitelských faktorů na stabilitu produkce cukrovky

Impact of elected growing factors on production stability of sugar beet

L. Jozefyová, J. Pulkrábek, J. Šroller

ČZU v Praze

Summary: In 1998 and 1999 year in plot experiments in field in Červený Újezd was measured production of two sugar beet varieties fertilised with escalated doses of N from LAV a NP+B fertilisers and treated by fungicide and plant growth regulators. From wide spectrum of growing factors most intensive influence on the yield of white sugar had doses of N and date of harvest, followed by impact of variety and year. Third group was treated by fungicides and growing regulators. In 1998 and 1999 year there were lowest values of chlorophyll content in control without fertilising. The variant fertilised by 150 kg N.ha-1 had highest chlorophylls values. Conclusive differences were measured between varieties Elan and Epos. Treatment by fungicide Alert positively influenced the yield of root and sugar.

Key words: sugar beet, nitrogen fertilising, Alert, Atonik, plant growth regulators, quality of sugar beet, chlorophyll.

Souhrn: V letech 1998 a 1999 jsme v maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě sledovali produkci dvou odrůd cukrovky hnojených stupňovanými dávkami dusíku hnojivem LAV a NP+B a ošetřené fungicidem a regulátorem růstu. Ze širokého spektra sledovaných pěstitelských faktorů se nejintenzivněji na výnosu bílého cukru projevil vliv stupňovaného hnojení dusíkem a termínu sklizně. Na dalším místě je vliv odrůdy a ročníku. Do třetí skupiny by bylo možno zařadit vliv ošetření fungicidy a regulátory růstu. V průběhu vegetací 1998 a 1999 měla cukrovka nehnojená dusíkem nejnižší hodnoty chlorofylu. Nejvyšší hodnoty chlorofylu byly naměřeny v listech cukrovky hnojené 150 kg N.ha-1. Průkazné diference byly stanoveny i mezi sledovanými odrůdami Elan a Epos. Ošetření porostu fungicidem Alert příznivě ovlivnilo výnos bulev i cukru.

Klíčová slova: cukrovka, hnojení N, fungicidy, Alert, Atonik, regulátory růstu, jakost cukrovky, chlorofyl.

Snahou pěstitelů cukrovky je dosáhnout maximální produkce cukru i tehdy, když během vegetace nastávají extrémní situace vyvolané nepříznivými vlivy prostředí, např. výkyvy povětrnosti, výskytem chorob a škůdců, působením cizorodých látek apod. Vhodná kombinace ovlivnitelných pěstitelských faktorů umožní vytvořit optimální podmínky pro vysokou a stabilní produkci cukru z jednoho hektaru (Pačuta, Bajči, 1998). Vyplatí se mj. i hledání a využívání pěstitelských opatření, která významně přispějí ke stabilizaci produkce. Některým z nich může být vhodná odrůda (Srba 1998), biologicky aktivní látka aplikovaná v optimální době (Pulkrábek, 1999, Zahradníček, 1996, Henselová, 1989, Černý, 1992), vhodně stanovená a uplatněná optimální dávka dusíku (Chochola 1998) či vhodné fungicidní ošetření listového aparátu (Korhoň 1998). Relativně vhodnou odezvu na sledované pěstitelské faktory poskytují rostlinné pigmenty. Chlorofyly jsou již dlouho známy jako primární fotoreceptory fotosyntézy. Změny jejich obsahu v listech cukrovky dobře zachycují vliv extrémních vláhových podmínek (Švachula, 1996). Je ověřováno experimen-tální zkoumání stresů a posuzování zdraví a funkčnosti listů za použití přenosného měřiče chlorofylové fluorescence. V praxi je u obilnin využíváno N testeru k optimalizaci výživy dusíkem. I u cukrovky jsou s jeho pomocí sledovány účinky různých pěstitelských faktorů (Jozefyová, Pulkrábek 1998).

Metodika

Pro sledování a hodnocení vybraných pěstitelských faktorů byl založen maloparcelkový pokus sledující u dvou odrůd vliv kombinace hnojení dusíkem, ošetření porostů proti listovým chorobám a regulátoru růstu na produkční ukazatele cukrovky. Pěstitelská technologie pokusu založeném na Výzkumné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě odpovídá technologii využívané v zemědělské praxi (podzimní příprava půdy, hnojení PK, předseťová příprava, organizace porostu atd.). Hustota porostu na optimální byla upravena jednocením a okopávkou. Postřik regulátory růstu a pesticidy byl ručním postřikovačem v dávce a termínu dle růstové fáze navrhované výrobcem.

