Volby na Kypru mohou zpomalit vstup do EU

Nedělní parlamentní volby v řecké části Kypru zřejmě podle průzkumů vyhraje opoziční levicová strana AKEL, což může zpomalit přípravu ostrova na vstup do Evropské unie.

AKEL sice podporuje integraci do EU, ostře ale vystupuje proti některým hospodářským reformám nynější pravicové vlády, které mají ostrov přiblížit unii. Například plány na přeměnu státního telekomunikačního operátora v akciovou společnost a její vystavení konkurenci označila AKEL za nepřijatelný "výprodej státního vlastnictví soukromému sektoru".

Pokud nynější vládní konzervativně-liberální koalice ztratí v nově zvoleném parlamentu většinu, budou se jí reformní kroky prosazovat mnohem obtížněji než dosud. Zůstane totiž nadále u moci, neboť na ostrově panuje prezidentský systém - hlava státu, jíž je Glafcos Klirides (82), má právo jmenovat svůj kabinet.

Vládnoucí pravicové Demokratické sdružení (DISI) si loni proti sobě poštvalo řadu voličů, neboť při prudkém pádu uměle nadhodnocených kursů na akciové burze z nich mnozí přišli o své peníze. DISI se bránilo tím, že vláda na burzu nemá žádný vliv. Podle předvolebního průzkumu se tento odklon týká sedmi až dvanácti procent nerozhodnutých bývalých stoupenců DISI.

Přitom vývoj kyperského hospodářství dává vládě slušné vysvědčení. Loni vzrostl reálný hrubý domácí produkt o slibných 5,1 procenta. Rozpočtový deficit činil jen 2,7 procenta HDP. Veřejný dluh byl pod hranicí 60 procent HDP. I když míra inflace vzrostla loni o 4,3 procenta, letos v dubnu klesla na meziročních 1,7 procenta.

Ačkoliv Kypr, přesněji jeho větší, řecká část, má ze všech kandidátských zemí, usilujících o připojení k Evropské unii, nejlepší výchozí hospodářskou pozici, nelze říci, že se tam také hladce dostane. Překážkou je rozdělení Kypru na řeckou a tureckou část, které se táhne od roku 1974, kdy sever země obsadila turecká armáda. A "zelenou linii" mezi nimi střeží jednotky OSN.

Jak tento týden podle prohlásil evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen, konflikt na Kypru ohrožuje proces rozšiřování unie na východ. Dodal, že EU musí hledat politické řešení pro severní část ostrova, kterou okupují turecké jednotky. Varoval, že pokud by EU přijala Kypr jako rozdělenou zemi, musí očekávat "ostrou" reakci Turecka, které je členem NATO a uchází se o členství v EU.

Politické síly turecké části Kypru prosazují opětné sjednocení ostrova na principu konfederace dvou států, což je pro řeckokyperskou politickou reprezentaci nepřijatelné. Ta se shoduje na federativním modelu společného státu.

Případná intervence EU, o níž se zmiňuje komisař Verheugen, bude po včerejšku přechodně znemožněna. V tzv. Turecké severokyperské republice se rozpadla vládní koalice, když z ní odešla Národní strana jednoty, která má v 50členném parlamentu 23 křesel.

O neklidu jistě svědčí i exploze bomby proti tiskárně levicového listu Avrupa. Jeho šéfredaktor byl loni odsouzen jako špión, pravým důvodem však byla jeho kritika velení ozbrojených sil v Turecku. Na severu Kypru je rozmístěno asi 30 tisíc vojáků z Turecka.

Tento vývoj přichází v době, kdy Turecko hrozí, že v případě přijetí řeckokyperské části ostrova do EU se bude integrovat s tureckokyperskou entitou.

Podle agentury Reuters to může v příštích 18 měsících, kdy se bude zintenzivňovat přijímací proces s unií, vyvolat vážnou krizi. Mohou vzniknout i nepokoje na "zelené linii", jako tomu bylo v srpnu 1996.