Vodní vize" má podporu agrárníků

Ministerstvem zemědělství opomíjená varianta celkové agrární koncepce, známá jako vodní vize, získává podporu napříč spektrem zemědělské veřejnosti. MZe ale tvrdí, pro takovou koncepci nejsou u nás vhodné podmínky.

Duchovním otcem koncepce s názvem Čistá voda pro Evropu je ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Podstatou projektu je zajištění kvality vody odtékající z ČR, retenční schopnosti české krajiny (schopnost uchovávat vodu), zvýšení hladiny spodních vod a celková restaurace dnes nepřirozených vodních režimů zničených intenzívním socialistickým zemědělstvím. Unie přitom již Česku poskytla nemálo finančních prostředků na čistotu Labe, navíc se připravuje takzvaná nitrátová směrnice, jejíž smyslem je návrat zemědělství k přirozenějšímu způsobu hospodaření, zejména v oblasti hnojení. Naše země k tomu má, jak uvedl předseda Svazu zemědělských družstev Miroslav Jirovský, předpoklady i proto, že zemědělci po celé polistopadové období z důvodu nedostatku finančních prostředků výrazně méně hnojili než jejich kolegové v EU. Měli bychom o tom minimálně začít seriózně diskutovat, domnívá se Doucha.

Zemědělcům by navíc uvedená koncepce příliš nevadila. Například podle tajemníka Agrární komory ČR (AK) Jana Záhorky by byla nějaká generální identifikace českého zemědělství v rámci unie potřebná. Česko nemůže prodávat velké objemy produkce, ale malé objemy s vyšší přidanou hodnotou. A k tomu bychom měli mít nějakou generální koncepci, například zmíněný projekt čisté vody pro Evropu, uvedl Záhorka. Každá země do EU vstupovala s nějakou koncepcí - Rakousko s alpským zemědělstvím, Finsko s polárním zemědělstvím, Švédsko s čistým zemědělstvím, Portugalci s vizí plošného zalesnění, Španělsko s využitím pásma kolem Středozemního moře k produkci zeleniny. Česko je uprostřed Evropy, pramení tu mnoho řek, a tak je koncepce čisté vody pro Evropu docela logická, konstatoval Záhorka. AK však dosud nikde tuto myšlenku oficiálně neprezentovala.

Ministerstvo zemědělství, jak uvedl Hugo Roldán z tiskového oddělení, tuto myšlenku při jednáních s unií příliš neprosazuje. Podle něj totiž nemáme k realizaci odpovídající podmínky. Aby koncepce vzbudila zájem unie, musela by mít naše země vysoké zásoby vodních zdrojů. Ty jsou ale zhruba o polovinu nižší než v sousedních státech. Česko navíc patří k územím spíše intenzívního využívání půdy a vody a při předpokládaném uvedení části dosud intenzívně obdělávané půdy do klidu by se musela intenzita na ostatní půdě ještě zvýšit.

Resort se sice podle Roldána myšlenkou vodní vize pro naše zemědělství přibližně před dvěma lety zabýval, z výše uvedených důvodů však převážil názor, že můžeme těžko aspirovat na to, být studnicí čisté vody pro Evropskou unii.