V pokusu byly použity dvě typem odlišné odrůdy (Elan a Epos). Odrůda Elan je cukernatá odrůda registrovaná od roku 1995 a odrůda Epos je normální až výnosová odrůda registrovaná v roce 1998. U obou odrůd byla sledována reakce na různé hnojení LAV (27% N) či NP hnojivem s bórem (26% N), ošetření regulátorem růstu (Atonik, v roce 1999 i Biosfor) a postřik fungicidem (Alert). U každé odrůdy bylo celkem deset variant ošetření. Každá varianta byla 6 x opakována. Tři opakování byly sklizeny při časné sklizni (druhá polovina září), zbývající tři při pozdější sklizni (kolem 20. října). Sklizňová plocha každé varianty byla 10 m2. Na každé parcelce byl zjištěn počet bulev, zvážen chrást a bulvy. Na základě těchto ukazatelů byl vypočten hektarový výnos cukrovky. Z každé varianty byly při sklizni odebrány vzorky bulev pro stanovení sušiny a na technologický rozbor bulev (stanovení cukernatosti, obsahu draslíku, sodíku, a-aminodusíku).

V průběhu vegetace byla sledována jednoduchá analýza růstu a změny obsahu chlorofylu v listech cukrovky všech variant. Hodnoty chlorofylu byly měřeny nejprve podle fází růstu listů, později u středně starých, plně vyvinutých listů cukrovky. K měření byl použit chlorofylmetr (N tester) - přístroj využitelný pro stanovení relativních hodnot chlorofylu přítomného v listech rostlin. Stanovuje hodnoty chlorofylu přímo na poli, aniž by došlo k poškození měřených rostlin. Každá hodnota zobrazená přístrojem je průměrem třiceti statisticky vyhodnocených měření. U každé varianty byly při všech měřeních provedeny dvě opakování a z nich vypočtena průměrná hodnota chlorofylu, uváděná v tabulkách 1 a 2. V druhé polovině vegetace byl také sledován výskyt listových chorob.

Výsledky a diskuse

Výsledky hodnocené v tomto příspěvku vycházejí ze dvou pokusných let 1998 a 1999. V tabulce 3. jsou uvedeny průměrné hodnoty za sledované roky a termíny sklizní. V pokusu bylo použito pět stupňovaných dávek dusíkatého hnojení (0, 50, 100, 150, 200 kg.ha-1). Stup-ňované hnojení dusíkem mělo průkazný vliv na zvýšení výnosu bulev. V průměru dvou odrůd v roce 1999 od 59,97 t.ha-1 (varianta 0 kg N.ha-1) do 65,49 t.ha-1 (200 kg N.ha-1). Stejný vliv mělo hnojení na výnos chrástu. V průměru nejnižší výnos chrástu byl 30,64 t.ha-1 u nehnojené varianty a nejvyšší 41,83 t.ha-1 u varianty hnojené 200 kg N.ha-1. Cukernatost se postupně snižovala v průměru od 17,85 % do 16,84 %. Rozdíly mezi výnosem cukru byly méně výrazné. Cukrovka nehnojená dusíkem měla nejnižší výnos cukru, tj. 9,44 t.ha-1 (v roce 1998 to byla varianta hnojená 150 kg N.ha-1 9,36 t.ha-1). Nejvyšší výnos cukru byl 9,89 t.ha-1 u varianty hnojené 50 kg N.ha-1. V roce 1998 to bylo 9,71 t.ha-1u varianty s 0 kg N.ha-1.

Hodnoty chlorofylu naměřené v listech různě hnojené cukrovky byly rozdílné ve vazbě na výši dávky dusíku. Hnojení mělo kladný vliv na obsah chlorofylu. V průběhu vegetací 1998 a 1999 měla cukrovka nehnojená dusíkem nejnižší hodnoty chlorofylu. Nejvyšší hodnoty chlorofylu byly naměřeny v listech cukrovky hnojené 150 kg N.ha-1. Průkazné diference byly stanoveny i mezi sledovanými odrůdami Elan a Epos.

K hodnocení vlivu ošetření porostu fungicidem Alert proti listovým chorobám, je třeba předeslat, že jeho aplikace byla vždy v době prvních příznaků listových chorob, zejména cerkospory. Výskyt listových chorob v roce 1998 i 1999 byl v lokalitě Červeného Újezda velmi malý a nevyžadoval intenzivní fungicidní ochranu (v praxi by asi nebyla realizována, nebo by byla až při větším výskytu). Ošetření fungicidem přes nízké napadení přispělo k zvýšení výnosu cukru, zvláště díky vyššímu výnosu bulev v obou sledovaných letech. Významnější rozdíl je patrný u dávky 150 kg N.ha-1. Intenzivněji hnojené porosty potřebují účinnější ochranu proti listovým chorobám. Malé rozdíly byly i mezi odrůdami. Odrůda Elan reagovala pozitivně na postřik fungicidem v obou variantách dusíkatého hnojení. Odrůda Epos reagovala stejně jen při vyšší dávce dusíku. Příznivější vliv aplikace fungicidu se projevil v pozdějším termínu sklizně. Ošetření růstovými regulátory mělo nevýrazný vliv na konečný výnos bílého cukru zejména v roce 1999. U některých variant stupňovaného hnojení regulátor růstu pozitivně ovlivnil výnos bulev. Obdobné závěry uvádějí Pulkrábek (1999), Zahradníček (1996), Giba (1992), Kutina (1988) aj.

