Vodohospodáři tvrdí, že myslí na budoucnost regionu
23.08.2005 | Deník Pojizeří
Člověk nemusí být zrovna velkým meteorologem, aby poznal, že se něco děje s počasím kolem nás. Někteří odborníci hovoří o prvních změnách klimatu. V tomto duchu se nesl rozhovor z organizačním ředitelem Povodí Labe Hradec Králové Václavem Jiráskem o plánu na vybudování vodní nádrže Vilémov v Krkonoších.
Starostové a další lidé odmítavě bijí na poplach. Můžete to vysvětlit?
Vyhrocená situace kolem vodní nádrže s protesty starostů je založena na zcela mylném chápání institutu "hájení" lokalit vodních nádrží. Není to zahájení ani rozhodnutí o realizaci stavby. Hájení je zásadně myšleno do budoucnosti, aby se naši potomkové mohli rozhodnout. A je jedno zda v příští nebo dalších generací, zda v této lokalitě někdy postaví nový vodní zdroj.
Vím, že v roce 1897 postihla střední a východní Krkonoše katastrofální stoletá povodeň. Přinesla smrt 120 lidem a zničila desítky domů. Zemská komise už v roce 1903 navrhla některé přehrady. To máte na mysli? Bylo by od nás nezodpovědné zrušit hájení lokalit, unikátních svými geologickými a místopisnými charakteristikami, které byly vymezeny už našimi předky a jejichž ochranu zahájili. Zrušením hájení a následné uvolnění stavebních aktivit by potom vyloučilo možnosti rozhodování našich potomků, zda potřebují nebo nepotřebují nový vodní zdroj.
Vodní nádrž může mít význam jako zásobárna pitné nebo užitkové vody, energetický zdroj nebo z důvodů ochrany před povodněmi. Bude záležet na klimatických poměrech v české koltině a na sociálních potřebách a podmínkách.
"Už se mluví se o možných přicházejících změnách klimatu. Jak reagují vodohospodáři?
Pokud takové změny nastanou, mohou se projevit na edné straně snížením srážek a z toho titulu v České republice zmenšením dostupných vodních zdrojů pro společnost i přírodu. Přitom 97 procent vodních zdrojů u nás, jako na "střeše Evropy", je napájeno dešťovými srážkami. Na druhé straně mohou takové změny přinést i výraznější povodňové stavy. Princip předběžné opatrnosti prosazovaný a ctěný v oblasti ochrany přírody, se zdá být v oblasti vodního hospodářství odmítán.
Povodně v Krkonoších
Krkonoše v minulosti postihly veliké povodně, největší přišla v červenci 1897, pustošila a zabíjela hlavně ve středních a východních Krkonoších
další přišla 1997, břehy řek a potoky byly zajištěny tak, že vzniklé škody nebyly velké, opatření navrhla Zemská komise už v roce 1903
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



