Voda a zemědělská půda

Voda je jednou z nejrozšířenějších látek na Zemi, ale pouze 0,3 % celkových zdrojů vody je použitelných pro lidskou potřebu. Voda je nezbytná pro veškerý život na zemi a proto je logické, že zemědělství je na vody životně závislé. Česká republika je ale z hlediska zdrojů vody specifická, žádná řeka k nám nepřitéká a tak je naše společnost zcela závislá na dešťových srážkách, které jsou v posledních letech, vlivem změn klimatu, stále více nevyrovnané. A tak se častěji než v minulosti střídají období intenzivních srážek s obdobími sucha. Klíčová je tedy otázka, jak u nás vodu lépe zadržet. Odpovědné státní orgány ale i odborná veřejnost se shoduje, že nejefektivnějším způsobem, jak to udělat, je zadržet vodu v krajině, přesněji řečeno v půdě. Zemědělci tak hrají v této oblasti klíčovou a nezastupitelnou roli.

Při příležitosti Světového dne vody si připomínáme důležitost a význam vody, která je stále ještě běžnou, ale stále více si uvědomujeme jak důležitou a nenahraditelnou, součástí našeho života. Zemědělský svaz ČR se dlouhodobě zabývá problematikou hospodaření s vodou v zemědělském sektoru, protože zemědělství je úzce spjato s vodou. Třetina spotřeby vody v Evropě připadá na zemědělství.

Zemědělci se učí reagovat na klimatické změny a mění způsob hospodaření v krajině.  Stále více se ale ukazuje, jak významný podíl na zdržení vody v krajině má půda přesněji kvalitní půda s vysokým obsahem humusu. Bohužel z důvodu poklesu stavů zvířat (ČR má jednu z nejnižších úrovní živočišné výroby na jednoho obyvatele v EU) dochází i ke snižování organické hmoty v půdě a tím klesá i retenční schopnost půdy. Zemědělci tak hledají cesty, jak se s poklesem zvířat vypořádat a organickou hmotu do půdy dodávat jinak, než tomu bylo po staletí prostřednictvím hnoje a kejdy.

Jak se potýkají vláhovou bilancí v půdě Vyškovsku, popisuje Jakub Neužil ze zemědělského podniku Agrola, s. r. o. „Pěstujeme meziplodiny, například pelušku. Díky meziplodinám je půda chráněná proti slunci, odráží tepelné záření a není tak vyprahlá, protože se méně vody vypařuje.“ popisuje Neužil jeden z hlavních důvodů pěstování meziplodin v podniku. Pokud si zemědělec pěstuje sám meziplodiny, má organickou hmotu v půdě v podstatě zadarmo.  V Agrole pěstují například pelušku, kterou zapraví do země spolu se slámou ze pšenice, kterou sklidili před výsadbou pelušky, čili mají dvě hnojiva. „Je to jednoduché. Čím víc organické hmoty v půdě máte, tím lépe se v ní udrží život. Bohužel to tak dělá zatím málo zemědělců. Je to pro ně organizačně náročné a stát to nepodporuje.“ dodal Neužil. V Agrole jeden den sklidí pšenici a o 2 dny později už vysazují pelušku. Pak je pole třeba až do listopadu chráněné.  Poslední desítky let totiž přichází voda nenadále. Pozemky by stále měli být pod ochranným krytem vegetace.

Je sice dobře, že se stát snaží bojovat se suchem i povodněmi. Jak ale udržet v půdě vodu, organickou hmotu a život? Důležité je se o půdu starat, reagovat na klimatické změny, dobře hospodařit a tak uchovat její úrodnost pro další generace.

OSN vyhlásilo na 22. březen Světový den vody v prosinci roku 1992. Od té doby se lidem pravidelně 22. března připomíná důležitost vody. Voda není samozřejmostí, vyžaduje hospodárnost a šetrné zacházení s vodními zdroji, aby zůstaly zachovány pro naše potomky.  Děkujeme českým spotřebitelům, kteří při svém nákupu kupují české potraviny a uvědomují si, že jejich hodnota není dána pouze cenou, ale je za nimi i práce českých zemědělců, česká krajina a také životodárná a ničím nenahraditelná voda. 

Jana Sixtová