Obsah chlorofylu v listech cukrovky se při ošetření fungicidem v obou pokusných letech zvýšil. Rozdíly byly v roce 1998 jen malé. Ošetření růstovým regulátorem neovlivnilo hodnoty chlorofylu.

Tab. 4: Vliv ošetření růstovým regulátorem a fungicidem na výnos cukrovky (průměry variant)

Závěr

Ze širokého spektra sledovaných pěstitelských faktorů se nejintenzivněji na výnosu bílého cukru projevil vliv stupňovaného hnojení dusíkem a termínu sklizně. Na dalším místě je vliv odrůdy a ročníku. Do třetí skupiny by bylo možno zařadit vliv ošetření fungicidy a regulátory růstu.

V letech 1998 a 1999 jsme sledovali produkci dvou odrůd cukrovky hnojených stupňovanými dávkami dusíku hnojivem LAV a NP+B a ošetřené fungicidem a regulátorem růstu. Vyšší dávky dusíku zvýšily výnos bulev a řepného chrástu a snížily cukernatost. Nejvyšší výnos bílého cukru byl u varianty hnojené 50 kg N.ha-1. Na hnojivo NP+B reagovala lépe odrůda Epos než odrůda Elan. Ošetření fungicidem přispělo k zvýšení výnosu cukru, zejména díky vyššímu výnosu bulev. Odrůda Elan reagovala na ošetření fungicidem zvýšením výnosu v obou variantách dusíkatého hnojení, odrůda Epos pouze při vyšší dávce dusíku. Ošetření regulátorem růstu mělo nevýrazný vliv na konečný výnos cukru. Výživa dusíkem měla pozitivní vliv na obsah chlorofylu. Nejvyšší hodnoty chlorofylu byly naměřeny u varianty hnojené 150 kg N.ha-1. Obsah chlorofylu v listech cuk-rovky se při ošetření fungicidem v obou pokusných letech zvýšil, avšak aplikace regulátoru neměla na obsah chlorofylu žádný vliv.

Literatura

BAJČI, P., MICHÁLIKOVÁ, A.: Vplyv niektorých biologicky aktívnych látok na úrodu cukrovej repy.Rostlinná výroba, 37, 1991, 4: 357-370.

ČERNÝ, I.: Použitie Microbionu pri pestovaní cukrovej repy. Úroda, 40, 1992, 10: 464-465.

GIBA, M., RIMÁR, J., ŠANTA, I.: Výsledky testovania výkonnosti odrôd cukrovej repy a efektívnosti bioregulátora Rastim 30 DKV v podmienkach Východoslovenskej nížiny. Listy cukrov. a řepař., 108, 1992, 4: 74-81.

HENSELOVÁ, M. a kol.: Regulácia úrod a technologických parametrov tažiskových polnohospodarskzch kultur aplikaciou Rastimu 30 DKV. Sborník z mezinárodní konference Nové směry vo výzkume, výrobe a použití prípravkou na ochranu rastlín, Nitra, 1989, str. 23 až 35.

KUTINA, J.: Regulátory růstu a jejich využití v zemědělství a zahradnictví. SZN Praha, 1988.

PAČUTA, V., BAJČI, P.: Stav a zmeny vo výrobe cukrovej repy na Slovensku v posledných rokoch. Listy cukrovarnické a řepařské, 114, 1998, č. 2, s. 46-49.

Pulkrábek, J., Šroller, J., Zahradníček, J.: Vliv regulátorů růstu na výnos a jakost bulev cukrovky. Rostlinná výroba, 45, 1999, (8): 379-386.

ŠVACHULA, V.- PULKRÁBEK, J. - ZAHRADNÍČEK, J.: Changes in betaine content in selected cultivars of sugar beet treated with biologically active compounds. Scientia Agriculturae Bohemica, 27, 1996, 3:183 - 197.

Zahradníček, J., Čatský, J., Pulkrábek, J., Šroller, J., Švachula, V. a kol: Regulace biosyntézy glicidů tvorby výnosu cukrovky biologicky aktivními látkami. Závěrečná zpráva grantu GA ČR 501 / 943 / 0, leden 1996, 50 str.

Ostatní uváděné citace - Sborník z konference Řepařství 1998.

Práce byla řešena za podpory výzkumného záměru MSM 412100002, grantu AF ČZU v Praze as firem Strube-Dieckmann ČR, DuPont CZ a Agros Hořesedly.

Tab.1: Obsah chlorofylu v listech cukrovky, 1998.

Tab. 2 Obsah chlorofylu v listech cukrovky, 1999.

Adresa prvního autora

Tab. 3: Produkční ukazatele sklizené cukrovky (průměr let 1998 a 1999 a jednotlivých termínů sklizně).

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000